Deník Anne Frankové

Komentář píšu na Silvestra, ale film jsem naštěstí viděla už včera. A bylo to hrozné, proplakala jsem posledních minimálně deset minut a zvedal se mi žaludek. Byť se stydím, že jsem knihu nečetla, i když o ní pochopitelně vím, jsem ráda, že jsem nečetla - přiznám se, že na to nemám. Když film skončil, říkala jsem si, jaký komentář k tomu můžu proboha napsat? Asi bych napsala jen pár teček, nebo no comment, nebo něco v tom smyslu. Vím, hodnotím obsah, ale ten prostě stojí nad vším ostatním. Filmařsky to - pro mne laika - vyznívá také dobře, úžasné herecké výkony, včetně Bena, film je dlouhý, ale uteče jak voda, čeští herci potěší, hudba je dobrá (ale tohle téma mám navždy spojeno se Schindlerovým seznamem), interiéry perfektní, vjezd do tábora - ta brána - to byl záběr...a jinak to byl samozřejmě jeden z nejhůře stravitelných a nejméně zapomenutelných filmů. (31.12.2010)

Jeden a půl milionu dětí bylo zavražděno při genocidě, kterou Nacisté nazvali "konečným řešením". Annin příběh je jen jedním z mnoha.. Knížku jsem četla, ale tolik na mě nezapůsobila především kvůli tomu, že v deníku Anne popisovala většinou kolik kdo dostal brambor a podobně. Film je v tomhle ohledu mnohem lepší. Dá se říct, že se v první půlce nic neděje, zato z té druhé čiší až neuvěřitelná beznaděj. Anne chtěla po válce procestovat svět nebo stát se spisovatelkou, ale kvůli zvěrstvu, které se dělo se jí nesplnilo ani jedno (alespoň zaživa ne). Je to zkrátka neskutečně silný a smutný příběh. Byla jsem moc ráda, že film obsahuje i to, co předcházelo a následovalo psaní deníku, přestože když se děj přesunul do koncentračních táborů, bylo to neskutečně depresivní. Myslím, že je skutečná ostuda, že dá většina lidí přednost filmům o superhrdinech než aby se podívali na něco, co se skutečně stalo a má nějakou hloubku. Bohužel, zdejší počet hodnocení vypovídá o tom, že lidé dnes raději opravdu to první.. A mimochodem, výběr hlavní hrdinky se skutečně povedl, opravdu jsem měla po celou dobu dojem, že se dívám na skutečnou Anne. (31.08.2012)

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)

No teda - pěkná hovadina, kvůli tomuto filmu se mi ale vůbec nechce do studia této knihy! Alespoň ty scény z Osvětimi mohly být propracované, šokující, dramatické, úzkostné, když už je dopředu jasné, že víc jak polovina filmu o životě nějaké holky v úkrytu, bude stát za nic (v tomhle mi film připomněl současný životopisný "Já, Olga Hepnarová"). "Ďáblova čísla" s Kirsten Dunst a Brittany Murphy jsou oproti tomuto sto a jedna, bohužel ale nedoceněné. Alespoň Sir Kingsley je vždy zárukou toho, že u filmu vydržíte až do konce. Na druhou stranu právě on bývá vždy zárukou kvalitního snímku, tohle to se ale minulo účinkem. (17.04.2016)

Příběh dospívající dívky, která si přála být co nejdříve ženou. Měla svůj svět, své sny, toužila poznat první lásku... Neskutečně dojemný a krutý životní osud. Film na něj nahlíží s větším rozhledem, v knížce se Anna zpovídá zejména ze svých pocitů a myšlenek. Doporučuji projít si obojím - pohled na Annu a její život se tak vzájemně doplní. Aspoň mě se pak lépe hledaly odpověďi na otázky, které mě napadaly. Je těžké uvěřit tomu, že se tenkrát děla taková hrůza. Představa čím vším si tito lidé museli projít ve mě vyvolává velkou lítost a zároveň vztek. Pátrám ve své paměti....co jsem dělala,když mi bylo 13, 15 let? Vzpomínky na první lásku... Ale i pocity coby matky nad myšlenkou, že mi někdo bere děti s vědomím toho, že už je nikdy neuvidím. Hodně smutná jsou ta úmrtí těsně před osvobozením táborů. Nezbývá než si přát a věřit tomu, že se to již nebude opakovat. Rozhodně film doporučuji, vzhledem k tématu je moc pěkně udělaný. (19.02.2013)