Spider-Man 2

Druhej jako první, nic moc se nezměnilo a zase se jedná o skvělou předělávku komixu. Nicméně svojí slabší chvilku druhej díl má a to podstatně velkou a celkem zbytečnou, což v prvním díle nebylo a tak ho řadim přece jenom o něco výš, ale nutno podotknout, že Alfred Molina coby doctor Ock je zase daleko lepší nez Green Goblin Wiliama Dafoea, takovej lepší padouch s většíma možnostma a hlavně se v duelu se Spidermanem daleko líp orientuje a bitkáří s nim fakt báječně, jen škoda uspěchanýho konce, ve kterým by se určitě daleko líp vyjímal jeden závěrečnej gigantickej souboj než to morální rozhodování a zachraňování. (18.09.2007)

Raimi opět překvapil a místo tak trochu jiného prvního dílu naservíroval divákům film, který naopak připomíná zrcadlový odraz toho předešlého (rychlá „jednička“ vs. pomalá „dvojka“; špatné akční scény vs. fenomenální comicsové orgie; přehrávající záporák vs. podehrávající záporák; mdlé finále vs. překombinované finále). Všechno je zkrátka větší, bombastičtější a dražší. Bohužel se v tom nánosu novot ztratil ten fascinující a skutečný Peter Parker, který předtím jako by vyšel ze stránek comicsů a ovládl filmové plátno. Maguire je sice pořád výborný, vlastně kdykoliv se pere s vlastním smolařstvím a hrdinským údělem, bohužel mu nohy podkopávají nekonečné emocionálně vypjaté sekvence. Zatímco minule jich Raimi používal střídmě a dokázal jimi film trefně ozvláštnit, nyní je nechává vyniknout v celé jejich zrůdnosti a prvoplánovitosti, takže pokud mě zrovna neštval vztah Peter/Mary Jane, přišly vztahy Peter/Teta May, Peter/Harry, Peter/běžní lidé, atd. Nudily mě a ničily jinak nadprůměrný film, nehledě na závěr, který opravdu patří mezi ty hodně přeplácané. Ještěže má Raimi i smysl pro humor a napěchoval snímek tunami menších či větších fórků a geniálních detailů. Jinak bych mu ty tři hvězdičky dal. A nestyděl se za to... a po letech mu ty tři hvězdičky opravdu dávám. A nestydím se za to. (24.06.2004)

Molinův super záporák je tady hodně cítit a tahá tohle pokračování ještě trochu nad úroveň prvního dílu ve znamení uječeného Willema Dafoeho, stále schovaného za tou hnusnou maskou. Jinak Sam Raimi opět ukazuje, že je vynikající režisér, příběh má dobře poskládaný a humor s akcí míchá tím nejlepším možným způsobem. Do karet mu také hrají jako vždy sympatický Maguire, krásná Kirsten Dunst a povinnost v podobě parádních efektů, díky nimž jsem hlavně v tom velkolepém závěru nevěděl, kam dřív stočit pohled. Prostě krásný případ dvojky, která překonala první díl, byť jen o trochu.. (21.07.2012)

Spider-Man II překonal všechna má očekávání. Psychologie postav se znatelně rozrostla a z mladého kluka, který ke štěstí přišel už není jen odosobněná poletucha, ale ryzí člověk s hlubokými problémy a silnými city. Scénář tentokrát sází mnohem více na dialogy a orámovaný obrovským množstvím odlehčující nadsázky tvoří z filmového Pavoučí muže zábavnější a cennější látku než doposud. Perfektní vizuální stránka, jejíž comicsová přestylizovanost je přímo enormní a rozhodně mnohem patrnější než u jedničky, pomáhá roztočit lopatky zejména akčních scén do takových otáček, až se každých pět vteřin rozplýváte nad tím, že přesně tohle jste si nejednou přáli někde vidět. Mohutné panoramatické celky přecházejí v kamerové nájezdy na detail a oblíbené „bayovské“ obloučky a do toho taková porce vizuálních efektů, že to smysly nestačí registrovat. Pokud nic jiného, ty peníze jsou na filmu zatraceně vidět. Znatelně se zlepšil i pohyb Spideyho – veškeré průlety městem teď vypadají jako ten z konce jedničky, kaskadéři už nejsou tak zřejmí a celkový dojem je mnohem dynamičtější. Raimi Spider-Manem II opět poposunul žánrovou laťku o pěkný kus výš a jsem upřímně zvědav, kterému filmu se jí v budoucnu podaří přeskočit, protože si momentálně při nejlepší vůli neumím představit stylovější zpracování comicsu. (23.06.2004)

Vedle série X-MEN mi právě druhý Spiderman zachutnal divácky nejvíce z toho, co nabízí filmový mainstream v oblasti komiksových remaků. Sam Raimi dokázal skvěle vyvážit humornou nadsázkou, snesitelně přicukrovanou love-story a akční rovinu s velmi slušným a rozeklaným padouchem. Film tak nabízí velmi sympatický koktejl, v němž se míchají adrenalinové pasáže (bitka na vlaku je skvostná), humorné momenty i intimní průhledy do duše hrdiny, který možná ani hrdinou být nechce. Právě ono Peterovo oscilování mezi introvertním studentem a neohroženým nad-člověkem, neustálé hledání sebe sama, to tvoří sympatický druhý plán pod bombastickou podívanou. Poměr je udržovaný ekvilibristicky a takřka až do konce je Spiderman 2 výjimečně vyrovnanou a poutanou podívanou, kterou sporadicky naruší jen přílišné patetické řečnění tetičky May. Takřka v předchozí větě je bohužel zrádné. Závěr filmu křečovitě a účelově zazdí vše, co před tím pečlivě cihlu po cihle stavěl a podívaná převálcuje zajímavý druhý plán. Hrdina nakonec nemusí řešit nosné dilema, pro co se rozhodnout, protože může mít obé – lásku i hrdinství. Ó jak já tohle pokrytectví nesnáším. I tak ve mně Raimiho pavoučí muž zanechal mnoho pozitivních dojů. Parádní ukázka mainstreamového řemesla, která se dlouho vyhýbá úskalím hlavního proudu, ale za minutu dvanáct přeci jen narazí... (30.01.2006)