Ray

Solidně odvedené řemeslo, ze kterého dýchá atmosféra 50. - 60. let, přesto však konvenčně pojatá a filmařsky nikterak vyjímečná (pro mně trochu záhadná Hackfordova nominace na Oscara) biografie hudebního génia. I přes přítomnost dvou, tří dojemných scén z Charlesova dětsví mně náhledy do jeho života nechaly emocionálně chladným, ačkoliv přepestrý Rayův život vybízel k opaku, ale mnohé zachraňují FANTASTICKÁ hudební čísla (naprosto smrtící nářezovka "The Mess Around" ve zkušebním studiu, improvizace na "Baby, It´s Alright", okolnosti vzniku a samotná skladba "Hit the Road, Jack" a spousta dalších), které diváka totálně "nakopnou" a bezchybně tepají v rytmu R´n´B. Foxx imituje skvěle, že je klavírním virtuozem a soulovým machrem jsem mu sežral i s navijákem. Výsledné hodnocení - tři a půl*, vzhledem k přehněné vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů :o) (09.02.2005)

Nebýt hereckého výkonu Jamieho Foxxe, býval by to byl průměrný film o nadprůměrně nadaném hudebníkovi. Přeci jen se jedná klasické hollywoodské drama, které mezi ostatními vyniká skvělými hudebními pasážemi. Ač je mi téměř veškerá tvroba Raye Charlese cizí, při filmových koncertech mi naskakovala husí kůže. Jinak je film jen dalším potvrzením toho jak k sobě mohou mít drogy a dobrá hudba blízko. (29.07.2009)

Vím, že už jsem nejmíň sto padesátá první, kdo to opakuje, ale Jamie Foxx všem vytřel zrak (první náznaky přišly již s Collateralem). Na plátně nebyl žádný Foxx, ale Raymond Charles Robinson čili americká jazzová legenda 50-tých a 60-tých let. Jak tak nad tím přemýšlím, líbí se mi tenhle snímek čím dál tím víc. Třeba věčná Rayova osamělost (i když je stále mezi lidmi) nebo způsob, jakým režisér Taylor Hackford zobrazil léčení se z drogové závislosti. Ray je prostě úžasné dílo, přece jen mu však malinký kousíček k dokonalosti chybí (přílišná životopisnost). P.S. Ještě se musím zmínit k hudbě - o jazz (ale i další Charlesovy hudební styly) jsem se nikdy nijak extrémně nezajímala, ale tady mě nadchnul tak, že už se těším na soundtrack. Ten prostě musí být bombastický, to si pište ! (19.02.2005)

Tolik jsem toho o Rayovi před tím, než jsem vidět tuhle životopisnou záležistost, nevěděl. V podstatě jen to, že byl slepej a údajně vynikající muzikat, jehož tvorbu jsem nikdy nevyhledával. Ale tohle je totální pecka, která vybrala skutečně zajímavý milníky Rayova života (dětství před oslepnutím, ženy, rodina, drogy, koncerty, vydavatelství, boj proti segregaci atd.) a je zábavnej precizně natočenej. Jammie Foxx si Oskara zasloužil jako málokdo, už jen za to, jak se naučil na piano hrát a zpívat. Mimochodem výborná hudba a tvorbu Raye Charlese si určitě poslechnu komplet. (01.04.2013)

Dopriať si porciu obľúbenej muziky podporenú obstojným príbehom s neuveriteľným hereckým koncertom Jamieho Foxxa – čo viac si môžem priať ? Pri sledovaní iste zohrá veľkú úlohu miera sympatie k Charlesovej hudbe. Keďže u mňa je maximálna, takým bol aj zážitok. Samotný obraz nebol dlhým videoklipom, ale skôr výsekom z najzaujímavejšej časti života slepého speváka, kedy uňho dominovali sex, blues a heroín mixnutým traumou z detstva. Výnimočný živel v hudbe, rebel a prekračovateľ dovtedy zavedených hudobných kánonov je zvyčajne aj rebelom v živote. Dôležitý je bezpečný a istý prístav, do ktorého sa môže vracať. Hoci Ray si ich vybudoval niekoľko (zvyčajne niekoho zo sprievodného ženského spevu), ten hlavný a základný mu poskytla jeho vnútorne veľmi silná manželka. V samotnom príbehu by som uvítal väčšiu naturálnosť, vyplývajúcu z Charlesovvej živelnosti, ktorá bola filmom zjemnená v záujme väčšej diváckej akceptovateľnosti. (07.03.2005)