Ray

Ray je skutečně film, který stojí a padá na ikoně Raye Charlese, nenabízí žádnou přidanou hodnotu, je to docela úzkoprsá a neinvenční biografie, která má velice malou šanci, že diváka zaujme, pokud není fandou Raye Charlese nebo aspoň jemu podobné muziky. První polovinu jsem protrpěl, zdramatizování v drogovém období způsobilo vítané oživení, ale opět jen potvrdilo zkostnatělou dynamiku nepřekvapivých biografických filmů (vzestup-pád-prozření). Upřímě pochválit mohu jakš-takš režii a samozřejmě perfektního Jamie Foxxe. 5/10 (22.03.2010)

Solidně odvedené řemeslo, ze kterého dýchá atmosféra 50. - 60. let, přesto však konvenčně pojatá a filmařsky nikterak vyjímečná (pro mně trochu záhadná Hackfordova nominace na Oscara) biografie hudebního génia. I přes přítomnost dvou, tří dojemných scén z Charlesova dětsví mně náhledy do jeho života nechaly emocionálně chladným, ačkoliv přepestrý Rayův život vybízel k opaku, ale mnohé zachraňují FANTASTICKÁ hudební čísla (naprosto smrtící nářezovka "The Mess Around" ve zkušebním studiu, improvizace na "Baby, It´s Alright", okolnosti vzniku a samotná skladba "Hit the Road, Jack" a spousta dalších), které diváka totálně "nakopnou" a bezchybně tepají v rytmu R´n´B. Foxx imituje skvěle, že je klavírním virtuozem a soulovým machrem jsem mu sežral i s navijákem. Výsledné hodnocení - tři a půl*, vzhledem k přehněné vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů :o) (09.02.2005)

Ne tak dobre jako Walk the line, ale presto velmi povedenej zivotopisnej snimek. Nejvetsi problem je v tom, ze ackoliv byl Ray urcite velka hvezda, jeho pribeh nejak zvlast originalni neni, vypracoval se z niceho, velka slava, drogy, krize, opet slava. Je sice fakt, ze to takle bylo, ale nemuzu si pomoct, takle to ma skoro kazda hvezda, jedinej rozdil je v tom, ze je Ray slepej. Takze zacatek a konec sou perfektni, ale cast, kdy jen jezdi po turne se dost opakuje a furt je to o tom samym, tolik turne sem rozhodne videt nemusel, nejaky vyhodit a dat film na dve hodiny, mohlo to bejt jeste lepsi. Dalsi duvod, proc je Walk the line lepsi, je hudba. Rayuv styl fakt naprosto vubec neposloucham a i kdyz tri, ctyri pisnicky byly fakt dobry, celkove mi na tom neprislo nic moc tak vyjimecnyho. Navic se u hrani Jamie Foxx neustale divne klepal, jako kdyby byl na tom heraku furt. Nicmene je mi jasny, ze to delal i pravej Ray. Foxx je tu naprosto uzasnej, oskara si fakt zaslouzil. Nevidet Walk the line, asi bych dal 5*, ale takle jen 4*. (13.02.2007)

Životopisný filmy mám rád. Když se ovšem zadaří a vznikne něco jako Ray, tak jsem maximálně spokojený. Od začátku do konce (i přes svou délku) jsem film sledoval s velkým zaujetím. Příběh je sám o sobě skvělý, který nám ukazuje nelehký život Raye. Jamie Foxx byl samozřejmě ve svém výkonu přesvědčivý. Snad budu mít možnost vidět takto vydařených filmů víc. (03.12.2007)

Dlouho sem uvažovala mezi 4 a 5, ale biografie sou moje, tak sem sáhla po 5. Ray byl sice klasickym případem muzikanta minulýho (pokračování v tomhle) století, kdy se stal úspěšnym, založil rodinu, získal prachy, ale ničeho si nevážil, tak se tahal s ženskejma a utrácel za drogy. Dopad...jak to vlastně dopad?;) Do toho to tragický dětství. Jak někomu můžou jen tak začít slzet a hnisat oči, až prostě ohluchne? Hrůza. O to víc byl ale cítit Rayův smysl pro prožitek. Vůbec sem ho neznala, ale jeho písničky zná každej, i když jazzu zrovna neholduju. Zato piánu jo! (02.11.2008)