Druhá šanca

Dost dobře nedokážu pochopit, jak jsem mohl Howardovi sežrat ty stereotypní kombinace úderů zakončené zvedáky do brady, nicméně mě jimi dokázal spolehlivě poslat na zem přesně tehdy, kdy tomu bylo zapotřebí. Těžko sbírám argumenty, proč je tenhle film při vší průhlednosti a klišovitosti tak působivý. Možná je to zásluha Russella Crowa, který opět dokazuje, že bílobílé hollywoodské hrdiny umí ze všech nejlépe. Možná je to vděčné prolnutí sociálního motivu s motivem muže-symbolu. Faktem je, že duely Jamese J. Braddocka jsem sledoval zcela bez dechu, doslova přikovaný k obrazovce. Marná sláva, není to žádný životopisný film, je to rockyvoská variace přesazená do časů hospodářské krize let 30. a opatřená nutným puncem "based on a true story". Faktem je, že z Těžké váhy doslova prosakuje radost z užívání zaběhaných schémat, radost z vyprávění pomocí těch nejosvědčenějších prostředků. Podobné pocity jsem měl např. při sledování Zwickova Posledního samuraje. Člověk prostě ví, co se stane v dalších vteřinách a náramně si vychutnává, jak dobře je to udělané. Velkofilm na míru, který mě knockoutoval... (02.10.2006)

Jsem ještě plná dojmů z tohoto nevšedního zážitku, avšak už teď je mi jasné, že pro mne je Těžká váha nejlepším filmem Rona Howarda a i když to bude znít možná trochu rouhačsky vůči jiným filmovým skvostům zabývajících se boxem, jde o nejlepší boxerský film, který jsem viděla. Scény ze zápasů jsou natočeny přehledně a s takovým nábojem, že máte pocit, jako byste byli jen pár centimetrů od ringu a vše s hlavním hrdinou prožívali... díky naprosto úžasnému Russellu Croweovi jste zcela pohlceni do jeho příběhu, pláčete, když pláče on, když dostane ránu, skoro tu bolest cítíte, stejně jako odhodlání vyhrát a postavit se tak proti nepřízni osudu... pro mne osobně první letošní aspirant na oscarovou sošku, pro Howarda i Crowea. (27.07.2005)

Slušná režie, kamera, příjemně civilní Crowe, ale ani to nevytáhne film z průměru, kam jej řadí scénář. Filmu schází jakýkoli hlubší záběr, krize, nezaměstnanost a dělnické nepokoje jsou jen tak načrtnuty ne pro nějakou sociální studii, ale čistě proto, abychom viděli, že pravého Američana nic nezlomí. (11.10.2005)

Původně jsem tu měla 4*, ale snižuju to na 3*, protože za tu dobu mezi ohodnocením a okomentováním se mi to tak vykouřilo z hlavy, že vlastně ani moc nevím, o co tam šlo. Jasně, box! Nepamatuju si ale skoro žádnou scénu, krom těch, kde se Russell Crowe opírá do svýho hereckýho umu, což je taky asi tak to jediný převyšující průměr. Aby se nekřivdilo Giamattimu, ale jinak... Vezmem-li v potaz, že všechny boxerský filmy jsou plný klišé a vyvíjí se a končí většinou stejně, tak aby nějakej film byl lepší, než průměr, musí nabídnout něco navíc. Např. Million Dollar Baby měl Eastwooda (a herecký výkony Swank a Freemana) a pak jeho závěrečnou volbu, kdy vážně o něco šlo. Tady je jen herectví Rusella Crowea a solidní režie Rona Howarda. Na jedno podívání dobrý, ale film, ke kterýmu se chce vracet, to u mě nebude. Hudbu už jsem od Newmana slyšela i lepší. Ospoň Renée Zellweger je tu míň nesnesitelná, než v Appaloose. Crowe na 90%, film na 60%. Tak asi tak. (28.09.2012)

Rozložení tíhy osudu mezi box, práci a rodinu udělal Hauvrd tak mistrně, že ve výsledný váze mě to odrovnalo daleko víc než spousta filmů okolo, který se považujou za drsný jen proto, že si v nich dva lidi dávaj do držky. Herecký trio Crowe - Zellweger - Giamatti považuju za ještě bizarnější než letošní sestavu fotbalový Sparty, na rozdíl od kopyt z Letný ale hráli tak, že bych si v jejich fanshopu klidně koupil šálu. Jenom nechápu, proč se už i na Dvojce musej filmy pouštět dabovaný a proč už i na Dvojce musím číst, co následuje? Pane Dvořáku, vy snad koukáte na telku kvůli tomu, co v ní následuje? (28.08.2017)