Jak tvrdí Pereira

Tento film stojí a padá s halvní rolí Marcella Mastroianniho, který jednoznačně dominuje, jakožto o politiku se nestarající starý novinář píšící do provládních novin v literární rubrice. Ten film má hlavu a patu, potíž je ale v tom, co v tomto prostru chybí. Ani Mastroianni nedokázal utáhnout všechno, a tak se morálně apelující příběh bohužel poněkud rozdrobil na menší kousky, čímž ztratil na síle. (07.01.2011)

Skvělá kniha Antonia Tabucchiho se podle mě příliš ke zfilmování nehodí, protože je většinou úvahová než dějová. Tvůrci ale asi vycítili, jak velkou příležitost poskytuje hlavní postava herci, jako byl Mastroianni. Pereira patří k jeho nejcivilnějším výkonům a stejně tak uměřený a civilní je i film samotný, tím spíše ale vynikne obrat v Pereirově chování. Daniel Auteuil neměl velkou roli, ale když byl ve scénách spolu s Mastroiannim, jako by si odcházející evropská kinematografie 20. století podávala ruku s novou nastupující skrze dva nejlepší evropské herce svých generací. Uvažoval jsem o pěti hvězdičkách, nakonec dávám 4. To, co z knihy mohlo být do filmu převedeno se však tvůrcům převést podařilo. (15.03.2010)

Jednostranně levicový pohled na dění v Portugalsku, které nebylo přímo zataženo do 2. světové války a dokázalo se ubránit hrůzám nacismu i komunismu. Z tohoto pohledu jde o politický film na pomezí propagandy, neboť vlastně všechny postavy jsou pojaty ploše a schematicky s jediným cílem: očernit Salazarův režim, zatímco Rudí jsou ti hodní, co jednají "podle srdce". Málo známou skutečností je, že sami Portugalci považují Antonia Salazara za největšího Portugalce všech dob. On totiž zneklidňuje všechny, komunisty i demoliberály, neboť je reprezentantem jiného režimu, než komunistického nebo demokratického. Nahlíženo po stránce formální (umělecké), pak nutno uznat, že film jisté kvality má: herecké (Mastroianni), hudba (Morricone), ale jinak jsem si připadal jako divák u televize za minulého režimu... (18.03.2010)

Film jsem neznala, a najednou koukám - v televizi můj milovaný Marcello Mastroianni. Hned ho v Top Ten posouvám nahoru, tohle byl snad jeho nejlepší výkon! A Daniel Auteuil! To byl sen! Náááádherný film, který jsem bohužel nenahrála, ale musím ho sehnat. A knihu samozřejmě taky, už se těším......Aktualizace 22.2.2011: mám nahrané z TV a knížku jsem četla. Je výborná!!! Herce nemohli vybrat líp! (15.03.2010)

Tak Tabucchiho utla kniha, ani jej filmove spracovanie nie je nijakym dynamickym zazitkom, ci hlbokou uvahou nad stavom sveta pred vypuknutim 2.SV. Ide skor o lahko meditativny pribeh, ktory je zalozeny na vnutornych uvahach Pereiru, co sa spolocne s velmi zvlastnym sposobom napisania knihy, pretavilo do zaujimaveho knizneho diela. Filmu vsak atmosfera knihy chyba a to aj napriek vybornemu M.M., decentnosti celkoveho ponatia materialu zo strany rezisera ako aj Morriconeho hudbe. Filmove spracovanie preto ako jednohudba sice v pohode obstoji, no hlbsie sa mi to pamati urcite nevryje. (06.04.2010)