Mária Terézia - Série 1

Těžké hodnocení! Klady: 1) relativně odpovídající děj, 2) výprava a kostýmy, 3) snaha o dobovou atmosféru, 4) herecké výkony, byť trochu plus minus. Zápory? Oproti realitě je to příliš uvolněné, dynamické a jaksi pimrlově uhozené a vytrvale přehrávané. Téměř všechny postavy jednají trochu jako by šlo spíše o pohádku než o historický film. Přehrávají, působí parodicky, místy až obskurně (milostný akt Karla a Alžběty Kristýny). Snaha o postižení dobové psychologie a hodnot je samozřejmě chválihodná a mnohé bylo skutečně tehdy vnímáno jinak než dnes, tohle je ale moc a působí to spíše dojmem jakési záměrné podivnosti. Taky si například neumím úplně představit, že by habsburská princezna v noci jen tak přišla (či se nechala donést) za knížetem Savojským, tedy z Hofburku do jeho (ať už městského či zahradního) paláce, vtrhla nepozvána až do jeho ložnice a cosi mu tam vyčítala. Stejně tak si neumím představit všechny ty uvolněné rozhovory. Ona ta dobová etiketa sice byla uniformou z níž zřejmě každý rád do jisté míry unikal, zvláště v době, kdy se barokní hodnoty pomalu vytrácely a ztrácely obsah, ovšem zároveň v ní prakticky od kolébky vyučované aristokraty i základním způsobem formovala. To i "blbá" vánoční pohádka "Princezna a půl království" s etiketou pracovala podstatně lépe. Samotnou kapitolou je pak didaktická linka. Role pragmatické sankce měla (a mohla) být bezpochyby lépe vysvětlena. Stejně tak bych uvítal podtitulky uvádějící důležitá data, místa a postavy. Mnohý divák se například nutně musel ztrácet v otázce, kdo je Karel VI. a kdo Evžen Savojský, zvláště když ten byl správně ale pro diváky asi nepochopitelně oslovován "princi" atp atd. Drobnou výtku k výpravě si zaslouží tehdy nemožné velké skleněné tabule v oknech, prakticky o tři desetiletí mladší interiér velkého sálu kroměřížské biskupské rezidence či dokonce interiér o sto let mladší novogotické jízdárny ve Světcích... Celkový dojem: 68% (27.01.2020)

Nebudem sa vyjadrovať k historickým pravdám, je na každom autorovi, aby zvolil určitú dávku svojho vkladu. Scenáristka Zlatníková si vybrala určitý výsek zo života panovníčky a beletristicky ho zvládla dobre. Príbeh mal spád, tempo, vtipné momenty a postavy boli vykreslené viac-menej korektne. Myslím, že cieľ napísať a následne natočiť romantický jednoduchý príbeh sa podaril. Široká koprodukcia štyroch štátov bolo to najlepšie rozhodnutie, lebo vložené peniaze do projektu boli vidieť na honosných kostýmoch a potešili aj krásne lokácie. Herecké obsadenie bolo primerané, rovnomerne zastúpené a taktovka skúseného režiséra bola poznať. Mňa tento dvojdielny televízny film príjemne potešil, možno preto, že som neočakával výraznejší úspech. (01.01.2018)

Ignorujte slovo "historický" mezi filmovými tagy, a ignorujte slovo "životopisný" a vlastně se na to dá koukat. Nepřidávám se k těm, kteří si myslí, že je celý dvojfilm je natočený velikášsky, protože chybí velikášské scény. Vypráví se za pomocí elips, zkracuje se politika na úkor soukromýho života. Upravují se historické detaily, lpí se na detailech příliš mytizovaných. (Například František Štěpán nebyl žádný politický holobrádek, Karel VI. jej obdaroval poměrně význačnými úřady ještě předtím, než vůbec přišlo na svatbu, po níž však měl stále spousty milenek - nikoliv jen jeden zahradní úlet. Naopak se dává až příliš prostoru pro mýtický vztah s Mikulášem Esterházym.) Herecky nevyrovnané - Markovics v prvním filmu hravě strká všechny do kapsy, naopak třeba Dvořák nedostává prostor téměř žádný, ačkoliv by si jej očividně zasloužil. Kotek je s prominutím casting mimo, obdobně tak Pavel Kříž. Naopak si osobně myslím, že Marie-Luise Stockinger je (kromě toho, že je to skvělý easter egg ke Karlu "Stockinger" Markovicsovi) byla volba výborná - kromě nosu se v podstatě mladé Marii Terezii dost podobá, má očividně divadelní zázemí a osobně si myslím, že by se z ní dalo vymáčknout více, ale scénář to v zásadě nikdy kromě závěru neumožní. Dvořák, Stivínová a vlastně i ta nána Eliza Fritz, tedy pardon, Táňa Pauhofová, byli volbou výbornou. Dialogy moderní. Hudba fajn. Make-up hvězda navíc. Přesto se musím přiznat, že půlku druhé části jsem díky čtvrtfinále MS U20 v hokeji příliš neviděl, a tak moje celkový hodnocení nemusí mít tu správnou hodnotu. (01.01.2018)

Předně nechápu, proč je tu tahle trojdílná televizní minisérie rozdělena na tři samostatné (dvoj)filmy a nejde okomentovat celá najednou. Ale budiž, jsou na světě horší věci. Třeba seriál o Marii Terezii samotný. Češi totiž opět dokonale dostáli své pověsti plebejců a nedůstojných tajtrdlíků, a filmový životopis habsburské panovnice pojali jako odlehčenou taškařici s šaškujícími a přehrávajícími herci a herečkami, většinou s herci českými, kteří svoje postavy šlechticů často hrají podobně, jako by hráli děvečky a čeledíny. A když už se tvůrci v některých scénách výjimečně snaží o vážnost či mužnost, oduševnělý a citlivý divák se musí zalykat trapností. Provinciální buranství je bohužel můj hlavní dojem z celé ságy, kterou jsem zhlédnul tak trochu nedobrovolně (ehm, ještě že přítelka nečte moje komentáře). A ani interiéry i exteriéry všemožných šlechtických sídel nezaručují aspoň příznivý vizuální dojem - celé dílo má sexappeal československé televizní inscenace. Nutno ještě podotknout, že se nejedná o film historický, ale o film pseudohistorický, natočený podle scénáře jakési pí scénáristky, a ne podle scénáře napsaného seriózním historikem. (20.01.2022)