Zápisník jednej lásky

"Psal jsem ti každý den celý rok, 365 dopisů". Ještě, že nebyl přestupný rok, asi by klukovi upadla ruka. Považuju se za romantika, ale tahle limča se lepila víc, než je zdrávo a dost mě udivuje hodnocení mužského uživatelstva, protože jsem žila v domnění, že když si tohle najde diváka, tak jedině v řadách čtenářek Harlekýnek. Chtěla jsem vidět, kam od Svatého boje dospěl "žid v bomberu s vyholenou hlavou" Ryan Gosling. Jeho útrpný úšklebky ale spíš signalizovaly, že u hraní zde měl podobně rozpačitý pocity jako já u sledování toho díla. A přitom by bývalo stačilo trochu ubrat "lepidla" ve scénáři, protože "řekni, že jsem racek, já jsem taky racek" - to je na můj intelekt moc hustý jinotaj. (09.06.2005)

Srdce si nevybírá. A můj milovaný žánr sladkobolné romance mi nabídl svůj klenot v době, kdy na diváka narážky na Notebook nevyskakovaly z každého druhého seriálu a divák nevěděl, do čeho jde. ON tak byl čestný sympaťák z chudých poměrů, ONA pak trochu moc rozverná, ale upřímná kráska z poměrů bohatých. A i v krajně nepříznivých okolnostech se zrodila obrovská láska. Jsou zkrátka projekce, na které se nezapomíná, takže ještě deset let poté, co jsem tenhle zápisník poprvé otevřel, mám silně v paměti, jak mě film položil. Nebylo to o zvratech, o pointách, o překvapení. Ta síla byla v dojemných scénách, úchvatné kameře a hořlavě přitažlivé hlavní dvojici. A vždycky si proto budu stát za tím, že pro beznadějné romantiky je tohle absolutní povinnost. (18.07.2006)

Sladučké ako medík, no myslím, že máličko presladené. Krásny príbeh o láske podaný nezvyčajným spôsobom a s krásnym záverom. Netradične klasická romantika, zápletka lásky prekvapivo jednoduchá, rozpor medzi chudobnou a bohatou rodinou, no podanie príbehu je na skvelej úrovni. Rachel McAdams putuje k hereckým výšinám a Gosling ju nasleduje míľovými krokmi. Krásni, výborní herci. 80%. (24.06.2006)

Pardon, ale takovýhle nucený ždímačky emocí nemusim :) Navíc je ta linie stařečků táááákhle průhledná, takže to, co vám hned na začátku dojde, je s velkou pompou odkryto až ke konci filmu - a já se ptám: opravdu si Nick Cassavetes myslí, že je jeho divák tak hloupý, že by se sám sebe už dávno nezeptal, co ty dva důchodce vlastně spojuje? (27.11.2009)

Příběh lásky velmi je velmi často synonymem pro chytlavý kasovní kýč. Je to sice pravidlo, ale jako každé pravidlo si i toto potrpí na výjimky. ZÁPISNÍK vyvolává dojem, jakoby by měl být natočen podle rádobyskutečné události. Kýčovitý příběh ve víceméně kýčových kulisách s vnějškovými syžetovými náležitostmi kýče. Tak "chytlavě" se tento film jeví většině diváků při povrchním zhlédnutí. Vynaložené divácké úsilí - zase ne tak moc velké - tuto domnělou jednoznačnost silně problematizuje. Jsme svědky výtečných hereckých výkonů obou protagonistů (Gosling, Mac Adamsová), a také skutečného citu, který je od prvních okamžiků své existence evidentně cosi jiného než časově limitovaný oboustranný požár smyslů. Rovněž nekašírovaných problémů, které kupodivu nemá jen ten chudší, ale i ta bohatá. Zvláště když do nich vstoupí druhá světová válka. I v bezcitné době existují vášnivé lásky mimo čas a prostor; tím spíš v čase vychýlených souvislostí. Čaromoc vášnivě náruživého citu, který zachvacuje nejen srdce, ale i rozum a intelekt mění ve zvlášť nzvladatelnou výbušninu, prokazatelně existuje. A lidi, kteří měli to štěstí, že takový cit ve svém životě potkali, proměňuje v bytosti vyššího řádu tím, že v nich potlačuje rmut a naopak mobilizuje a k slunci vzpíná vše, co je v nich jen trochu dobrého. Skutečnost, že v hollywoodském filmu tohoto všedně nevšedního rázu mohli oslnivě zazářit nadaní, mimořádně slibní představitelé nejmladší americké herecké generace, propůjčuje navenek tuctovému syžetu další pomyslnou auru. Jaksi již navíc. A plamen, který je takto rozdmýchán, se neomezuje na jednu zemi nebo kontinent. Podléhá mu celý svět. S trochou štěstí nejsme bez šance ani my sami. Vždyť člověk je stvořen ke štěstí tak jako pták k letu. (Napsal kdysi jeden významný ruský spisovatel.) (25.12.2007)