Samuraj

Film s prvkami poetiky a peknou ukážkou japonských tradícií a samurajského prostredia. V niečom mi to pripomínalo klasický západný western, len omnoho krvavejší. Príbeh s naráciou tiež neboli na zahodenie, páčilo sa mi aj striedanie výjavov spomienok z minulosti s realitou. Najväčší obdiv však patrí zvukovej a hudobnej zložke, tie nemali chybičku, vďaka nim sa celkovú atmosféru podarilo násobne umocniť. Na druhú stranu mi prekážali tak rýchlo odbité súboje a prílišná digitalizácia. Aspoň od hlavného súboja som čakal pekný samurajský boj. Keďže to však bol úmyselný zámer režiséra, nezostáva nič iné iba to rešpektovať. U mňa aj napriek spomenutým subjektívnym výčitkám spokojnosť. 80/100 (29.04.2014)

Můj první Kitano, prý dost netypický, se mi dost líbil. Samotná postava Zatoichiho byla velmi zajímavá, klidný vyrovnaný člověk, slepý a přesto soběstačný a nebezpečný. Hezké byly i vedlejší postavy, sourozenci, kteří chtějí pomstít svoji rodinu, bláznivý kluk od sousedů, ochránce, který se dá najmout, aby zachránil svou ženu...A ještě ke všemu taneční vložka (a tančila tam část herců včetně dětských představitelů) a humor v totální akční řežbě, tak to mě dostalo a bylo to moc příjemné překvapení, 4,5*. (01.09.2006)

Srovnání s Kill Billem není na místě, Takeshi Kitano je skromný umělec, možná poet, který nechce oslňovat efekty, velkolepými souboji, ani na první pohled "působivým", Hollywoodským dějem. Jeho Samurai je skromný příběh s drobnou dějovou linkou, který možná neřekne explicitně mnoho, ale za to na pozadí přirozeně vykreslí situaci samurajského Japonska. Jsou to právě malé detaily - zrytmizovaní dělníci, krátká humorná vsuvka, odkazy na Kurosawovův samurajský svět a další, které tvoří tento film. Aby se však jednotlivé střípky nerozplynuly bez většího efektu, spojuje je, už o poznání hmatatelnější, finále. Celkově však stále nelze hovořit o komplexním zážitku, chybí mi hutnější děj a přebývají méně poutavé momenty. 7/10 (25.11.2010)

sice netuším o co šlo v tom závěrečném tanečku, ale jinak krásný zástupce a nový člen samurajského odkazu říše vycházejícího slunce. Kitano je jako vždy naprosto uchvacující, technicky a choreograficky vyspělé, odkazující na staré klasiky žánru, stejně jako dějově.. Není to samozřejmě nic extra originálního, ale má to zase to proklaté kouzlo a poetiku.. A revenge filmy se silným archetypem hrdiny mám rád.. Možná, že jen ten bodyguard byl trochu odbytý, emoce jsou jako obvykle pro mně stále ne zrovna pochopitelné, stejně jako některé činy (krvavý konec hry), ale stejně je jejich kultura a dědictví minulosti tak zajimavé a silné, že to nejde nemít rád.. Snad jen mi chvíli trvalo než jsem si zvykl na styl filmu a krev se mi nelíbila vůbec. Jinak povedený film a Kitana asi budu muset konečně "nastudovat" (29.06.2012)

Velmi poučný snímek, přivedl mne k těmto následujícím zjištěním: 1) Už vím, proč se opravdu cool typům říká "masér". 2) Také mi byl koněčně objasněn původ výhrůžky "já s tebou zato(i)čím". 3) Gejši nejsou tím, čím se zdají být. 4) Líčení a tanečky sličných společnic jsou s přihlédnutím k bodu tři ještě větší luxus než obvykle. 5) Souboje, souboje, SOUBOJE! Dobře natočené seky katanou nejen utnou, co se dá, ale také pohladí po duši. 6) Když se to umí, je luxusní i obrázek a nazvučení zemědělců, an okopávají pole. 7) Řekl tu někdo zvuk? Jeho propojení s visuálem lze dotáhnout opravdu hodně daleko. 8) Chcete-li dát do filmu stepovací scénu, protáhněte ji co nejvíc to jde. Prvních pár minut budu nechápavě zírat, ke konci jsem takřka nadšena. 9) Zatoiči je zkrátka, jak by řekl upír Cassidy, kurevsky boží. (09.05.2008)