Korzet

Přestože tarantinovsky fiktivní, není příběh tolik překvapivý. Ale velmi pravidelně se mi dostavoval pocit, že po dlouhé době sleduju KINEMATOGRAFII. Scénografie, kamera, řešení některých záběrů, některých střihů... Paradoxně mi na celém filmu připadlo nejnemístnější obsazení hlavní role, Vicky Krieps je málo temná. Nijak to ale filmu neškodí, jenom by podle mě byl s temnější herečkou možná lepší. Hezké. Film o "moderní" ženě (o reálné Sisi vůbec). (23.03.2023)

Dost zvláštní drama, které má reálné základy, pracuje s nimi ale po svém a pro diváka mnohdy nekompromisně. Marie Kreutzer nikam nespěchá a v extrémně pomalém tempu zobrazuje jednotlivé výjevy a epizody ze života Sissi, z níž dělá dost silnou a svéhlavou ženu, která bojuje s přibývajícím věkem i s císařskou konvencí a je svázána metaforicky i doslova korzetem, který ji dost dusí. Moderní prvky, které se na císařském dvoře záměrně objevují (muž s náušnicí, tetování, moderní mop, zvonek na dveřích), nijak neruší, ale působí přece jen hodně bizarně a jejich význam není úplně vysvětlen a asi ani využit. Některé scény jsou dost zajímavé a vizuálně výborné a celková výprava a kulisy jsou sice komornější, ale účel bez problémů splní a chybějící opulentnost donutí k soustředění na děj, což ale neznamená, že dobová atmosféra není skvělá. Vše ještě umocňuje vynikající soundtrack, který je také příjemně moderní. Jindy to ale celé působí zbytečně zdlouhavě a některé momenty nejsou zcela opodstatněné a tak trochu samoúčelné. A právě v těchto slabších chvílích drží snímek nad průměrem výtečná Vicky Krieps, která zvládá mluvit asi čtyřmi jazyky, je zcela přirozená a navíc z ní vyzařuje silné charisma a Sissy je díky ní svébytná postava, která se do svého století vůbec nehodí. Corsage rozhodně není ztrátou času, jen je potřeba počítat s tím, že jde o silně nedivácký počin, jehož pomalé tempo je někdy k nesnesení a s postavou císařovny Sissi pracuje hodně osobitě. 60 % (27.01.2023)

Tvůrkyně si vypůjčila historickou postavu, přišpendlila si k ní vlastní smyšlený příběh a mně to holt nesedlo... První polovina se poměrně dost táhla a nedokázala jsem rozklíčovat výraz Vicky Kriepsové, místy mi připadala nesympatická, místy tápající, že vlastně neví, co a jak chce hrát.. A možná je jen chyba ve mně, Romy Schneiderová je pro mě totiž jen jedna, nezaměnitelná, půvabná, talentovaná, podmanivá, v tomto ohledu je srovnávání od základu neproveditelné... (12.12.2022)

"Milujeme ty, kdo nás milují takové, jací bychom rádi byli." Na KVIFFu snímek označují jako "provokativní drama", což, při vší úctě, se mi zdá provokativnější, že jsem si dal na Štědrý den několik panáků mandlovice, ale na druhou stranu není to nic, co bych měl u tohoto filmu postrádat, ba vytýkat mu. Zasazovat historické postavy do fiktivních situací s feministickou perspektivou a popovou hudbou není nic nového, takže v mém případě asi také nic, ať už pozitivně či negativně, rušivého. Velmi zjednodušeně shrnuto - film se mi líbil, i když na tom trapně konvenčně z velké míry budou mít vliv historické okolnosti a nesmírně zajímavé skutečné postavy; subjektivně jsem naopak moc nedával paradoxně jistou bezpohlavnost některých scén, esteticky slušivou, leč trochu divnou oprýskanost císařských kulis a fakt divný konec, který krom své rádoby úderně-symbolické pointy jakoby vůbec neřešil, že ta loď vypadá jak z 21. století a že by se občas mohla retušovat nějaká ta nálepka aspoň. (26.12.2023)

Rebelie v mezích slušnosti, ze které nevyplyne nic nad rámec předvídatelně jednoduchého poselství. Korzet je tedy opravdu jen solidním kostýmním dramatem, díky němuž se lze spravedlivě pohoršit nad tím, co jsme chápali i před jeho zhlédnutím. Více zde. (17.02.2023)