Náuka o snoch

Sny jsou krásná věc. Je hezké snít. A noc beze snu je jako sex bez orgasmu ( i když to pánská polovina nezná:-) Sice moje poslední sny za moc nestály. Například mě v bouři pronásledoval zhmotnělý blesk (no fakt!), ale i tak beru noční můru jako lepší než si ráno sen nepamatovat. Jsou to zřejmě jedny z mála aspektů lidského chování, které zřejmě nikdy neovládneme (snad ještě některé city), ale to neznamená, že ony musejí ovládat nás. Stephane své sny také neovládá, ale ony nad ním pomalu přejímají kontrolu, protože nedokáže rozlišovat tenkou hranici mezi snem a realitou a vše se navíc zkomplikuje, když se zamiluje do své spolubydlící. Musím říct, že mě dlouho žádný film takhle nedostal, abych z něj byl tak paf, abych se tak sžil s hlavním hrdinou a tolik ho chápal. Jedním z důvodů bude určitě to, že sám jsem velký snílek, ale těmi důležitějšími aspekty je skvělá vizuální stránka (použité staré postupy animace), také skvělý scénář a režie, ale tentokrát to všechno překonává herecký výkon Gaela Garcii Bernala, který je sice civilní, ale také strašně strhující a když mu ani ostatní herci nedělají ostudu, tak mám hodnocení jednoduché... (13.07.2007)

Chvílemi utahané, chvílemi vizualně přitažlivé, chvílemi úsměvné i zábavné, chvílemi smutné, převážně snové, povětšinou však nedotažené, stejně jako skutečný sen. Na tento kousek jsem se kvůli Gondrymu těšila hodně a přestože nebyl špatný a vyloženě nezklamal, mám od něj Block party, Věčný svit, Slez ze stromu i Prosíme přetočte přece jen mnohem raději. Možná ho docením časem, ale v tuhle chvíli nemám takovou chuť ho vidět znovu, jakou jsem měla a stále mívám u všeho zmíněného. (26.04.2011)

Tam kde byl Věčný svit triviálně prvoplánový, je Nauka o snech triviálně divná. Ale krásně divná. Polosnový příběh o pošahaném chlapci a pošahané dívce, jejichž duše do sebe zapadají jako skládanky (bohužel zásadně ne ve stavu bdělém), pojal Gondry hodně excentricky a z mého pohledu zasáhl jen těsně vedle středu. Kolážové běsnění je vtipné, postavy jsou mi bez výjimky blízké a příběh se mě příjemně dotkl (ačkoli mě v žádném případě nedostal do kolen). Nauka o snech je velice příjemný film, kde veškerá odstředivost nekončí tranými podivnostmi, ale sympatickou pošukaností. Dokázal jsem se s ní sžít a tím pádem mě Gondryho film oslovil. (12.09.2008)

Tento film nikdy nebude pro většinové publikum, Na to si až moc jde svou vlastní cestou nehledíc na klasické žánrové zvyklosti. Gondry je prostě osobnost, který pod každým svým filmem dokáže oživit svou osobitou vizi a pevně z ní vymačkat absolutní maximum. Jeho imaginace nezná mezí, krásně schovaná za zdánlivě obyčejným příběhem, který je v podstatě o ničem. Nauka o snech je Gondryho nástrojem pro stvoření svého světa, ve kterém předměty pomocí pixelace ožívají, stejně jako se mezi snem a realitou smazává rozdíl a vše se stává až sebestřední fikcí... Zkrátka plný film nápadů a originálních scén, který se nepotřebuje publiku podbízet ale tvoří si své vlastní, které bude akceptovat jeho výstřelky... (28.04.2008)

Gondry se vám zaryje pod kůži. Gondry vás pobaví. Michel Gondry je.... on je...divný? Tenhle člověk má bezpochyby největší fantazii se současných režisérů. On dokáže během hodiny a půl odvyprávět tolik informací, že se vám ke konci zdá, že máte hlavu jako kredenc. Ale to vyprávění je nádherný, poetický a ano přiznávám někdy dost chaotický, ale proč to řešit? Po VSNM vyslal další otázku do časoprostoru. Co je sen? Co když sen je skutečnost a skutečnost sen? Je to bizarní, ale co když je to pravda.... U mě Nauka o snech vyhrála na celé čáře a já se jdu uložit do říše spánku. Takže dobrou noc Michele Gondry! (25.12.2007)