Mumínci

V mých dobách okolo deseti let to byla moje pomalu největší závislost - snad mluví za vše, když se přiznám, jakou husinu jsem měl, když se v seriálu objevilo to černé nevímco na ledě, co bylo hrozně strašidelné (Groka, nebo jakže se to zpodobnění Morany jmenovalo? :D). Tehdy jsem měl aspoň 2 roky (nepřeháním!) strach jít do pokoje :) Teda... teoreticky i teď je mi z ní ještě pořád nepříjemně! (15.03.2010)

Knížky jsou asi opravdu lepší (ale kde ne, že? A nejlepší je Pozdě v listopadu). Ale i tak jsou skvělí. Neznám jinou knihu/seriál/cokoliv, kde se lze identifikovat se všemi postavami, ale hlavně Dá se ležet na mostě a hledět na tekoucí vodu. Nebo běhat a čvachtat se bažinou v červených holínkách. Nebo schoulit se do klubíčka a poslouchat, jak do střechy bubnuje déšť. Dobrý život je náramně lehký. (04.07.2010)

Rozprávka ,ktorá moje 5 ročné "ja" desila a zároveň fascinovala. Seriál milujem a nenechám ,aby zapadol časom. Toto budem raz púšťať svojím deťom! Za nezabudnuteľný soundtrack dávam 100% a žiadny seriál to už neprekoná...A takto to dopadne keď sa rozprávky robia v temnom severskom prostredí a dáte ich robiť Japoncom. Krása. :) (31.10.2018)

Nádherný seriál mého absolutně nejmenšího dětství, doba kdy jsem začal vnímat více souvislosti :). Jakožto pravidelný divák dětského bloku na ČT, tehdy moderoval, pokud se nepletu, Jančařík starší, jsem se nejvíce těšil právě na Mumínky. S odstupem času mi rozum nebere do hlavy, jak toto mohlo být dáváno do pořadu pro nejmenší, protože z Mumínků často mrazí a hrozí i deprese. Já osobně jsem nijak emocionálně postihnut nebyl a tak můžu s klidem ohodnotit čtyřmi. (14.10.2015)

Leckdo asi tento japonsko-finský experiment jen tak znát nebude, my jsme ale Mumínky sledovali pravidelně a zásluhou jejich mnohdy až děsivé atmosféry jsem si vybudoval enormní fascinaci tajuplnými příběhy z prostředí lesů. Dodneška mám velký respekt k lesům za tmy díky své bujné fantazii. Za její zesilnění mohou jistojistě i zrovna Mumínci. (27.02.2020)