Korzet

"Milujeme ty, kdo nás milují takové, jací bychom rádi byli." Na KVIFFu snímek označují jako "provokativní drama", což, při vší úctě, se mi zdá provokativnější, že jsem si dal na Štědrý den několik panáků mandlovice, ale na druhou stranu není to nic, co bych měl u tohoto filmu postrádat, ba vytýkat mu. Zasazovat historické postavy do fiktivních situací s feministickou perspektivou a popovou hudbou není nic nového, takže v mém případě asi také nic, ať už pozitivně či negativně, rušivého. Velmi zjednodušeně shrnuto - film se mi líbil, i když na tom trapně konvenčně z velké míry budou mít vliv historické okolnosti a nesmírně zajímavé skutečné postavy; subjektivně jsem naopak moc nedával paradoxně jistou bezpohlavnost některých scén, esteticky slušivou, leč trochu divnou oprýskanost císařských kulis a fakt divný konec, který krom své rádoby úderně-symbolické pointy jakoby vůbec neřešil, že ta loď vypadá jak z 21. století a že by se občas mohla retušovat nějaká ta nálepka aspoň. (26.12.2023)

Inu, jsem rozpolcená. Vypadá to všechno nádherně a na Vicky Krieps bych se dokázala dívat celé hodiny bez nějakého zvláštního důvodu - nebo jsem si to alespoň doteď myslela. Bohužel se mi docela brzo po začátku filmu začaly vnucovat myšlenky, jestli to není tak trochu o ničem. Ke krutosti Favoritky to má daleko, a přirovnávám to k ní, protože takovou ambici bych si v Corsage asi přála najít nejvíc - i vzhledem ke konci, který jako by se k dosavadnímu průběhu filmu vůbec nehodil a který ve mně vzbudil touhu, aby mu předcházelo něco stejně sveřepého a sebejistého. Málo zacílené, moc balastu. (19.01.2023)

RECENZE: Fenomenální Vicky Krieps. Přesto Korzet budí rozpaky - Českokrumlovský deník Solidní podívaná, působivé kostýmy, snaha o demytizaci a výborná Vicky Krieps. To vše lze filmu Korzet připsat k dobru. Co je mu však třeba vytknout? Předně až úzkostlivě jednotvárná nálada, v níž jako by postavy byly opojeny oparem věčné deprese. Dále patrný náznak tendenční vyumělkovanosti, jež zejména ve finále bije do očí až běda. A v neposlední řadě pak filmařina bez špetky invence, přesně zapadající do šablon životopisných portrétů. Každý záběr Vicky Krieps v roli císařovny Sissi je sice sám o sobě úžasný, avšak v rámci celku je Korzet až překvapivě krotký a korektní, téměř bez nápadu a doslova pak bez hýřivosti s jakou před lety odvyprávěla svou Marii Antoinettu režisérka Sofie Coppolová. Nutno uznat, že i jiskřivé momenty se chvílemi dostaví; což ovšem není zásluhou režie, nýbrž Krieps, která si roli slavné ženy vychutnává opravdu se vším všudy a s elegancí zvládá i prázdné obrazy. Hereččina světového talentu si publikum všimlo již pár let nazpátek, kdy excelovala v rozlučkovém filmu Daniela Day-Lewise Nit z přízraků. Také v Korzetu ohromuje Krieps diváky nenápadnou rafinovaností svého projevu, leč možností zde nemá až pohříchu tolik, kolik bychom si přáli. Tvůrci v čele s režisérkou Marií Kreutzerovou se zjevně rozhodli natočit realisticky úspornou verzi života Alžběty Bavorské, docela oproštěnou od idealistické série s Romy Schneiderovou, přesto posilněnou o motiv úsilí ženské emancipace i svérázný přístup k historickým faktům. Záměr jistě chvályhodný, výsledek je ovšem rozpačitý a srdce zůstává na pochybách. Slovy klasika: Korzet zkrátka nenaplňuje vlastní potenciál a nedokáže zodpovědět otázky, které vzhledem k subjektu svého zájmu zákonitě vzbuzuje. Dost však bylo kritiky. Je třeba vztyčit hlavu a říci, zda je Korzet filmem výjimečným, obstojným či špatným. Klíčem k rozuzlení je optika, s jakou diváci k filmu přistoupí. Pokud Vám stačí vyprávění o jakékoliv bezejmenné postavě historie, bojující nejen s manželem – císařem, ale hlavně sama se sebou, zaobalené do víru krásných kostýmů a doplněné o skutečně mimořádnou herečku, pak si k hodnocení můžete směle přičíst deset procent. Jdete-li na film výhradně o osobnosti Alžběty Bavorské s očekáváním nosného dramatického konfliktu a velkolepé dobové výpravy, čekejte zklamání. Korzet je totiž dílem spíše minimalistickým a niterným, což vyžaduje diváckou náklonnost. Šanci si v záplavě pofidérních titulů v nabídce kin nicméně dostat zaslouží. A že s reálnou Sissi nemá hrdinka ve výsledku mnoho společného? Nezajímá! Krieps Vás dokáže přesvědčit. 65% (14.04.2023)

Dost zvláštní drama, které má reálné základy, pracuje s nimi ale po svém a pro diváka mnohdy nekompromisně. Marie Kreutzer nikam nespěchá a v extrémně pomalém tempu zobrazuje jednotlivé výjevy a epizody ze života Sissi, z níž dělá dost silnou a svéhlavou ženu, která bojuje s přibývajícím věkem i s císařskou konvencí a je svázána metaforicky i doslova korzetem, který ji dost dusí. Moderní prvky, které se na císařském dvoře záměrně objevují (muž s náušnicí, tetování, moderní mop, zvonek na dveřích), nijak neruší, ale působí přece jen hodně bizarně a jejich význam není úplně vysvětlen a asi ani využit. Některé scény jsou dost zajímavé a vizuálně výborné a celková výprava a kulisy jsou sice komornější, ale účel bez problémů splní a chybějící opulentnost donutí k soustředění na děj, což ale neznamená, že dobová atmosféra není skvělá. Vše ještě umocňuje vynikající soundtrack, který je také příjemně moderní. Jindy to ale celé působí zbytečně zdlouhavě a některé momenty nejsou zcela opodstatněné a tak trochu samoúčelné. A právě v těchto slabších chvílích drží snímek nad průměrem výtečná Vicky Krieps, která zvládá mluvit asi čtyřmi jazyky, je zcela přirozená a navíc z ní vyzařuje silné charisma a Sissy je díky ní svébytná postava, která se do svého století vůbec nehodí. Corsage rozhodně není ztrátou času, jen je potřeba počítat s tím, že jde o silně nedivácký počin, jehož pomalé tempo je někdy k nesnesení a s postavou císařovny Sissi pracuje hodně osobitě. 60 % (27.01.2023)

Jeden z tých filmov, ktoré by mali mať na začiatku upozornenie: "Pozor, ideme si históriu vymýšľať. Skoro nič z toho, čo zobrazíme, sa nikdy nestalo." Pretože je tomu naozaj tak a keď chceli ukázať portrét ženy krehkej, zraniteľnej a vlastne ani nie úplne v poriadku, tak si nemuseli vyberať historickú postavu a vymýšľať si okolo nej bludy. Ale zas, ako potom nalákaš divákov. No ani to sa nepodarilo, film kasovo prepadol, dlhy cca 5 miliónov, ale nie kvôli svojim historickým anachronizmom, ale kvôli pánovi cisárovi stvárnenom Florianom Teichtmeisterom, o ktorom sa ukázalo, že je pomerne progresívne ladený - 13 či 14 rokov zbieral detskú pornografiu, samozrejme ide len o zberateľskú vášeň, tak dostal podmienku. Nuž ale stále sa to berie ako zlá publicita a zatiaľ sa to ešte odsudzuje, našťastie. Čo sa ale nanešťastie neodsudzuje je zbytočné sexualizovanie postáv, keď tu naša drahá Sissi honí vtáka fúzačovi, potom pred ním onanuje, no a keď si človek spomenie, že ona vlastne masturbovala aj na začiatku iného germánskeho počinu seriálovej formy, tak človek neznalý veci naozaj príjme tú nepochybnú pravdu a to že cisárovná bola chronická masturbátorka. (22.11.2023)