Pád Tretej ríše

I s odstupem let je Der Untergang skutečně silným zážitkem. Slavný producent Bernd Eichinger chytře sáhnul po stejnojmenné knize Joachima Festa a vzpomínkách nejmladší Hitlerovy sekretářky Traudl Junge, které vyšly pod názvem Do posledního okamžiku. Ostatně zpověď Jungeové rámuje celý příběh posledních dnů Třetí říše. A ačkoli se sama premiéry filmu nedožila, jejím vzpomínkám na roky po boku Vůdce byl věnován samostatný dokument Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin. Díky tomuto materiálu je výsledný film mnohem hlubší a plastičtější zprávou o konci jedné tisícileté říše, která trvala pouhých 12 let a přesto nepřestává fascinovat a je důležité ji studovat do nejmenšího detailu. Tolik důležitých otázek a paradoxů sledujeme scénu za scénou a setkáváme se znovu s těmi nechvalně známými postavami historie. Obsazení je hodně zajímavé, například Eva Braunová - v době smrti jí bylo 33, ale zahrála si ji téměř čtyřicetiletá Juliane Köhler (známá z Aimée & Jaguar). A navzdory tomu hendikepu se stala velmi autentickou paní Hitlerovou. Trochu jiný případ je Magda Goebbels - v době smrti jí bylo 44, její představitelka je o 6 let starší Corinna Harfouch (proslavená jako Vera Brühne), za ni více mluvily její činy, nežli herecká akce. Bruno Ganz (jeden z nejlepších Hitlerů) a Alexandra Maria Lara (Traudl Junge) jsou pak prakticky ideálními představiteli. (19.01.2020)

Bylo zajímavé sledovat Hitlerovy šílené myšlenkové pochody ("Ve válce jako je tato nejsou žádní civilisté."..."Např.Opice.. ty které nepatří do jejich tlupy vyženou a usmrtí.To co platí pro opice musí přece platit i pro lidi.") a to jak Hitler odkládá svoji sebejistou masku a odhaluje paranoidní a nevyrovnanou osobnost, přičemž se film věnuje i blízkým "Vůdce". Po delší době jsem se podívala na utrpení války z jiného pohledu než-li z pohledu Židů a mám rozpačité dojmy. Chvílemi jsem se ztrácela v tom kdo je kdo, jak už tu někdo zmínil-psychologie postav nulová a navíc délka filmu, ta byla utrpením zase pro mě:) Za mě slabší 4* (17.07.2012)

Sice ne dokonalý (nejvíc mě asi vadila absence představení některých postav, takhle divák věděl jen o pár nejvyšších pohlavárech a jména ostatních se dozvěděl až na konci), ale jistě výborný historický film. Důraz na herecké výkony, beznadějnou atmosféru, (ne) loajalitu k Vůdci...to vše je velmi silné, na druhou stranu Pád Třetí říše nemůže z obecenstva ani zdaleka vytáhnout emoční maximum, protože přestože film velmi dobře ukazuje i lidskou stránku svých "hrdinů", divák v nich stále vidí ty bestiální zrůdy, které lze těžko litovat. Z několika silných scén u mě se svým dopadem zvítězila ta s Magdou Goebbels a jejími spícími dětmi. A na závěr krátká výstižná citace jedné pravdy z úst hlavní postavy, která se dnes ráda zpochybňuje či přímo vyvrací:"V tu chvíli jsem si uvědomila, že samo mládí není žádná omluva, že jsem se mohla více zajímat." (11.07.2012)

Dilema, kdo je lepší mě uvádí v rozpolcenost.. Ale kdo je lepší? 5* Robert Carlyle v Hitller: vzestup zla či 5* Bruno Ganz? Co by bylo kdyby na Hitler:vzestup zla bylo tolik prostředků jako na Der Untergang? Kdo je věrohodnější? Fyzicky? Duševně? Mimikou? Fyzicky a mimikou je asi Ganz trochu blíže originálu..., ale lze to tak dát do rovnice? Který film lépe vystihuje atmosféru? Oba filmy jsou výtečně a hlavně nezapomenutelné, to je podstatné !!!! ... Proto nezapomeňme, až zas nějakej magor bude chtít za skryté podpory manipulovat s lidskými mozky ... Tyhle dva filmy by se měly promítat po sobě... tak jak to začíná... a jak to končí.... (02.05.2005)

Přehrávající řvoun Ganz sice vypadá jako Hitler, ale na dobrý film to nestačí. Po první půlhodině se totiž veškerý dramatický neklid či smutek vedlejších postav začne lehce obehrávat a finální katarze nic napravit nestíhá. Z válečného filmu tak nakonec vykrystalizoval dramatický výlet do historie Německa doprovázený zmateným střihem a pocitem filmové (ne)události, o které se mluvilo jen z tematického principu. (05.05.2006)