Druhá šanca

Velké uznání Ronu Howardovi za to, že mě - člověka, který nerozumí boxu ani za mák a násilí jakkoli posvěcené sportovní ideou mu nedělá dobře, přikoval k filmu o boxu a paradoxně nejvíc ke scénám z ringu, aniž by mě ale připravil o vřelost a upřímnost příběhu muže, který "bojoval o mléko". Pokud jde o herecké výkony, vedle spolehlivého Russella Crowe se mi moc líbil "ňouma" z Bokovky (tady manažer) Paul Giamatti. (30.01.2006)

Řemeslně čistě odvedená práce a výborný výkon Russella Croweho způsobily, že se mi tento film líbil, a to i přes velmi povrchní scénář, který prostě nemá žádnou skutečnou hloubku a hraje s divákem vypočítavou hru na city (Braddock ztrácí sílu, vzpomene si na trpící děti a vyhraje... wtf). Dojímavé a patetické scény zabírají takového času, že na nějaké překvapivé zvraty už nezbylo místo (děj se rozjede, míří vpřed, párkrát zrychlí, ale nezahne ani jednou). Každopádně jsem se nenudil, závěrečný souboj vytvořil konečně nějaké to napětí, takže jsem od snímku odcházel spokojen. 7/10 (27.09.2008)

Tak tu máme další silný příběh o jedné nezlomné boxerské duši, a současně další významný zářez do filmové oblasti s podtitulem sportovní drama. Howard je více než zručný a zajímavý režisér, který nikdy vyloženě nezklame, a Crowe je momentálně jedním z nejlepších hollywoodských herců, kterému divák za každých okolností ochotně drží všechny palce. No a jejich spolupráce dopadla stejně jako v Čisté duši více než uspokojivě - příběh plný osvědčených, avšak povinných klišé (hádejte, jakpak to asi skončí), nesmírně sympatický hrdina, výborně natočené scény z ringu a pravé boxerské srdce, které diváka téměř donutí koupit si rukavice a zasvětit se do tajů právě tohoto ryze amerického sportu. Ano, vše je na svém místě možná až příliš a tvůrci, jakkoli precizně a obratně, předkládají divákovi jen a pouze to, co předem vidět chce. Neříkám, že je to špatně, to slovo je samo o ssobě vzhledem k předchozím superlativům neadekvátní, ale pionýrem boxerských dramat se Těžká váha zkrátka nikdy nestane, snaží se o to až moc.... (01.02.2013)

Sterilný akademizmus vypreparovaný od skutočných citov. Formálne čisté remeslo (až na strih v súbojoch - tak zle spravenú montáž som už dlho nevidel), ovšem bez štipky réžijnej invencie. Osobne mi vôbec nevadí, že ten film nie je o boxe (čo ostatne zdôrazňuje v jednom dialógu aj postava Paula Giamattiho). Žiaľ, imho nie je ani o v súčasnej Amerike neustále propagovanom návrate k oslave tradičných hodnôt - súdržnosť rodiny, viera v samého seba, vôľa neustúpiť, atď... . Tento film je iba veľkým a chladným kalkulom, vydieračsky hnaným hladom za pozlátkami ocenení, samozrejme zubami-nechtami snažiaci sa tváriť ako dielo reflektujúce vyššie nastolené sociálne otázky. 50% (14.09.2005)

Boxérských filmů je jako hub po dešti, ale k mému překvapení natočil také jeden před deseti lety Ron Howard. Jak je těchto filmů zvykem, i u Cinderella man jsme svědky nepřekvapivého happy endu a boxérských zápasů, které se odehrají přesně po hollywoodsku. Russela Crowe mám s každým filmem radši, ten chlapík si zkrátka umí vybírat role (tedy alespoň dříve). Narozdíl od skutečného Jamese Braddocka však Crowe není žádná velká korba, což dopomáhá efektu souznění se slabším protivníkem, který přece nemůže proti silnějším a navíc mladším soupeřům vyhrát. To už jsme viděli víckrát, ale v kombinaci s příběhem otce, který se stará o svou rodinu v době hospodářské krize za všech okolností, to zkrátka a dobře...funguje...90% (08.02.2015)