Samuraj

Srovnání s Kill Billem není na místě, Takeshi Kitano je skromný umělec, možná poet, který nechce oslňovat efekty, velkolepými souboji, ani na první pohled "působivým", Hollywoodským dějem. Jeho Samurai je skromný příběh s drobnou dějovou linkou, který možná neřekne explicitně mnoho, ale za to na pozadí přirozeně vykreslí situaci samurajského Japonska. Jsou to právě malé detaily - zrytmizovaní dělníci, krátká humorná vsuvka, odkazy na Kurosawovův samurajský svět a další, které tvoří tento film. Aby se však jednotlivé střípky nerozplynuly bez většího efektu, spojuje je, už o poznání hmatatelnější, finále. Celkově však stále nelze hovořit o komplexním zážitku, chybí mi hutnější děj a přebývají méně poutavé momenty. 7/10 (25.11.2010)

Keď sa človek pri filme nudí (a nemusí to byť vinou samotného filmu), všetky jeho klady sú mu úplne ukradnuté, pretože tie dve hodiny mu jednoducho nikto nevráti. Mal som dobrú náladu, nebol som unavený, a napriek tomu som väčšinu času rozmýšľal, že som mohol radšej robiť toľko iných vecí... Pomalé tempo u filmov mi nikdy neprekáža, pokiaľ vo mne dokážu vzbudiť emócie a pokiaľ ich dej - aj keď pomaly, ale predsa - graduje (momentálne ma napadá napríklad Lost in Translation alebo 25th Hour). Zatoichi vo mne nevzbudil ani jednu jedinú emóciu (je nuda emócia?) a nad vodou ho v mojich očiach drží len nesmierne sympatický a prirodzený Takeshi. Ako režisér si tiež počína celkom solídne, ale, ako som hovoril, tie dve hodiny mi už nikto nevráti. Mrzí ma, že to dopadlo tak, ako to dopadlo, pretože niektoré súboje (+ koniec) sú proste úžasné. (04.02.2005)

Bojové scény jsou dost nápadité a jiné než v Billovi, ale lepší? Ne. A pak ten humor, moc vtipné to nebylo. Atmosféra filmu je jiná, poklidnější. Když to celkově shrnu - Chybí tomu větší emocionálnost ( okamžiky, které by vás strhly ), dynamika, prostě to nemá ty správné grády ( závěrečných 15 minut je skoro má ). Pochválil bych hodně originální hudbu a zajímavě zpracovanou krev. Samuraj rozhodně stojí za skouknutí, ale já už svého favorita mám a tak mě nakonec nejvíce potěšil trailer na Kill Bill 2. (09.04.2004)

Velmi poučný snímek, přivedl mne k těmto následujícím zjištěním: 1) Už vím, proč se opravdu cool typům říká "masér". 2) Také mi byl koněčně objasněn původ výhrůžky "já s tebou zato(i)čím". 3) Gejši nejsou tím, čím se zdají být. 4) Líčení a tanečky sličných společnic jsou s přihlédnutím k bodu tři ještě větší luxus než obvykle. 5) Souboje, souboje, SOUBOJE! Dobře natočené seky katanou nejen utnou, co se dá, ale také pohladí po duši. 6) Když se to umí, je luxusní i obrázek a nazvučení zemědělců, an okopávají pole. 7) Řekl tu někdo zvuk? Jeho propojení s visuálem lze dotáhnout opravdu hodně daleko. 8) Chcete-li dát do filmu stepovací scénu, protáhněte ji co nejvíc to jde. Prvních pár minut budu nechápavě zírat, ke konci jsem takřka nadšena. 9) Zatoiči je zkrátka, jak by řekl upír Cassidy, kurevsky boží. (09.05.2008)

Kulturní masér Nakaši Kitano se s tím nesere a tak trochu ho podezírám, jestli to není třeba fotřík nebo děda Azumi. Maj dost podobnej rukopis, když dělaj ze svých nepřátel sushi a deset na jednoho pro ně není přesila, ale rozcvička. Každopádně na Kitana se kouká přece jen o něco hůře, protože do šukézní japonský prciny má asi tak daleko jako já do prsatý bloncky. A tak se stříbrnou hlávkou a shrbenejma zádama ťapká po okolí, seznámí se s gejšou a Gayšou, hráčem hazardu co umí prohrát jakoukoli hru, neumí se prát a je dle všeho bukanýr, místní šťabajznou co jí hrobku už dvacet let minimálně nikdo nevykropil a postiženým tlusťochem s kopím. Kromě toho rozseká několik šikmovokejch zkurven...ééé mojich soukmenovců, posere ronina a na konci filmu prozře. Bavila jsem se zcela rákosnicky, žrala u toho čínský nudle, popíjela saké a značně pod vlivem se jala šermovat jídelníma hůlkama trapně si myslíc, že jsem taky nepřemožitelná. Po vystřízlivění jsem opět zjistila, že stojím za hovno, ale Samuraj mi v palici zůstal, takže máte jistotu, že je to nadprůjemně dobrý snímek. (04.04.2017)