Druhá šanca

Tak tu máme další silný příběh o jedné nezlomné boxerské duši, a současně další významný zářez do filmové oblasti s podtitulem sportovní drama. Howard je více než zručný a zajímavý režisér, který nikdy vyloženě nezklame, a Crowe je momentálně jedním z nejlepších hollywoodských herců, kterému divák za každých okolností ochotně drží všechny palce. No a jejich spolupráce dopadla stejně jako v Čisté duši více než uspokojivě - příběh plný osvědčených, avšak povinných klišé (hádejte, jakpak to asi skončí), nesmírně sympatický hrdina, výborně natočené scény z ringu a pravé boxerské srdce, které diváka téměř donutí koupit si rukavice a zasvětit se do tajů právě tohoto ryze amerického sportu. Ano, vše je na svém místě možná až příliš a tvůrci, jakkoli precizně a obratně, předkládají divákovi jen a pouze to, co předem vidět chce. Neříkám, že je to špatně, to slovo je samo o ssobě vzhledem k předchozím superlativům neadekvátní, ale pionýrem boxerských dramat se Těžká váha zkrátka nikdy nestane, snaží se o to až moc.... (01.02.2013)

Slušná režie, kamera, příjemně civilní Crowe, ale ani to nevytáhne film z průměru, kam jej řadí scénář. Filmu schází jakýkoli hlubší záběr, krize, nezaměstnanost a dělnické nepokoje jsou jen tak načrtnuty ne pro nějakou sociální studii, ale čistě proto, abychom viděli, že pravého Američana nic nezlomí. (11.10.2005)

Opravdu mě mile překvapil, i když trošku delší film, vůbec se nebudete nudit, při každém zápase držíte Braddockovi pěsti jako kdyby to byl člen vaší rodiny. Při každé jeho obdržené ráně na chvilku stuhnete a prosíte ať ty žebra ještě vydrží a ať už dá soupeři ránu aby lehnul. Opravdu poslední tři filmy o boxu byly naprosto super, děkuju (( :: (30.03.2006)

Životní osudy Jima Braddocka jsou samozřejmě výtečný námět na film. Tento slavný boxer patřil k meziválečné generaci, která v boxerském ringu formovala sny obyčejných lidí, inspirovala je a dávala jim naději. Ostatně, každé jméno v kategorii šampiona v těžké váze je pojmem: Jess Willard, Jack Dempsey, Gene Tunney, Max Schmeling, Jack Sharkey, Primo Carnera, Max Baer, James J. Braddock a Joe Louis. Ti všichni jsou hrdiny moderní doby. Ale Braddock byl učiněný zázrak, obyčejný chlap, který dřel bídu s nouzí v době krize a nahoru se vyšvihl díky porážce dvoumetrového obra Maxe Baera, se kterou nikdo nepočítal. Ten film se napsal v podstatě sám. Russell Crowe opět překonal sám sebe a jedno oko nezůstalo suché. Na místě Renée Zellweger bych si sice dokázala představit tucet lepších hereček, ale nevadí. Do síně slávy nejlepších boxerských filmů se Cinderella Man zapsal zcela určitě. Hned po bok těch dramat, která vykreslují zápasy Schmelinga proti Louisovi. (26.08.2020)

Jsem ještě plná dojmů z tohoto nevšedního zážitku, avšak už teď je mi jasné, že pro mne je Těžká váha nejlepším filmem Rona Howarda a i když to bude znít možná trochu rouhačsky vůči jiným filmovým skvostům zabývajících se boxem, jde o nejlepší boxerský film, který jsem viděla. Scény ze zápasů jsou natočeny přehledně a s takovým nábojem, že máte pocit, jako byste byli jen pár centimetrů od ringu a vše s hlavním hrdinou prožívali... díky naprosto úžasnému Russellu Croweovi jste zcela pohlceni do jeho příběhu, pláčete, když pláče on, když dostane ránu, skoro tu bolest cítíte, stejně jako odhodlání vyhrát a postavit se tak proti nepřízni osudu... pro mne osobně první letošní aspirant na oscarovou sošku, pro Howarda i Crowea. (27.07.2005)