Mrtví jako já

Snažila jsem se, dala jsem tomu tři epizody, protože jsem to měla doporučené přímo od jednoho herce, co v tom hraje, ale je mi to líto, vůbec mě to nebaví. Připomíná mi to seriál Heuréka, který mě taky nebavil. Možná je to tím, že už je to starší seriál, který člověka měl potkat, když byl nový ale nezaujala mě tam ani jedna postava a hlavní hrdinka je neuvěřitelně otravná. Nedokoukám. (04.01.2022)

Z Fullerova trojlístku(Wonderfalls, Pushing Daisies, Dead Like Me) rozhodně nejslabší člen. Nápad klasicky výborný, postavy osobité, povětšinou dost cynické, chytré dialogy, ale celkově je to takové o ničem. Chybí tomu nějaká hlavní linka, díky které byste se mohli vždycky těšit na další díl. Takhle stejně jako místní hlavní postava jednoduše v klidu a pohodě sledujete, jak to všechno kolem vás proplouvá, ale nemůžete se ubránit pocitu, že vám to je stejně fuk. Mimochodem, ne, že by mi to vadilo, ale nepřišlo vám, že na to, jaká to je odpolední odreagovačka, se tam celkem drsně a celkem často nadává? // Nejoblíbenější postava: Mason // 70% (26.02.2010)

Námět je to vynikající. Jak to asi vypadá po smrti a jaká je smrtka. To je ale asi tak všechno pozitivní na tomhle seriálu. Jednotlivé postavy vás nechají chladným. Nemáte možnost vcítit se do nich. Co je ale nejhorší, jsou ty různá pravidla a vyobrazení světa smrtek. Všechno se to snaží vypadat zájímavě a propracovaně, ale opak je pravdou. Scénaristi často porušují pravidla, která "ve světě smrtek" vytvořili. (06.02.2008)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 5/10/// +námět, humor -vše ostatní/// Tak si představte, že jsem dokoukal obě epizody a nevynechal jsem ani jeden díl. To je popravdě na 2* seriál úctyhodný výkon. Většinu seriálů si nahrávám (protože nestíhám všechno sledovat) a dívám se na ně zpětně (někdy po roce). Tentokrát jsem však na seriál hned vlítnul. Hlavně proto, že mě zaujal námět a tak jsem nechtěl dlouho čekat. Bohužel námět a černý humor je to jediné co seriál nabídne. Moje očekávání vůbec nenaplnil. Doufal jsem, že hlavní hrdinka bude smrťák a bude kosit svoje (ne)přátele, nebo ty kteří ji znepříjemňovali život. Situace se však má jinak a "ona" pouze bere vybraným obětem duše aby netrpěli. Docela slabé, nemyslíte? Hlavní představitelka je nesympatická, nezamilujete si ji. Samotný děj se rozvýjí velice pomalu. Po třech částech zjistíte, jak se to se seriálem má a v průběhu se nic významného nebo šokujícího nestane. Můj důvod proč na seriál koukat byla Rebecca Gayheart, kterou sem jako jedinou znal. Bohužel jí to asi přestalo bavit a ze seriálu odešla. Nahradila jí Laura Harris (seriál 24 hodin-druhá sezóna), která je naštěstí taky zajímavá. Ale né zas tolik, abych u seriálu zůstal. Sám nevím co mě u něj drželo, ale jsem rád, že ho mám za sebou. Občas jste mohli vidět zajímavé smrti. Většinou se jednalo o nešťastnou náhodu, které dopomohli takové příšerky, kterým se říká smrtonoši (něco jako Glum). Nic zajímavého už mě nenapadá. V seriálu se hodně žvaní, rozdávají se lístečky, řeší se posmrtný život a osobní kraviny. Vedle hlavní dějové línie sledujeme děj rodinky zemřelé. Což je docela utrpení a zbytečnost. Seriál naštěstí po dvou epizodách skončil a nějak mě to netrápí./// Celkem 48%/// (29.09.2008)

Pod pojmem seriál si představíme partu lidí, která řeší své problémy v jakémkoliv prostředí. Většina těchto děl spadá po průměr a za pár let se strčí do šuplíku od stolu, který vlastní bláznivý muž žijící na samotce u lesa s jednou kočkou, potkanem a tchořem. Toho má nejraději. Líbí se mu jeho zvláštní vůně. Ten muž jednoho zjistí, že se mu stůl strašlivě viklá, zajede tedy do velkého obchodního domu IKEA (zde, jak můžete sami vidět, jsem se vyhnula skloňování jména, jelikož to jednoduše nevypadá pěkně) a koupí tam pěkný stůl z břízy a s otevírací skříňkou. Ta je umístěná vpravo. Nemá šuplík. Obsah původního nábytku, který stál pod oknem, aby onen bláznivý muž mohl psát své potrhlé povídky při světle (no, vlastně moc ne, protože si ten blázen postavil dům přímo pod stromem, nejenže mu tedy nesvítí slunce, ale riskuje, že mu jednoho překrásného dne strom na dům spadne) vysype do popelnice. Ten týden jsou popeláři ve hravé náladě, proto si všechny popelnice pohazují mezi sebou, obsah se velmi dobře promíchá a díla (seriály - že ještě víte, o čem mluvím!) skončí na skládce tak jako tak. Překvápko, co?! Jenže, velké jenže, tento seriál (o bláznivém muži ani slovo, přísahám!) opravdu není v tom šuplíku, který vlastnil (a kruci!) jeden hrozně neznámý člověk z planety na míle vzdálené. Ten seriál je jiný. Vtipný, sarkastický, oplývajíc černým humorem a tak triumfálně osvěžujícím! Ano, už jsem skončila! (01.03.2010)