Mrtví jako já

Svym nametem by se ocividne mohlo jednat o velmi zajimavou zalezitost, nicmene to je cele neskutecne spatne zpracovane a absolutne nevyuzite. Uz pilot dava tusit, ze potencial zde bude trestuhodne pohrben. Nezacina to spatne, nicmene uz druha pulka pilotu zacne otravovat a nudit. Problem je podle me zarazeni "smrtek" do bezneho zivota, v tu chvili to ztratilo naboj. Hlavni hrdinka je znacne protivna a otravna, jeji gesta a vyjadrovani zacnou postupem casu citelne prudit. Ostatni herci, resp. charaktery jsou pomerne nevyznamne a o nicem. Videl jsem pouze pilot a nekolik prvnich dilu, ale s hlavni dejovou linii to take nevypada nejak zvlast dobre a i pres svuj jasny potencial se Dead Like Me jevi jako jednoznacny neuspech. 3/10 (05.04.2008)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 5/10/// +námět, humor -vše ostatní/// Tak si představte, že jsem dokoukal obě epizody a nevynechal jsem ani jeden díl. To je popravdě na 2* seriál úctyhodný výkon. Většinu seriálů si nahrávám (protože nestíhám všechno sledovat) a dívám se na ně zpětně (někdy po roce). Tentokrát jsem však na seriál hned vlítnul. Hlavně proto, že mě zaujal námět a tak jsem nechtěl dlouho čekat. Bohužel námět a černý humor je to jediné co seriál nabídne. Moje očekávání vůbec nenaplnil. Doufal jsem, že hlavní hrdinka bude smrťák a bude kosit svoje (ne)přátele, nebo ty kteří ji znepříjemňovali život. Situace se však má jinak a "ona" pouze bere vybraným obětem duše aby netrpěli. Docela slabé, nemyslíte? Hlavní představitelka je nesympatická, nezamilujete si ji. Samotný děj se rozvýjí velice pomalu. Po třech částech zjistíte, jak se to se seriálem má a v průběhu se nic významného nebo šokujícího nestane. Můj důvod proč na seriál koukat byla Rebecca Gayheart, kterou sem jako jedinou znal. Bohužel jí to asi přestalo bavit a ze seriálu odešla. Nahradila jí Laura Harris (seriál 24 hodin-druhá sezóna), která je naštěstí taky zajímavá. Ale né zas tolik, abych u seriálu zůstal. Sám nevím co mě u něj drželo, ale jsem rád, že ho mám za sebou. Občas jste mohli vidět zajímavé smrti. Většinou se jednalo o nešťastnou náhodu, které dopomohli takové příšerky, kterým se říká smrtonoši (něco jako Glum). Nic zajímavého už mě nenapadá. V seriálu se hodně žvaní, rozdávají se lístečky, řeší se posmrtný život a osobní kraviny. Vedle hlavní dějové línie sledujeme děj rodinky zemřelé. Což je docela utrpení a zbytečnost. Seriál naštěstí po dvou epizodách skončil a nějak mě to netrápí./// Celkem 48%/// (29.09.2008)

Pod pojmem seriál si představíme partu lidí, která řeší své problémy v jakémkoliv prostředí. Většina těchto děl spadá po průměr a za pár let se strčí do šuplíku od stolu, který vlastní bláznivý muž žijící na samotce u lesa s jednou kočkou, potkanem a tchořem. Toho má nejraději. Líbí se mu jeho zvláštní vůně. Ten muž jednoho zjistí, že se mu stůl strašlivě viklá, zajede tedy do velkého obchodního domu IKEA (zde, jak můžete sami vidět, jsem se vyhnula skloňování jména, jelikož to jednoduše nevypadá pěkně) a koupí tam pěkný stůl z břízy a s otevírací skříňkou. Ta je umístěná vpravo. Nemá šuplík. Obsah původního nábytku, který stál pod oknem, aby onen bláznivý muž mohl psát své potrhlé povídky při světle (no, vlastně moc ne, protože si ten blázen postavil dům přímo pod stromem, nejenže mu tedy nesvítí slunce, ale riskuje, že mu jednoho překrásného dne strom na dům spadne) vysype do popelnice. Ten týden jsou popeláři ve hravé náladě, proto si všechny popelnice pohazují mezi sebou, obsah se velmi dobře promíchá a díla (seriály - že ještě víte, o čem mluvím!) skončí na skládce tak jako tak. Překvápko, co?! Jenže, velké jenže, tento seriál (o bláznivém muži ani slovo, přísahám!) opravdu není v tom šuplíku, který vlastnil (a kruci!) jeden hrozně neznámý člověk z planety na míle vzdálené. Ten seriál je jiný. Vtipný, sarkastický, oplývajíc černým humorem a tak triumfálně osvěžujícím! Ano, už jsem skončila! (01.03.2010)

Co nás čeká po smrti? Posun do vyšších sfér anebo pouze mejdan pro červíky? To se můžeme jen dohadovat, protože jsme se zatím nedostali k události, která nám poznání pravdy umožní. Každopádně doufám, že bych nemusela žít v tom samém světě a fungovat prakticky stejně jako předtím, tj. pracovat, uklízet apod. Na tomto principu je seriál založen, a ačkoli je to nápad celkem originální, až zas tak zajímavé mi to nepřijde. Tento komentář píšu po prvním díle - líbili se mi herci, z humorných narážek mi přišla zábavná asi tak třetina (místy jsou moc "chtěně vtipné"), zkusím dát ještě pár dílů a pak sem dám hodnocení, zatím to vidím tak na tři, tři a půl. (12.02.2008)

Předně - konverzační seriály i filmy zbožňuju. Skutečně po nich nepožaduji nic zvláštního, tu nějakou zajímavou myšlenku, tu analogii s mým vlastním životem a hlavně švih, ať ten díl odsejpá. V prvních dílech Dead like me jsem postrádal vše výše zmíněné. 42minutová stopáž je úmorná, pointa a dialogy předvídatelné nebo prostě jen tupé, herci toporní (světlou výjimkou je Mandy Patinkin) a celý ten podivně nekonzistentní svět smrťáků nepřesvědčivý. A taky jsem nesnášel úvodní znělku. Když se nad tím zpětně zamýšlím, vlastně se mi na tom seriálu nelíbilo vůbec nic. :o) Ale vytrval jsem a od pátého dílu se věci pomalu začaly měnit - minuty ubíhaly subjektivně rychleji, Ellen Muth se rozehrála stejně jako její kolega Callum Blue, dialogy přiostřily a tu a tam se do nich vedrala i zajímavá, nečekaná myšlenka. Stále se nejedná o nic světoborného, ale nemusí hned pršet, že ano... první 4 díly za dvě hvězdy, zbytek za tři a půl. (22.02.2008)