Pýcha a přemlouvání

Austen je moje srdcovka, takže tenhle film jsem nemohla přejít. Vcelku se mi to líbilo, i když výhrady k němu mám. Dakota překvapila, Cosmo Jarvis se mi tam ale úplně nelíbil. Moderní trend/nešvar pronikl i sem... Asiaté a černoši v rámci anglické smetánky 19. století je ovšem úplně mimo a kor u klasiky mi tohle dost vadí. (19.07.2022)

Již s očekáváním toho nejhoršího jsem se odvážila pustit si část dalšího "veledíla" z příšerné továrny na korektnost Netflix, dokoukat se to opravdu nedá. To, co se v posledních letech děje hlavně v americkém filmu, je nechutnost. A bohužel už to prosakuje i k nám. Kde se v dobách Jane Austenové bere mezi anglickou šlechtou tolik černochů? Vždycky mi bylo jedno, kdo má jakou barvu, ale tvářit se, že je normální, že mezi anglickou smetánkou bylo 50 % lidí s tmavou pletí... Já myslela, že v době, kdy žila Austenová a ze které jsou její romány, ještě panovalo otroctví - v USA dokonce ještě dalších téměř 100 let. Tak co se nám to tu američané zase snaží podstrčit za brak? Film je odporně sterilní a bez jakékoliv výpovědní hodnoty. V románech Austenové nejde o nic jiného, než o obraz doby, způsob života tehdejších lidí středních a vyšších vrstev a konverzační umění. Nic z toho, zde není ani náznakem. Nechápu tu masu lidí, co si tento kanál dobrovolně předplácí. PS: A ještě dodatek k těm haterům, kterým prý vadí multikulti obsazení. Je mi naprosto z duše jedno, kdo má jakou barvu pleti, nebo jak má šikmé oči, dokonce jsem kdysi měla zálibu v hlavních hrdinech tmavšího vzhledu. Ale když se něco někam nehodí, je to nesmysl a doslova to bije do očí a nabourává to příběh samotný, tak je to prostě špatně. A dnešní trend a masáž takovýchto studií a povinnost naplnit "kvóty" je odporná a vyvolává to u lidí opačné pocity. Všichni normální lidi budou vždycky fandit Sidney Poitierovi v Hádej kdo přijde na večeři, ale tahle novodobá masáž je nechutná. Nikdo přeci tím, že toto dílo nazve nesmyslnou maškarádou a slátaninou, nesouhlasí, nebo se nezastává otroctví. Jen tvrdím, že v té době to tak prostě bylo, bylo to špatně, ale je nesmysl si hrát na to, že to takto nebylo, je to směšné. (17.07.2022)

Přijde mi velmi těžké přenést se přes moji bytostnou nenávist hereckých schopností Dakoty Johnson, abych se vůbec mohla zamyslet nad tím, proč mi ten film přijde špatný. Samozřejmě věc jedna: toporný komentář (spolu s bouráním čtvrté zdi), který jako by úplně popíral možnost, že by naše "hrdinka" mohla být inteligentní. Kolik jí má být let? Má představovat tolik mainstreamově oblíbený stereotyp nevyspělého single mileniála, který má lowkey seriózní problém s alkoholismem a bojí se sociálních interakcí do té míry, že ve třiceti letech neumí ani vykoktat obyčejný pozdrav, aniž by se totálně neznemožnil? Možná by mi to tolik nevadilo, kdyby to film bral teda vážně a cílem příběhu bylo tento "neduh" překonat. Ale ona je to z nějakého důvodu komedie a tak je z toho jenom nikam nezacílená vyčpělá karikatura. A vůbec to má celé takový divný amatérský nádech, jako by to parta ochotníků napsala a nacvičila z první dobré bez nějakého plánu nebo záměru. Třeba to, jak se spousta dialogů odehrává bez hudebního podkresu, a postavy tak své repliky pronášejí do trapného ticha. Nebo kostýmy, které vypadají, jako by je někdo posbíral z několika různých jiných produkcí a tak spolu nic moc ani neladí dohromady. Asi by to strašně chtělo být Bridget Jonesovou zkříženou s Clueless, ale  zároveň i "opravdickým" drámem, ale výsledek je jenom tragédie, hihihi. (02.08.2022)

Prostě to tak někdy bývá, že i když víte, že nebudete sledovat kdovíjak kvalitní film, a průběh vás v tom jen utvrzuje, tak stejně na jeho konci překvapivě zjistíte, že vás to ve výsledku vlastně i přesto vážně bavilo a upřímně jste si to celé užívali. No a právě něco takového se stalo mně u této kostýmní dobové romantiky, za níž stojí předloha Jane Austenové, což vypovídá také o ledačem, což ovšem nemyslím ve zlém. Každopádně, faktem je, že tyto filmy nejsou natáčené z žádného jiného důvodu, než oslovit a pobavit cílové dámské publikum a pomocí obsazení ústřední role i část toho pánského, což se zde díky Dakotě Johnson povedlo splnit maximálně, a tudíž zde tak hledat chyby například ve scénáři, v jednoduchosti zápletky, v postavách, či já nevím v čem ještě jiném, je jen čiré zoufalství půlpytlů, kteří se tu o to triviálně pokoušejí, ale jsou tu za to jen k smíchu. Tohle je totiž prostě hravá, nekomplikovaná, nenáročná, odlehčená, veselá podívaná, kde postavy nespoutaně křepčí a díky šikovnosti tvůrců to vůbec nebudí dojem trapnosti, či hlouposti, naopak, celé to je plné energie a života, samozřejmě s happyendem jako hrom, takže sorry, ale já zde v tomto případě na potřebu kvality v jakémkoliv ohledu prostě kašlu, Pýcha a přemlouvání je totiž úplně o jiných věcech a ty tu fungují naprosto spolehlivě. (08.11.2022)

Ten, kdo vymyslel, že z Anny Elliotové udělá Fleabag, by měl dostat soudní zákaz se do konce života přiblížit k filmovému scénáři. Miluju Dakotu Johnson, ale tohle nezachránila. Cosmo Jarvis divný a prkenný, Henry Golding (který si postavu záporáka v kostýmním dramatu zjevně užíval) trestuhodně nevyužitý, ostatní postavy byly spíš karikatury než plnohodnotné charaktery, a závěr byl zcela neuspokojivý. Má to sice několik fakt skvělých momentů, ale jinak je to spíš promarněná příležitost, což je fakt škoda... (23.07.2022)