Deník Anne Frankové

I když příběh Anny Frankové znáte, stejně budete dvě třetiny příběhu věřit naději a zbývající třetinu kroutit hlavou nad lidskou beznadějí... Výrazné herecké výkony, a to nejen u ústřední dvojice (Hannah Taylor Gordon, Ben Kongsley). Zajímavé propojení černobílých snímků s barevnými, pěkná hudba Graema Revella . (10.05.2009)

Emocionální požitek z tohoto filmu je obrovsky silný, prostě i když každý ví jak to dopadne tak pořád jeto obrovské drama a člověka to až dohání k slzám. Film je si myslím dostatečným uctěním památky již ve svém věku neuvěřitelné spisovatelky Anne Frankové. Četl jsem i knihu, ale přece když to člověk vidí a navíc výborně zfilmované tak z toho plyne větší zážitek. (04.06.2011)

Hodnocení po obou dvou částech. První část je hodně vlažná, seznamujeme se v ní s ukrývajícími se Židy, ale stejně většinu z nich pořádně nepoznáme a jedinými výraznějšími postavami tak zůstávají Anna a její otec. Druhá část, ve které se doslova začne „lámat chleba“, je už výrazně lepší, ale v mých očích stejně nezakryje laciné vzezření. Od tak silné předlohy jsem zkrátka čekal hutnější podívanou. (22.11.2014)

Komentář píšu na Silvestra, ale film jsem naštěstí viděla už včera. A bylo to hrozné, proplakala jsem posledních minimálně deset minut a zvedal se mi žaludek. Byť se stydím, že jsem knihu nečetla, i když o ní pochopitelně vím, jsem ráda, že jsem nečetla - přiznám se, že na to nemám. Když film skončil, říkala jsem si, jaký komentář k tomu můžu proboha napsat? Asi bych napsala jen pár teček, nebo no comment, nebo něco v tom smyslu. Vím, hodnotím obsah, ale ten prostě stojí nad vším ostatním. Filmařsky to - pro mne laika - vyznívá také dobře, úžasné herecké výkony, včetně Bena, film je dlouhý, ale uteče jak voda, čeští herci potěší, hudba je dobrá (ale tohle téma mám navždy spojeno se Schindlerovým seznamem), interiéry perfektní, vjezd do tábora - ta brána - to byl záběr...a jinak to byl samozřejmě jeden z nejhůře stravitelných a nejméně zapomenutelných filmů. (31.12.2010)

Počas celej prvej časti a do polovice druhej som si hovoril, ako dobre sa majú ľudia okolo Anny, keď to porovnám s inými židmi z rôznych kútov Európy, ktorí už dávno predtým umierali. Jasné, nespravodlivosť je už len to, že sa museli skrývať a obmedzovať. Ale v podstate sa tam nudili, tak som začínal mať podozrenie, či nie je tento príbeh náhodou výnimočný iba tým, že sa po nej zachoval denník. Keď ma zrazu vyviedlo z omylu ich zatknutie a kruté väznenie, fackajúce nás práve tým, kvôli čomu sme sa ošívali v predošlých minútach. Ľudia, ku ktorým sme si vytvorili vzťah, sú tu vláčení bahnom, ako všetci ostatní, ktorých v koncentrákoch vidíme prvýkrát. A v tom spočíva intenzita filmu. (18.09.2017)