Revolver

Spojenie akcie a šachového umenia s Guyovou réžiou mi už dávnejšie vŕtalo v hlave a v budíčku. Som nakoniec rád, že som tento snímok so Stathamom masívne ochlpeným v tvárovej a hlavovej časti videl, aj keď sa určite nejedná o vrchol jeho tvorby. Ako jednorázovka však neuškodí, aj keď by som prijal viac akcie. (19.01.2010)

Go ego, go!!! . . . >Psychiatrická< (;-) gangsterka čili skvěle vystavěná, byť (i já přiznávám) poněkud překombimovaná hříčka o tom, že nejhorší nepřítel je nakonec jen ten, kterého si nosíme v nás... A nevěřte nikomu, natož sobě... Nakonec je to stejně všechno jen hra, že... ;-) . . . Mistru G.R. spolu s Mr. Greenem (na pohled ryze >kriminálnicky< výstižný Jason Statham) se každopádně zadařila skvostná verbální i vizuální hříčka, vskutku postmoderní lahůdka pro bystré a pokročilé, velké kombinátory a hráče v šach. Mat zmateným a potrefeným myslím... Myslím... ;o} . . . Ony totiž nemusí být nutně všechny filmy jen pro otupělé milovníky šablonkovitých příběhů plných žánrových klišé, natožpak pro emočně labilní ztotožňovače se s postavami, které stejně pochopili jen proto, že vše dostali naservírováno až pod nos jako pro blbé... Ano, byla to jen hra! Ale tahle partie byla skvěle rozehraná a musím se až smát, kolika zdejším mal(omysln)ým playerům se rozutekly myšlenky jak figurky po šachovnici, kolik že to protřelých znalců filmového konzumu nakonec zoufale tu hru vzdalo a přistoupilo na pat... Všichni spolu pak příznačně rozzlobeni na tvůrce filmu, protože to nepobrali a příčiny své prohry hledají v soupeři... Tak tak, i o tom byl totiž tenhle film! Nakonec - každému co jeho jest. Přesně tak, pane Ritchie... ;-] - - - P.S. Docela se i těším, až si tuhle jízdu s malým odstupem dám ještě jednou, teď už bez nutnosti se příliš soustředit (ejhle co si to režisér dovolil chtít po svých >konzumentech< ! ;-) a jen tak pro vychutnání, třeba i toho posledního tahu koněm (a kdo dřív uvidí koně, získává přece bod, že, Mirku Dušíne... ;o))) - - - - - (Poprvé viděno 20.2.2009 (ráno moudřejší večera ;-) na dvd, komentář zde mezi ufňukanci jako mnohý, mezi blaženými a trPĚ(T)livými pozorovateli pak s nadhledem devátý... - 20.2.2009) (20.02.2009)

Revolver je jiný a odlišný, než klasický Ritchie i Statham. Pryč je rychlá akce, pryč je černý a svérázný humor, pryč je dokonalá krimizápletka... Tady se nám mísí kriminální drama s těžkým psychologickým filmem a podle mě tento žánr ne příliš sedí oboum dvoum... Až moc zamotaný film s místy šílenou kamerou stojí právem na vedlejší koleji jejich tvorby. Rozhodně to není sračka, ale oba mají navíc a tímto filmem se tak trochu minuli... (19.10.2009)

Ritchie + Tarantino = Snatch. Ritchie + Godard = Revolver. ____ Jedním z ústředních faktů intelektuálního života dvacátého století byla zásadní divergence či rozpolcení mezi analytickou filmařskou tradicí, která ovládala anglicky mluvící svět, a kontinentální filmařskou tradicí, která vládla na evropské scéně. Film hollywoodský (komerční, populární, žánrový) versus film evropský (nekomerční, umělecký, autorský). Takto je tradičně chápán vztah kinematografie Hollywoodu a Evropy, jejichž esenciální charakteristiky jsou stavěny do přímého protikladu - nikoliv náhodou spadá konjunkce obojího v jedno s Velkou Británií, domovinou Ritchieho. První tradice, kam přísluší Snatch, koprodukovaný USA, se mnohým jeví jako ústup od velkých duchovních problémů, které se týkají každé myslící bytosti – smysl života, podstata lidství, povaha dobré společnosti –, a jejich nahrazení posedlostí specificky žánrovými problémy. Tady se kinematografie začala chovat jako vědecký obor, charakterizovaný jasností metody a kooperativním, kumulativním pokrokem ve formulování a asimilování výsledků, avšak za cenu ztráty veškerých kontaktů s ústředními problémy, které jsou zajímavé skutečně obecně, ne jenom pro věrný okruh hollywoodských specialistů. Zabývání se tradičně ústředními problémy tak zbylo na kontinentální kinematografii, reprezentované tentokrát ve Francii koprodukovaným Revolverem, avšak práce těchto filmařů se v očích analytičtěji orientovaných diváků jeví jako rezignující na jakýkoli zájem o jasnost a metodu ve prospěch svévolné a téměř záměrné nesrozumitelnosti, charakterističtější pro poetické užití jazyka než pro povýtce logický argumentativní diskurz. (08.08.2010)

Tady už někomu z tý Madonny hrabe. Na Revolver jsem byl velice zvědavý, protože gangsterské filmy od Guye Ritchieho miluju, ale místo skvělého zážitku jsem schytal šest kulek do svého fanouškovského srdce a to hlavně zásluhou scénáře. Upřímně nechápu, proč si někdo Ritchieho formátu nechá kecat do příběhu od Luca Bessona. Jistě Besson je skvělý vypravěč, ale scénáře mu moc nejdou. V Revolveru můžete nalézt prvky vykradené z deseti jiných filmů, které zde vytvářejí nekonzistentní guláš, který mě neskutečně štval už po dvaceti minutách, kdy mě film přestal upřímně zajímat a dokoukal jsem ho jen s velkým sebezapřením. Díky zmíněnému nezájmu jsem rezignoval i snahu pochopit příběh a když už přišel desátý zvrat, který se tvářil jako závěrečná pointa, tak mi došlo, že bych to nepochopil ani kdybych se sebevíc snažil. Kromě šíleného scénáře nedokázal Ritchie udržet ani vypravěčskou část, kdy v jeden moment používá naprosto zbytečnou a samoúčelnou animaci, která vůbec nic neřeží, jen dokumentuje zoufalou snahu být zatraceně cool. O což se snaží i filosofické kecy, moudra a schizofrenní boje některých postav. Ale abych jen nekritizoval některé části filmu jsou velice dobře natočeny. Například Sorterova přestřelka je střihačská a kamerová poezie, ale to je zatraceně málo. Obzvlášť když mě dokázal štvát i jindy můj oblíbený Jason Statham. O Liottovi nebudu radši ani mluvit. Ritchie tady si šlápnul hodně vedle. Vykašli se na přehnanou snahu být cool. Opusť neonem prosáklé Vegas a vrať se do špinavého Londýna, tam ti to sluší nejvíc. (16.01.2008)