Deník Anne Frankové

Emocionální požitek z tohoto filmu je obrovsky silný, prostě i když každý ví jak to dopadne tak pořád jeto obrovské drama a člověka to až dohání k slzám. Film je si myslím dostatečným uctěním památky již ve svém věku neuvěřitelné spisovatelky Anne Frankové. Četl jsem i knihu, ale přece když to člověk vidí a navíc výborně zfilmované tak z toho plyne větší zážitek. (04.06.2011)

Upřímně řečeno Deník Anny Frankové není žádným literárním skvostem. Měl jen štěstí, že se, narozdíl od jiných deníků, zachoval a díky zdařilému PR se stal bestsellerem. Tím samozřejmě nechci nijak snižovat význam obětí koncentračních táborů. Nikde sice není psáno, že z nepříliš dobré knihy nemůže vzniknout dobrý film, ale v případě Anny Frankové se to ještě nepovedlo. Dornhelmovo zpracování je ale prozatím to nejlepší. Možná je to i tím, že se nejedná o zpracování samotného deníku, ačkoliv některé pasáže jsou tam použity.První díl se zabývá předválečnou dobou a nástupem nacismu, které vede k přechodu do úkrytu. A právě tahle část byla nudná a o nedokázala mě ničím upoutat. To vypětí nebylo nijak intentzivní a zoufalost, která musela být přítomna, mi tady zcela chyběla. Druhý díl se odehrával v koncentračním táboře a zachraňoval co se dalo. Všechny emoce, které jsem předtím postrádal, tu zafungovaly a z filmu se stal docela intenzivní zážitek. Ale celkově ani tahle verze nebyla tou, která by mě usadila. A podle mě takový film na motivy Deníku Anny Frankové natočit nelze. 55% (18.09.2014)

O jaký lidský potenciál jsme přišli během válek...Anne Frank mohla změnit svět, mohla být známou spisovatelkou jako Dickens nebo mohla být druhou Matkou Terezou. Kvůli své smrti se nemohla stát ničím a přece byla důležitá. Stala se ikonou, reprezentantkou dalších mnoha bezejmenných obětí. Vystoupila z masy mrtvých a vyprávěla svůj životní příběh skrze svůj deník. Proto nebude zapomenuta. Nebudu se tu rozepisovat o naprosté zvrácenosti holocaustu, jen doufám, že se jednalo o dostatečnou lekci pro lidstvo, aby se již nic podobného nikdy neopakovalo. (13.02.2013)

Klasický americký ždímač slz, který však dokáže probouzet emoce i ve scénách, kde se vůbec netlačí na pilu a navíc závěr je pojat dost civilně, což mě mile překvapilo. Scény z koncentračního tábora jsou spíše zkratkovité, ale tak silné vykreslení atmosféry jsem viděl málokde. Hrdinka snímku mi začala být sympatická až v druhém díle, kdy má konečně co hrát a ne jen přemoudřele rozumovat a stále velkodušně stmelovat rodinu (tvůrci se měli více držet deníku a vyjádřit více její zas ne tak plochou povahu). Dialogy někdy byla až krajně nepřirozené, ale i tak výsledek opravdu silně působí a ve člověku zůstává pocit staženého hrdla při vzpomínce na řadu obrazů i věcné titulky v závěru o osudech skrývajících se v táborech. (09.05.2009)

Nevím, ne všechny filmy s židovskou tématikou by měli být automaticky "červené". Příběh (a muzeum) Anny Frankové je zajímavý, poutavý, bohužel se toto nedá říct o tomto počinu. Hlavní hrdinka spolu s vrstevníky je na přesdržku, jediní, kdo to zachraňují jsou pan otec a paní kámoška - úchyl na kožichy. Jak říkám, dalo se vytěžit ohromně moc. Bohužel se tak nestalo. (26.08.2013)