Bavme sa o sexe

Od režiséra, který tak výtečně zvládl vytvořit komorní atmosféru v Bozích a monstrech, bych čekal daleko víc. Úvod, kde sledujeme Kinseyho pohnutky a zkoumáme psychologii postav, je skvělý a v Neesonových výzkumech jsem si doslova užíval. S přibývajícím časem se však síla ze začátku otupí a film z náznaků zabředne do přehlídky úchylek a místy i nechutností. Velká škoda. (23.03.2006)

Zip není vynález ďábla, aneb vnesme světlo do tmářství.. Condon s vkusem i nadhledem o projektantu suché statistiky, jenž polarizovala společnost, bourala tabu a oslabovala předsudky. Precizně zahrané party Laury Linney i Petera Sarsgaarda, jen nakousnuté téma, kam až byl průkopník sexuologie v USA ve svém výzkumu schopen zajít (jestli se i žlabatka bála před ním předklonit) a dojemná předposlední scéna s pohlazením ruky (ukazující, že všechno to počínání, i kdyby ovlivnilo jediného člověka, mělo smysl). Ale co s tou neměřitelnou láskou, Alfrede? „When it comes to love, we are all in the dark…“ (17.10.2014)

I když Kinsey spadá do mnnou příliš nemilovaného žánru životopisného filmu, jedná se o příjemné a poučné dílo. Často nudná šablona sledování životní pouti hlavního hrdiny je oživena magnetizujícím tématem (sex, sex, sex) a také výbornými hereckými výkony. Jediné co Kinseymu chybí je větší odvaha - hlavní hrdina byl propagátorem naprosto upřímného a otevřeného přístupu k sexu, film o něm je zbytečně krotký a cudný. (19.11.2005)

Evropanství má mnoho silných, ale také řadu napadnutelných a slabých bodů. Důvěrné pohlavno patří mezi ně. Letos je to šedesát let od publikace Kinseyho zprávy. Nebyl sám, kdo toto tabu pomáhal bourat. Film, aniž by sklouzával do lascívnosti, v úrovni, která je v každém ohledu nad průměrem životopisného filmu, v zásadě přesně a výstižně přibližuje tento průlomový krok v jeho celostnosti: přednostech, ale i spíše v náznaku zachycených slabinách. Opakovaně musím ocenit umění maskérů filmu: oba protagonisté až neuvěřitelně mládli a stárli; bylo to naprosto věrohodné. I mne zaujala závěrečná sekvojová scéna; působila na mne přirozeně, vůbec ne "happyendově". Film určitě silný a znovuzhlédnutí hodný. (01.03.2008)

Film o životě jedné z person, která se rozhodujícím způsobem spolupodílela na tváři současné Ameriky a transformovala její ustálené kulturní a civilizační vzorce v oblasti sexu a intimního života, profesoru Alfredu Kinseym, by spíše měl patřit mezi filmy Miloše Formana, který se právě takovýhlemi osobnostmi ve své americké filmografii zabývá především, nicméně i pod režijní taktovkou Billyho Condona si uchovává ,,formanovskou" kvalitu. Přemýšlivému divákovi nabídne nekonvenční pohled do čtyřicátých a padesátých let minulého století ve Spojených státech, které nebyly svázány jen McCarthyhovským honem na čarodějnice, nechvalně známou činností Výboru pro neamerickou činnost, důslednou rasovou segregací a apartheidem v té nejtvrdší podobě, jak to známe z jiných filmů, ale i svou pruderností a sexuálními konvencemi jakoby z hloubky 19. století... (Motta z filmu: ,,Diverzita je základním faktorem života." ,,Lidé jsou prostě jen trochu komplikovanější žlabatky. Musím jich jen nasbírat více než kdokoliv jiný..." ,,Vaše stupnice, profesore: Nula je naprostý homosexuál, šestka je naprostý heterosexuál. Já jsem trojka..." ) (31.01.2007)