Zápisník jednej lásky

Myslela jsem, že už mě na tomhle světě obecně a na téhe databázi speciálně nic nepřekvapí, ale... 82%?! Nedat se zrovna do mytí oken (které u mě mají rozměry výkladních skříní a tvoří je nesčetné množství tabulek vnějších i vnitřních, takže ve srovnání s jejich mytím ukřižování rázem vypadá jako celkem příjemný způsob trávení odpoledne), vydržela bych u toho tak dvacet minut a ne o sto víc. Ze začátku vypadalo celkem nadějně a moje láska k americkému Jihu se blaženě tetelila, ale z racčího dada rozhovoru mi naskočily první pupínky a u milostné scény "on, ona a kachny... kachny... kachny..." jsem už byla osypaná jak ropucha zelená. Možná kdyby základním kamenem filmu nebyla sentimentalita, cihlami asi padesát milónů klišé a maltou harlekýnové monology a dialogy... kdyby se Ryan netvářil otráveněji než Goebbelsovic děti (ne že bych se mu divila)... kdyby se postava Rachel McAdams nechovala jak hysterická desetiletá školačka, která se nemůže rozhodnout, kterou barbínu si vybrat... a kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany... a dost. Zápisník jsem byla nucena jednou provždy odepsat a zaklapnout s tím, že kýčovitější a přeslazenější blábol jsem už dlouho neviděla a že od adaptací veleděl Rosamundy Pilcher se liší pouze v tom, že tam místo Friedricha a Hanelore z Kolína nad Rýnem hrají slavnější jména. (18.04.2011)

Bolí mě z toho zuby. A to jsem si myslel, že v životě neochutnám nic sladšího než turecký med namočený v karamelu a spláchnutý řádně oslazenou sklenkou jablečného moštu. Notebook má pravda myšlenku, která nikdy neumírá a všichni lidé na světě by se jí měli držet, ale filmařsky se jedná o natolik bezpáteřní a ohraný kýč, že i já, rozený romantik, jsem měl problém postavám uvěřit byť i ten nejnevinnější láskyplný čin. Třetí hvězda s odřenýma ušima, a to výhradně kvůli Goslingovi, McAdams a hlavně Garnerovi, který si jediný získal mojí plnou důvěru (aby ovšem skončil tak nevěrohodně).. 50% (12.12.2013)

Já to nechápu. Film, kde je tolik ale tolik klišé, není tady naprosto nic originálního, tak jak to, že je to tak pěkné?? Že by ten nádherný styl, kterým je film natočen? Nebo snad skvělou hereckou dvojkou? Film je natočen srdcem a to, že je film tak přeslazený, Vám tady vůbec nevadí, já si vlastně uvědomila, že je to asi jeden z mých nejoblíbenějších romantických filmů. Prostě krása. (10.01.2011)

Pardon, ale takovýhle nucený ždímačky emocí nemusim :) Navíc je ta linie stařečků táááákhle průhledná, takže to, co vám hned na začátku dojde, je s velkou pompou odkryto až ke konci filmu - a já se ptám: opravdu si Nick Cassavetes myslí, že je jeho divák tak hloupý, že by se sám sebe už dávno nezeptal, co ty dva důchodce vlastně spojuje? (27.11.2009)

Byli takhle jednou dva. On chuďas sympaťák, ona bohatá kráska. Byli rozděleni a smutnili, dokud je nehynoucí láska znovu nepřivedla k sobě a divákovi nediagnostikovali cukrovku. Milovníci červené knihovny nastražili uši i přesto, že podobné klišé viděli už stokrát, ostatní se z mocného přívalu kýče osypali až na kostrči. Upřímně, Goslinga mám rád a Rachel je pěkná holka, dialogy i přes svou mělkost netahají za uši a na blábolení o lásce jsem byl připraven už po prvním spatření plakátu - proč se ale hodnocení vyšplhalo na závratných 83%, to je mi záhadou. Film je předvídatelný až to bolí (špatně maskovaná zástěrka s důchodci v sanatoriu je dobrým příkladem) a scénář nedokáže přinést jediný zvrat, emotivně vypjatou situaci či alespoň zábavně podané klišé. Místo toho dvě hodiny opruzuje koncentrovaným sladkobolem, který je sice díky vhodnému obsazení snesitelný, nikoliv však zábavný či pohlcující (nebo nedejbože přesvědčivý). Závěr potom definitivně rezignuje a snaží se zbrklým útokem rozstřílet citečky, slzy několika citlivějších ženštin si ale představit dovedu. Mise tedy zřejmě splněna... Pitomost je to. (08.12.2011)