Mrtví jako já

smutné, protože ze života .. se spoustou mě velmi sympatických a krásných postav a tím nemyslím jen Ellen Muth (já bych na rozdíl od ní, své nové poslání asi nerozchodil a tudíž nepřijal – na protest proti svému konci bych hodně dlouho stávkoval) .. ale rozhodně Lauru Harris (mňau …) .. a zcela určitě celou zbývající Lassovic rodinku … (19.09.2010)

Po sezoně a půl pomalu stereotyp seriálu, který sází pouze na jedinou kvalitní postavu s šíleným zjevem a hláškami, mě unavil na tolik, že pochybuji o jeho dokoukání. Problém není v castingu ani ničem podobném, ale v tématu, které je na půl cesty mezi tím, čím mohlo být a tím, čím je. Velká škoda, ale přesto se najde poměrně dost okamžiků, které diváka potěší a rozesmějí. Na oddech jako zákusek slušné, jinak příliš pomalé a unavující. (Mimochodem, kdo chce mít požitek ze seriálu nesmí se dívat na dabingovanou verzi, která zabíjí všechno dobré a povedené.... a z hlavní postavy se stává jen divná holka) (18.04.2008)

Ostatné komentáre sa venujú deju aj kladným stránkam seriálu a tak už nemám skoro o čom písať. No "dead girl" a jej kamaráti mi tak prirástli k srdcu, že chcem nejaké to slovko utrúsiť. Všetkých som si obľúbila, dokonca aj zo začiatku nesympatické postavy som začala chápať a mať rada. Je mi veľmi ľúto, že niečo také skvelé skončilo po dvoch sezónach. Dalo sa toho ešte toľko rozprávať... ale Američania sú asi na umieranie precitlivelí a čierny humor nechápu. Obrovská škoda tejto zostavy. (30.01.2007)

Líbí se mi to, protože je to mystery. Vím ale, že by to mohlo být i na tři. Ale je třeba oddělit žánr, který mám rád, od žánru, který je celkem trapný (např. seriál Ztraceni, kdy milion dílů mačkali klávesu jak hloupí). A když si uvědomím, kolik seriálů je trapných a kolik seriálů (včetně tohoto) představuje můj oblíbený žánr, tak musím jasně a nahlas říct, že tento je prostě dost dobrý. A stal se seriálem i mé rodiny. Neni to sice ten druh seriálu, po kterém by se mi celý život stýskalo, při jeho sledování si to ale dost užívám. Každá postava je jiná, každá je svá. Všechny jsem si je oblíbil. Nejvíce ale charismatického mentora (bez vlastního přičinění) Ruba. Čtyři hvězdy a není co řešit. (16.11.2009)

Roztahaný příběh mrtvé dívky a jejího života po životě mě zcela oslnil především svou smutně veselou atmosférou. Někdy ty příběhy na pokraji rodinného dramatu byly trochu slabší, to ano, ale když si vezmu, které cílové skupině to bylo určeno, je to velice nadstandardní seriál. Je tu trochu britského humoru, trochu všudypřítomné americké vypatlanosti, trochu staromilského sentimentu, trochu odkazů k životním hodnotám, trochu mysteriózních záhad a trochu skvělé hudby na pozadí. Vlastně, co víc bychom si mohli takhle odpoledne přát. Lepší ovšem je originál a pustit si to navečer, to vám řekne každý, kdo si to takhle zařídil. (29.04.2011)