Black Books

Humor je to "inteligentní, ale ne intelektuální" (slova prod. Kratochvíla). Bernard je sociální ztroskotanec téměř nonstop ukájející svou promile slinu, musí smrdět víc jak dobrman, nezná tu zubatou věc (hřeben), ani tu, co se nejí, ačkoli tvarově vypadá jako houska (mýdlo). A jediný co umí, je ječet, nadávat, válet se, pít nebo lízat svůj speciální nanuk a hulákat nesmysly, nemyté vlasy mu drží jeho vlastní tužidlo smíchané z lupů, džemu, mouky, vody a podivných bakterií, kterým se u něj daří. V jeho knihkupectví platí zákaz dotknout se čehokoli, hrozí nakažení neznámým, vysoce agresivním virem BHC ("Bernardovo hnědé cosi"), kuchyň - to je hotová chemická zbraň a Bernardova postel je bez banánů království The Thing. Jestli mi chyběla nějaká podobná postava, tak seriál Black Books tu lochnu zaplácl. Fran je sice holka, má lepší kvartýr, ale k Bernardovi se jinak báječně hodí. A fackovací panák Manny? Jakbysmet. Tahle trojka k pohledání mě umí spolehlivě rozesmát. No ještě mi řekněte, že byste takhle nějak nechtěli žít - klídek, pohodička, chlast, cigára, žádný sraní s hygienou, účty a nádobím, zkrátka návod pro flegmatiky....... (14.09.2006)

Dvoustý komentář... ano, to se hodí :-). Po dokoukání celé série Červeného trpaslíka (nebo ještě v průběhu posledních řad) jsem si říkala, co budu propána sledovat potom... Dostala jsem doporučení z více stran na Black books a už po prvním díle jsem věděla, že to bude náhrada více než adekvátní. Zároveň se mi hlavou honilo více myšlenek, např.: jak jsem se doteď obešla v knihovně bez smetáku, nebo: jsem na ty čtenáře moc měkká, popřípadě: máme otevřeno každý den stejně, jak nudné... :-) Bernard Black, Manny a Fran jsou tak odlišní, těžcí mimoni, které si ihned zamilujete, přestože chodit do jejich obchodů může být leckdy riziková záležitost. Jsou tak... sví, až to bolí, a příhody, které se jim stávají, jen podtrhují jejich osobnost. Z oné trojky jsem předtím znala jen "Fran", Tamsin Greig, jako popletenou + ukecanou slečnu Batesovou z minisérie bbc Emma. Black books byla láska na první pohled, vlastně již po pár vteřinách jsem měla jasno, po první sérii házím zodpovědně za pět* a musím je propašovat do topky... a hurá na druhou řadu :-) (30.07.2013)

"Všechno je vzhůru nohama. Nemůžu tady nic najít. Zrovna teď jím míchaná vejce z boty pomocí hřebenu." Kdybych neměl rád lidi a odmítal bych pracovat, tak bych si určitě pořídil frekventovaný knihkupectví. Permanentně ožralej Bernard Black evidentně uvažoval stejně, takže jsme si trochu podobní. Nebo spíš ne. Já jsem spíš zabržděnej skunk Manny, kterej by se občas postavil proti pokynům majitele a zákeřně by prodal knihu neznámýmu zákazníkovi. To bych mohl být já. Ale určitě nejsem Fran, protože vlastním špatný pohlaví, nejsem afektovaně zmatenej a nekupuju si auto pokaždý, když si potřebuju zlepšit náladu. Tímto všem oznamuju, že počet pomatenců v obchodě je roven třem a kdo se chce bavit, ten může vstoupit. Ovšem na vlastní nebezpečí, protože tenhle humor není vhodnej pro každýho. (12.01.2022)

Každý správný knihovník má rád svoje zákazníky, protože díky nim je živ. Bernard Black není správný knihovník a svoje zákazníky ze srdce nenávidí. Kromě toho kolem sebe jen zřídkakdy někoho snese a je proto zázrak, že se v jeho blízkosti bez (závažnější) újmy na zdraví dokážou pohybovat náhodně přijatý podřízený Manny a sociálně nepružná Fran. Ale ještěže tak, protože s tímhle nesourodým trojlístkem je legrace přímo náramná. Nejde sice o tak šikovně vybroušený poklad, jakým se pro Linehana o pár let později staly vybrané série IT Crowd, ale o to snad ani nejde. Hovězí hlas a gumová tvář Dylana Morana dokážou totiž i ty přepálenější linky povýšit na příjemnou zábavu a nejlepší epizody pak na rodinný festival smíchu. Není se tedy čemu divit, že se o více než dekádu později, v době na vyloženě vtipné sitcomy čím dál střídmější, vzpomíná na Black Books jako na legendu. (13.09.2015)

Můj zfilmovaný životní sen: NEprodávat knížky ve vlasním knihkupectví, kde divnej chlap s účesem Ondřeje Hejmy za mě odvede všechnu práci, lejt jako to hovado, stát se cynickým komikem, za kterého mluví hmatatelný pivní odér z předchozí noci a konečně každičký den poobědvat lahvinku bílého, kterou přinese, vzhledem k bídáckému životnímu stylu, nádherná promiskuitní bojovnice, co prodává cinkrlátka. CHCI TO! (07.04.2010)