Druhá šanca

Dobový snímek dojemně a sentimentálně vykreslující období hospodářské krize a chudobu obyčejných, dobrých lidí. Těch lidí, jejichž typickým zástupcem i (ne)korunovaným králem je boxer James Braddock (ztvárněn charismatickým Russellem Crowem), který dostane druhou životní šanci a vedený nadějí obyčejného lidu, ruku v ruce s hrdinským patosem, se vypracuje opět na vrchol. Howard však i z poměrně schématického scénáře vytěžil maximum, vyprávění je nesmírně poutavé, záživné a prožité. Dojemné pasáže jsou věrohodné, postupné nabuzení funguje a během zápasů jsem téměř nedýchal. Vzhledem ke smutné i heroické koncepci filmu divák skutečně neví, jestli z toho bude happyend, nebo tragický emocionální doják a tak i když si myslím, že v zápasech se mohlo ubrat na střihu, byl to fantastický zážitek, překonávající i Rockyho. 9/10 (05.07.2009)

Soundtrack Thomas Newman: 1. The Inside Out ,2. Shim-Me-Sha-Wobble - Miff Mole and His Molers ,3. Mae ,4. Change of Fortune ,5. Weehawken Ferry ,6. Cold Meat Party ,7. All Prayed Out ,8. Tillie's Downtown Now - Bud Freeman and His Windy City Five ,9. Three Bucks Twenty ,10. Corn Griffin ,11. Shoe Polish ,12. Londonderry Air - Paul Giamatti ,13. The Hope of the Irish ,14. Hooverville Funeral ,15. Fight Day ,16. Good as Murder ,17. We've Got to Put that Sun Back in the Sky - Roane's Pennsylvanians ,18. No Contest ,19. Pugilism ,20. Bulldog of Bergen ,21. Big Right ,22. 9, 4, 2 Even ,23. Cinderella Man ,24. Turtle ,25. Cheer Up! Smile! Nertz! - Eddie Cantor (13.05.2011)

Popelák jako do té doby nejlepší film Rona Howarda a dost možná i nejlepší boxerský film mého života. Howard sice nepřináší svěží vítr do notoricky známého žánru, ale s danými schématy se mu daří manipulovat více než zručně a ždímá ze mě emoce jedna báseň, takže když Braddock trpí, mám slzy na krajíčku a když bojuje, tak mám sklony fandit. A obrovská pochvala na závěr pro Crowea, protože to, co předvádí, je jedním slovem neskutečné a je jen škoda, že podobnou roli později v další dobové žánrovce nenapodobil. Russelle, tohle byl tvůj večer. (18.07.2006)

Boxérských filmů je jako hub po dešti, ale k mému překvapení natočil také jeden před deseti lety Ron Howard. Jak je těchto filmů zvykem, i u Cinderella man jsme svědky nepřekvapivého happy endu a boxérských zápasů, které se odehrají přesně po hollywoodsku. Russela Crowe mám s každým filmem radši, ten chlapík si zkrátka umí vybírat role (tedy alespoň dříve). Narozdíl od skutečného Jamese Braddocka však Crowe není žádná velká korba, což dopomáhá efektu souznění se slabším protivníkem, který přece nemůže proti silnějším a navíc mladším soupeřům vyhrát. To už jsme viděli víckrát, ale v kombinaci s příběhem otce, který se stará o svou rodinu v době hospodářské krize za všech okolností, to zkrátka a dobře...funguje...90% (08.02.2015)

Čím to je, že je zrovna box tak přitažlivý pro filmaře? Netuším, Ron Howard však po Čisté duši natočil další velice sugestivní životopisný snímek a hlavní roli v něm opět svěřil vynikajícímu Crowovi. Výsledkem je asi nejlepší film o boxu, který jsem měl kdy tu čest vidět (včetně Scorseseho Býka). Závěrečný souboj s Baerem byl famózní, šil jsem sebou na gauči, kryl si žebra loktama, rozdával direkty a háky, spolu s Paulem Giamattim (velice výrazný i vedle Crowa) jsem na Jamese řval ať se od něj drží dál... prostě mě to vcuclo, jak už dlouho nic... 80% (14.09.2006)