Pýcha a přemlouvání

Zábavnější, než jsem čekala :) Nebo takhle, ty postavy jsou velmi dobře zahrané, člověk se v tom sám najde. Dost mě překvapila Dakota, viděla jsem ji dřív akorát v 50 odstínech, a vůbec mi tam teda neseděla. Tahle role je naopak hravá, vtipná, vážná, nevážná, hraje, chvíli se zase šklebí na kameru… přijde mi, že jí to mnohem víc sedlo, asi i ten celkově uvolněnější charakter té role dělá své. A Henry Golding… to je prostě krasavec <3 Na tohle se s klidem podívám znovu nespočetněkrát. (15.07.2022)

Zfilmovaná Anna Elliotová dostala do vínku mnohem víc uštěpačnosti a samostatnosti než její unylý a přespříliš submisivní románový předobraz. A taky flašku do ruky (po osmiletém trápení s láskou, kdo by se divil?) a schopnost rozbíjením čtvrté stěny konverzovat s diváky. Anna oblékla modernější kabátek a podle mě jí sluší. I když chápu, že někomu se tahle nepietní adaptace líbit nemusí. Osobně bych dala přednost, kdyby se film nesoustředil výhradně jen na Annu a přece jen dal víc prostoru i vedlejším postavám (jak je to v románě). Popravdě, nejsem si jistá, jestli divák, který nečetl knihu, pochopí z filmu všechny souvislosti. Kapitána Wentwortha mohl hrát větší fešák, tenhle představitel mi připadal trochu přitupělý. SHRNUTÍ: Kterak stará panna nakonec přece jen ulovila svoji rybu. (09.08.2022)

Nové převyprávění známého materiálu (Pýcha předsudek). Je to hravá sebevědomá parodie (banality typu "vše co je určeno člověku si ho někdy najde") s pěknými jazykovými postřehy (např.: "Musíš jít se mnou, chci abych si mohla s někým povídat, až ostatní přestanou cítit povinnost", nebo "Aha, jste sestřenice, je to lepší než kolemjdoucí, ale zaostává to za nejmilovanější. Sestřenice je termín, který se vztahuje na někoho z rodokmenu rodiny, ne na někoho, kdo patří k rodinnému lesu a chcete s nimi být jak se šlechtou"). Ale jestli je ve filmu nějaké opravdové vzrušení, tak je to Dakota Johnson. (24.08.2022)

Po všech těch negativních recenzích jsem mile překvapená. Persuasion je moje nejoblíbenější austenovka a Dakota Johnson přehrává Sally Hawkins na všech frontách. Ačkoli si tvůrci posunuli charakter Anne úplně jinam (trochu zahořklá, víc asertivní, velmi současná), Dakota Johnson má charisma a energii na to, to utáhnout (když už z ní udělali spíše Lizzie Bennettovou). S obsazením bych byla téměř spokojena až na Cosmo Jarvise. Chybí mu hrdost a ve druhé polovině filmu nabírá až štěněcí výraz a to je pro mě horší, než Annino ironické popíjení. Adaptace je to po charakterové stránce velmi volná, konec je trochu překotný, ale nakonec je to vcelku milá a vtipná romantika. Náladu knihy ale hledejte... v knize. P.S. Nabízí se porovnání s Emmou. Ta měla taky slabého pana Knightleyho, nicméně i přes výraznou stylizace vezmu zavděk namalovanou Dakotou než krvácející Anyou. (26.07.2022)

Tohle mohl být tak moc fajn film na páteční večer. Má všechno, co čekáte od románu Jane Austen, herci jsou taky fajn, ale celé to sráží rozhodnutí nechat hlavní hrdinku neustále mluvit do kamery. Já nejsem velký fanoušek bourání stěny mezi postavami a divákem a tady to vážně nemělo žádný smysl, ale šlo vyloženě o scénáristickou lenost. Místo toho, aby si dali práci zobrazit pocity hlavní hrdinky a nechali diváka se aktivně ponořit do příběhu, tak raději nechali hlavní hrdinku všechny své pocity a myšlenky odvyprávět do kamery. Za mě to bylo strašně otravné. (15.07.2022)