Ray

Sú to už štyri dni, čo som Raya videl a chutí mi stále veľmi dobre. Je to síce po filmárskej stránke také starosvetskejšie, akoby z produkcie 90. rokov vypadnuté, čo však v dnešnom zmätku nevadí, naopak - pôsobí oživujúco, upokojujúco. Moduluje sa tu len do tej miery, akú si zvolený prístup žiada, neuberá ani nepridáva kde vyslovene nemusí a kdesi pod povrchom nenápadne tvorí vôbec nie nezaujímavú myšlienku... Popri výkone Jamieho Foxxa ma najviac omráčili scény zachytávajúce momenty momentálnej inšpirácie, či už na pódiu, v štúdiu alebo súkromí, medzi ktorými ešte o nejaký ten stupienok vyššie čnie scéna hádky s jednou z Rayových mileniek. Spadol som na riť a vzrušením sa rozklepal ako už dlho nie! Priam zhmotnený obraz talentu a asi najlepšia možná pocta jeho hĺbke. Ako vlastne celý takto nekompromisne ľudský a pritom stále pekný film. To nekomplikované čisté teplo mi už veru ako divákovi začínalo chýbať. (28.03.2007)

Ray je skutečně film, který stojí a padá na ikoně Raye Charlese, nenabízí žádnou přidanou hodnotu, je to docela úzkoprsá a neinvenční biografie, která má velice malou šanci, že diváka zaujme, pokud není fandou Raye Charlese nebo aspoň jemu podobné muziky. První polovinu jsem protrpěl, zdramatizování v drogovém období způsobilo vítané oživení, ale opět jen potvrdilo zkostnatělou dynamiku nepřekvapivých biografických filmů (vzestup-pád-prozření). Upřímě pochválit mohu jakš-takš režii a samozřejmě perfektního Jamie Foxxe. 5/10 (22.03.2010)

Bezchybné hudobné čísla, efektná a obratná réžia (ktorá samozrejme nemusí byť nutne novátorska) podriadená presne štruktúre životopisu hudobníka, výborný Jamie Foxx. Plusom je to, že Hackford sa neštíti aj vyobrazenia temných vlastností speváka, z čoho potom pred nami vyvstáva reálnejšia figúra (i keď je pravda, že v záujme umeleckého looku a nutného "pozitívneho" ukončenia sa miestami hrany jemne pribrúsili - napr. jeho skutočný počet detí s rôznymi ženami je oveľa vyšší, ako nám film prezentuje). (13.02.2005)

V tomto roce se to biografiemi slavných lidí jenom hemží. Kromě Alexandra, Smrt Petera Sellerse a Letce se objevil i průběh života krále soulu Raye Charlese Robindsona. I když si říkáte, že to byl velký člověk (a to on byl) tento životopisný snímek není zrovna nic moc extra, vizuální stránka (prostředí, kulisy, kostýmy), scény vracející se zpět do Rayova dětství a navíc samotný Jamie Foxx jsou dokonalé a nelze jim zhola nic vytknout. Jamie si na roli dal velice pilně záležet a při některých scénách jsem měl pocit, že tam místo Foxxe sedí skutečný Ray Charles. Co je asi největším všeobecným záporem je přílišná konvenčnost vyprávění a nakonec i didaktický způsob vyprávění je až přespříliš po chvilce nezajímavý a už máte pocit, že vás příběh nemá čím překvapit. Občas mě i naštvala drobná podobnost s Forestem Gumpem hlavně při scénách z dětství + Rayovo rozumování viz. máma vždycky říkala....Celkově je Ray velice příjemná podívaná (hlavně asi díky samotnému Foxxovi a jestli nedostane Oscara tak si půjdu promluvit s akademii) s příjemnou hudbou, která vás správně naladí, ale nic víc, nic míň.... (15.02.2005)

Jeden z nejlepších životopisných příběhů, jaký byl kdy natočen. Film, který Vám přiblíží Raye Charlese Robinsona ve všech jeho podobách, ať už těch obdivuhodných nebo vzbuzujících soucítění. Chtěla bych velmi ocenit ztvárnění Rayovy matky a vůbec veškeré návraty do Rayova dětství, které filmu nastavily velmi dojemnou rovinu. Báječný Jamie Foxx, který mě o svých kvalitách přesvědčil v mnou dříve shlédnutém Collateralu, se v Rayovi přímo vtělil do svojí role, jak už do úlohy ztrátou zraku postiženého umělce, tak do role muže, který i přes tuto překážku docílil splnění všech svých tužeb. Film má svěží tempo, ať už údernou, čarovnou a svádivou hudbou, nebo silným příběhem ústředního umělce, který v sobě nezapře odhodlání, talent, sebejistotu a umění dosáhnout všeho, na co jen pomyslí. Scény historie vzniku některých skladeb jako "The Mess Around" nebo "Hit the Road, Jack" jsou přímo geniální, navíc Vás jistojistě bezpochyby rozhýbou, i když zrovna třeba tomuto druhu hudby neholdujete. Pro mě, jako pro člověka, komu jméno Ray Charles nic neříkalo, natož pak jeho hudba (stydim), se po tomto filmu leccos změnilo :). (31.08.2009)