Roadgames

Drama bez dramatu, thriller bez napětí. Když už se objeví náznak atmosféry, zabije ji nevhodný vtípek. Co to teda mělo být? Nepovedený thriller nebo nepochopená komedie? Já vim, neškatulkovat, ale tenhle kousek mě neoslovil, ať už měl být čímkoliv. Výsledek?: nuda, šeď, špatně napsané, lehký podprůměr. Občas zábavný pouze hlavní hrdina a krátký výstup Jamie Lee. Celkově možná jedna nebo dvě opravdu dobré scény. (11.11.2012)

Naprosto ( a pro mě překvapivě) parádní, hičkokoidní thriller depalmovského střihu od protinožců který se nebojí být krom napětí i hravý, vtipný a absurdní. Je to chytře napsané i sympaticky zahrané a znepokojivě nejednoznačnou atmošku dokresluje hudba Briana Maye. Hezky si to hraje s divákem, jeho očekáváním a podezřením, že věci možná nejsou tak jasné jak se zdá. Chválím, že to pracuje s náznaky a nesklouzne to do slasheroidního braku.. a taky, mimo jiné, třeba i tu vtipně rozkošnou řeznickou tečku na konci... Filmařská lahůdka. (02.07.2024)

Výrazově neukotvená, ale relativně příjemná záležitost. Je to thriller? Komedie? Horror? Ani jeden žánr tady Richard Franklin nenakopne pořádně, ale překvapivě mi to nijak zvlášť nevadilo a díky Stacy Keachovi to velmi slušně odsípá. Kamera je skvělá (90% filmu se odehrává na pouštních silnicích austrálie, které brázdí kamioňák trpící samomluvou) a ROADGAMES je očividnou inspirací pro jinou kultovku - HITCHER. (17.10.2016)

Sympaťák Stacy Keach a oprsklá mlaďičká Jamie Lee Curtis čmuchají kolem místního masového vraha stopařek. Téměř celý film se odehrává v kamionu nebo na cestě. Je to takové thrillerové pátrání a běhání za vrahem. Stále mu dýchají za zády nebo se mu dívají do očí. Začátek a několik scén se mi líbilo, ale převážně se jedná o klidný film, který se utápí ve své normálnosti. Ta normálnost je příjemná, ale film se neposouvá a negraduje silou, kterou od takového filmu očekáváte. Nějak nechápu, proč nedotáhli tu strašidelnost do konce (efekty a nápady zajímavé). Je to nedokončené, jako přiškrcené. Zamrzí, protože rozjezd a postavy byly zajímavé. (12.06.2013)

Austrálské filmy s horrorovými a mysteriózními zápletkami z této éry mě baví, obvykle dýchají velmi osobitou atmosférou se závanem menší nebo větší exotiky a vydávají se v ději často nepředvídatelnou cestou. Tak tomu bylo i u Her na cestě, u nichž jsem však po celou dobu prožíval až kolísavě rozporuplné dojmy. Chvílemi mi byl Stacy Keach jako hlavní protagonista nesympaticky protivný, otravoval mě svým drzým chováním a popravdě jsem mu moc nerozuměl, jindy mě však hodně bavil, třeba svým povídáním k sebe samému nebo pejskovi na cestách, na nějakou chvíli si mě získal, až jsem mu v poslední třetině plně fandil... měl jsem to tak ovšem s celým filmem, který střídal různé žánry, občas hrál na vážnou notu, jindy jakobych sledoval komedii. Vlastně bych mohl tu neustálou rozporuplnost brát i jako klad, jenže to bych nesměl mít úplně nejrozporuplnější pocit ze závěru. Přičemž jakoby tenhle film nabízel hned dva konce a zatímco ten první (poetický) mi svou lehce ujetou náladou sedl, ten druhý (horrorový) včetně ryze brakové pointy s lekačkou na závěr jsem už vnímal jako totálně mimo a zbytečně překombinovaný. Byly to zajímavé HRY, občas tak trochu i s divákem, ale prozatím z mé strany jen za silné 3*: [70%] (21.08.2022)