Spider-Man 2

Už od chvíle kdy Spider-Man odskočil od americké vlajky vstříc kameře na konci prvního Spider-Mana bylo jasné, že v případě úspěchu pouť Petera Parkera v podání Tobeyho Maguiera nekončí (i přesto, že se Tobey zranil při natáčení Seabiscuit a tak chvíli hrozilo, že bude přeobsazen Jakem Gyllenhaalem- který si následně o 15 let později zahrál Mysteria ve Spider-Manovi: Daleko od domova). První Spider-Man si jenom v USA došel pro 403 milionů dolarů, což bylo ještě doplněno 418 miliony dolarů ze zbytku světa a tudíž bylo odklepnutí pokračování ve kterém by režisér Sam Raimi dostal větší rozpočet a udělat tak akční stránku Spider-Mana 2 ještě velkolepější než u prvního Spider-Mana. To se ve finále i opravdu stane a ze Spider-Mana 2 se stává opravdová akční jízda, Spider-Man 2 je ale jinak i přesto, že se zde definitivně bojuje o osud New York především pořád psychologickým dramatem o strastech a osudech Petera Parkera spojeného se soužitím jeho alter ega Spider-Manem, jeho citech k lásce M. J., kvůli svému alter egu radši odstrčil a jeho vztahu s nejlepším přítelem Harrym, který paradoxně začíná nabourávat Harryho nenávist ke Spider-Manovi a žití v tom, že právě Spider-Man zabil svého otce. Přitom všem musí Peter zvládat svůj superhrdinský, pracovní i studentský život, což prostě dohromady nefunguje. Ve finále tak není divu, že Peter uvažuje nad tím s alter egem Spider-Mana seknout, což následně způsobuje i to, že Peter začíná o své schopnosti přicházet. Zatímco první Spider-Man byl film o tom zvyknout si na své nové dary a zároveň si uvědomit, že s velkou mocí přichází i velká zodpovědnost, druhý Spider-Man je filmem o tom jak tyto dary nejsou tou největší výhrou a o tom, že své dary Peter Parker nutně využívat nemusí a jako každý má možnost volby. Bravurní konec prvního Spider-Mana je zde využíván napříč celým filmem, při kterém si Peter Parker uvědomuje, že jeho rozhodnutí odmítnout Mary Jane byla chyba i přesto, že to udělal z dobrých důvodů. Jeho nejlepší kamarád začíná Petera nenávidět stejně jako Spider-Mana, protože ví, že fotí Spider-Mana (a ani trochu netuší kdo je celou dobu skutečně pod maskou) a především na něj padá fakt, že co se týče vedení Oscorpu není takový jako jeho otec. Zároveň má scénář smysluplné využití i pro tetu May a všechny zásadní přeživší předchozího filmu tak dostávají smysluplné linky a důstojný prostor. Stejně jako u předchozího filmu sice platí, že je hlavním záporákem muž s mechanickými chapadly, který potencionálně může zničit celý New York s pomocí jakéhosi super ničivého MacGuffinu, Spider-Man 2 se pořád drží víceméně realistického světa, kde hlavní hrdina musí řešit takové klasické problémy jako je dovezení pizzy na brigádě včas nebo sehnání peněz na činži. Většina lidí by automaticky schopnosti Petera Parkera brali jako dar z nebes, pro něj se ale spíš dál tím více stávají prokletím kvůli kterému si nemůže dovolit normální život. Občas mu tyhle schopnosti sice též mohou pomoct (úvodní sekvence dokazuje jak se elegantně vyhnout dopravní špičce a donést Pizzu v teple napříč oblaky), Peter Parker je ale pořád dobrák od kosti, který si sice uvědomuje, že nemůže zachránit každého, po tragickém momentu smrti strýčka Bena se o to ale snaží, i přesto, že takový Daily Bugle ho pořád pošpiňuje co to jde a Peterovi se tak jeho hrdinství skutečně moc nevyplácí a skutečně to tak jenom podtrhuje jeho uvažování nad tím, že je možná čas říct Spider-Manovi ahoj. Režisér Sam Raimi je přitom všem obdarován opět úžasným scénářem, který tentokrát místo Davida Koeppa napsal Alvin Sargent, který ale naštěstí skvěle vystihl všechny postavy stejně jako v prvním filmu a zásadně nezměnil jejich charakterní vlastnosti. Především byl ale do role hlavního záporáka opět vybrán úžasný herec a tentokráte jde i o skvěle napsaného padoucha s nějakou uvěřitelnou motivací- Alfred Molina je jako Otto Octavius a jeho pozdější zlé alter ego Doctor Octopus naprosto charizmatický a podobně jako v předchozím filmu Norman Osborn pro Petera představuje idol. Octavius vlastně vůbec není zlý a jeho základní myšlenka se naopak snaží světu pomoct, po tragickém incidentu, při kterém ztratí svou ženu a svůj sen a navíc se mu do hlavy čím dál tím více dostává mysl jeho mechanických chapadel se z něj stává Doctor Octopus, který funguje jako reálná hrozba, při jehož konfrontacích se Spider-Manem nechybí osudovost a pocit, že tentokrát by možná Spidey mohl skutečně prohrát. Opět je tu skvělá romantická linka mezi Peterem Parkerem a M. J., která ze Spider-Mana 2 dělá až netypický komorní film, jenž je jen občas nahrazen parádními akčními sekvencemi, při kterých má Sam Raimi nejen možnost předvádět vrcholné atrakce, které v sobě navíc pořád mají hlubší smysl (viz celá sekvence s vlakem), ale především zde i dostává možnost vrátit se ke svým hororovým kořenům (viz celá sekvence na operačním sále, která by nakopala prdel snad všem vyvražďovacím scénám ze všech možných slasherů ať už z pohledu atmosféry, drsnosti nebo husí kůže- A to jde pořád o film s ratingem PG-13!). Raimi doslova přeskakuje mezi akcí, dramatem, hororovými elementy či vtipnými momenty a daří se mu to. Je tu spousta bravurních vizuálních nápadů (bitka Spider-Mana a Doctora Octopuse volným pádem), hrdinské cameo Stana Lee či bravurně prodané zásadní dějové elementy. Tohle všechno navíc doprovází parádní soundtrack Dannyho Elfmana, který celou tu epičnost a osudovost prodává ještě víc. Jde prostě opět o ukázku velkého blockbusteru, který zároveň dokáže prodat psychologii postav, zapojit sem strasti obyčejných lidí, skvěle pracovat se svým protagonistou a dodat mu nějaký vývoj, vytvořit důstojného a funkčního záporáka a přitom všem samozřejmě servírovat kulervoucí akční sekvence ať už se bavíme o souboji s lupiči ve městě, konfrontaci v bance, konfrontaci ve vlaku nebo finále v přístavu. Funguje to, Raimi všechny trumfy v rukávu nevysypal už v prvním filmu a jde opět o vrcholnou ukázku toho jak udělat velký komiksový film, který je zároveň neskutečně komorní a osobitý a představuje skutečně jednu z nejlepších romantických linek všech dob. Spider-Man 1 nebo Spider-Man 2? Spider-Man 1, ale je to jako vybírat si mezi Temným rytířem a Temným rytířem povstal. A Spider-Manovi 1 minimálně chybí ta neuvěřitelná vlaková sekvence, která je opět zakončena silným emocionálním momentem. Spider-Man 2 je prostě ukázkovou prací toho jak kombinovat prvky z komiksového média s prvky realistického světa............ (10.06.2017) (menej) (viac)