Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Brad Pitt, Mélanie Laurent, Christoph Waltz, Eli Roth, Michael Fassbender, Diane Kruger, Daniel Brühl, Til Schweiger, Gedeon Burkhard, Jacky Ido, B. J. Novak (viac)Obsahy(4)
Bolo - nebolo v nacistami okupovanom Francúzsku... Vitajte v Druhej svetovej vojne podľa Quentina Tarantina, kde historická realita ustupuje ľahko brutálnemu rozprávkovému rozprávaniu jedného z najkontroverznejších filmárov súčasnosti... Nemeckých vojakov ešte neprestali bolieť nohy po smelej invázii do západnej Európy, keď mladučkej Shosanne priamo pred očami nemecký dôstojník Hans Landa vyvraždil celú rodinu. Ona sama len tak-tak unikne do Paríža, kde sa ukryje pod novou identitou prevádzkovateľky kina. Na inom mieste hákovým krížom rozkopanej Európy sa pod vedením ľahko vulgárneho amerického poručíka Aldo Rainea formuje nezvyčajná vojenská jednotka. Úlohou jej členov je nielen prežiť na území plnom nacistov a ich prisluhovačov, ale zároveň likvidovať ich elity tak efektne, až sa medzi nimi začne šíriť strach a panika. Hovoria si Bastardi a práve ich čaká tá najťažšia misia, ktorá môže úplne zmeniť priebeh vojny. V jednom parížskom kine sa chystá premiéra nového nemeckého propagandistického eposu a tejto udalosti sa má zúčastniť celý rad nacistických špičiek, možno aj samotný Hitler. Úlohou Bastardov bude preniknúť na akciu a ukázať šéfom Tretej ríše, aké to je, keď je človek mŕtvy. Ale nepočítajú s tým, že priamo pod svetlami premietačky spriada svoj plán pomsty za smrť blízkych ešte aj osirelá Shosanna. A keď sa jeden geniálny plán na spáchanie atentátu pretne s iným skvelým plánom, výsledkom môže byť ešte geniálnejší - neúspech. (TV JOJ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (3 161)
Tarantino má řemeslo v malíku. Umí skvěle vést herce, má cit pro timing, dialogová scéna v jeho podání má větší náboj než všechny Bayovy akční scény s křepčícími robůtky dohromady, ale příběh, který předkládá, nejsem při nejlepší vůli strávit. První kapitola ´Basterdů´ je sice fenomenální. Má v sobě všechno – skvěle graduje, má dusnou atmosféru, napětí z toho, co nevyhnutelně přijde každou vteřinou a má dokonalé entrée nesmírně charismatického hajzla. Zbytek filmu ale v mých očích balancuje na tenké hraně mezi řídkým obdivem a pocity trapnosti, mezi tím, co jsem z logiky věci ochoten ještě akceptovat a co už ne. Vypravěčská nadsázka je sice fajn, ale všechno má své meze, Quentine.... ()
Výborně obsazené, krásně natočené a plné skvělých dialogových scén (Christopher Waltz na hrad), přesto zdaleka ne pro každého. Mainstreamový divák si bude asi těžko užívat narážky na Davida O. Selznicka a kinematografii obecně, a především se bude divit, co se mu to snažily prodat trailery, protože Hanebný pancharti rozhodně nejsou našlapanou akční jízdou, jakou slibují (o nějakém "válečném filmu" se nedá mluvit). Jsou ukecaní až na půdu (do sklepa...), občas se desítky vteřin jen opájejí krásou Mélanie Laurent (božský objev!) a Tarantino si v nich (opět) vydatně hraje na svého oblíbeného Leoneho. Určujícím faktorem při sledování tedy je, jestli vám tyhle věci vyhovují, nebo vás zaručeně uspí a naštvou, jelikož to je v jádru ten starý do sebe zahleděný Quentin, který si dělá co chce, protože prostě může. Tentokrát si jen vzal na paškál druhou světovou, zatáhl do ní bandu dobře vykreslených postav v čele s neustále hláškujícím Pittem a přihodil ultimátní hudební směsku, přičemž to mě osobně přišlo zatraceně vtipné a klidně si to dám znova. Jediná škoda totiž je, že zná člověk dopředu většinu děje, a tudíž trochu netrpělivě vyhlíží, za kterým rohem se uhne do neznáma. A takových odboček je sakra málo, teď už ale naštěstí budu moct přejít do vychutnávacího módu. P.S. "Cameo" Samuela L. Jacksona je vážně jen pro ty nejpozornější. ()
Navzdory tomu, že film má přeci jen trošičku pošramocenou dynamiku, jež v rámci celku nefunguje úplně tak výtečně, jako v rámci kapitol (kde působí famózně), plno zdnánlivě obyčejných dialogů oplývá unikátním vnitřním napětím, i při konverzacích jsou Parchanti atmosferičtí a sledují se s hlubokým zaujetím, ať už pro to, že se na pozadí uvědoměle "hřmí", nebo proto, že se chytře pracuje s diváckými očekáváními (klasická nepředvídatelnost i decentní oddalování potěšení). Přestože Parchanti jsou styloví a oplývají patřičnou nadsázkou, jsou také krutým filmem (nejen díky otevřenému násilí), nezdráhají se v mžiku odpravit i několik sympatických postav. Z řady narážek na jiné filmy jdou některé rozeznat snadno (hudba + pár záběrů jak vystrižených ze spaghetti westernů) a potěší, ale jiné kladou dost velké nároky na diváckou všeznalost, tudíž Kill Bill z mého tarantinovského trůnu nesestupuje... 9/10 ()
"Hanebný pancharti" opakovaně dokazují, že Tarantino není jen plagiátor (jako řada jeho napodobitelů), ale dokáže ze zdánlivě rozjíveně pestrého koše inspirací sestavit osobité a originální dílo - v tomto případě famózní hru s diváckým očekáváním a zcela nový žánrový tvar jewsploitation. Na místo tryzny za holocaust, patetického humanismu a utužování obrazu Židů jako pasivních obětí a nacistů jako jednorozměrných bestií přichází židovské likvidační komando, zosnování a provedení osobní pomsty, karikování německých pohlavárů, záporák s lidsky (nikoli ideologicky) zvrácenou osobností prospěcháře a především sadisticky požitkářská likvidace nacistické honorace v čele s Adolfem. ()
HANEBNÝ PANCHARTI jsou filmem o jiných filmech, o spalující síle kinematografie a manipulaci, cinefilním vyznáním a ultimativní tarantinovkou, která obsahuje vše z jeho předchozích děl, aniž by se dostavil pocit vykrádání, únavy či sebeukájení se nad vlastní tvorbou. (Pět kapitol s dvěmi hlavními líniemi, které se protnou v závěru, flashbackovou strukturu vyprávění, kdy se setkáváme s flashbacky uvnitř flashbacků, a tak je odváděna pozornost od postavy, která nakonec všechny - včetně diváka - přechytrační, zatímco se díváme na příběh o pomstě, jenž uvědoměle mění styly a vytrhavá ze sledování hudebními a jinými ahistoricismy.) Uvědomělost je prostoupena již od úvodních titulků, jimiž se dává najevo, že budeme sledovat značně "nacionalistickou" (hlavní hudební motiv z ALAMA) pohádku v comicsovém ražení (titulek "bylo, nebylo", jenž je charakteristický pro pohádky a pro comicsy s Asterixem a Obelixem), která přebírá stylistické postupy americké, francouzské a německé kinematografie dané doby (proto ta typologická rozmanitost textu v titulcích)._____ Přitom se jedná o tarantinův nejdiváčtější (na předpremiérách se tleskalo, hlasité reakce během projekce) flm, který je nesmírně komunikativní, přestože je celý založen na konceptu pohrávání si s očekáváním diváka, kdy je každá scéna završena zcela nečekanou pointou, jíž předchází řada odboček a zdánlivé dialogové vaty. A když už si říkáte, že to nemůže být lepší, přestane se odkazovat "jenom" na filmy (na rozdíl od KB Volume 1 není nutné předobrazy znát), ale začne se upomínat i na obrazy inspirované jimi a na knihy o nich (zdá se mi to, nebo je skutečně celá závěrečná sekvence okázalým odkazem - kromě SABOTAGE, samozřejmě - na jednu odpověď Hitchcocka Truffautovi ohledně napětí z Rozhovorů Hitchcock-Truffaut?)._____ Nejdřív hýkáte nadšením a pak si uvědomíte, že vás film dostal, protože vás zmanipuloval (viz co se odehrává na plátně a poté v hledišti v záv. kapitole)... a vám nezbude nic jiného, než parafrázovat Raineova slova: Myslím, Quentine, že je to tvůj majstrštyk. P.S. Napodruhé ještě lepší: přestože je divák již obeznámen se všemi odbočkami a nečekanými vyústěnými jednotlivých scén i celého filmu, užívá si koncept, oceňuje vypravěčskou důmyslnost, opájí se stylistickou podvratností a baví se odkrýváním toho nesčetného množství neuvěřitelně promyšlených odkazů, kdy Movie Connections na IMDb tvoří pouhou cca. 1/5. 10/10 (film roku, nejlepší tarantinovka) ()
Galéria (125)
Fotka © The Weinstein Company
Zaujímavosti (192)
- Zbraň použitá k eliminaci ochranky Adolfa Hitlera je Sedgley OSS ráže .38. (whitenight)
- Jeden z německých vojáků slavících v baru má na čele kartičku s osobností Edgara Wallace, anglického spisovatele nazývaného králem anglické detektivky a autora postavy King Kong ze stejnojmenného filmu. Nicméně jméno Wallace se již v Tarantinově tvorbě jednou objevilo. Jde o postavu Marcelluse Wallace, gangstera z filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994). (LucasAbelle)
- Hanebnými pancharty se završila dlouholetá spolupráce mezi Tarantinem a jeho „dvorní“ střihačkou (a blízkou kamarádkou) Sally Menke. Zemřela rok po přemiéře filmu ve věku 56 let při procházce se psem, když údajně zkolabovala následkem velkého vedra. (Delock)
Reklama