MASH film

Velmi trefná a do živého tnoucí protiválečná komedie, která, ač se to ze zdejších reakcí nezdá, v porovnání se seriálem podle mě vůbec nezaostává (možná naopak). Vlastně jde o dost rozdílné přístupy k témuž tématu - zatímco film je kompaktní a vůči válce říznější, seriál je možná až moc roztahaný, rozvernější a bláznivější, avšak ne nutně vtipnější. Jednotlivé postavy seriál prakticky staví do role karikatur. Ostatně o tom svědčí postavy Hawkeyho Pierce nebo Franka Burnse. Donald Sutherland působí v roli sarkastického chirurga kapku uvěřitelněji a postava mu sedla mnohem víc než Aldovi, který ji pojal poněkud šaškovsky. A Frank..? Je pochopitelné, že v seriálu dostal mnohem větší prostor, protože taková postava si vyloženě říká o vtipné skeče. Jenomže ta Burnsovská idiocie, která je v seriálu až přehnaně zdůrazňována, trochu zabíjí to protiválečné poselství ve prospěch rozjuchanosti, typické pro nenáročné sitcomy. Nechci ale soudit, co je lepší. Film je film...nemusí se starat o vyplnění desítek hodin vysílacího času. Vše dobré je zhuštěno v dvou hodinách a není tam žádná vata. (11.04.2008)

,,Robert Duvall jako Frank Burns? Co je to za kravinu?" Pokud si tohle řeknete během sledování filmu, tak si MASH určitě neužijete, protože zde mají všechny postavy poněkud odlišný charakter než v seriálu a každý si na to nezvykne. Ale když se od této maličkosti odpoutáte, čeká vás hodně vtipný snímek, který mě velice příjemně překvapil. A Donald Sutherland je Alanu Aldovi přinejmenším rovnocenným soupeřem. (19.11.2008)

Naprosto nerozumím zdejším vyhroceným komentářům. Jedni tvrdí, že to není kulometná kadence vtipných replik jako v seriálu a tím pádem je film nudnější. Druzí zase opakují, že seriál je komerční odpad, v němž poslání filmu zcela vyšumělo. Ani jedna skupina však nemá pravdu. Pokud budeme diskutovat o věrnosti k Hookerově předloze , tak film jasně vede (v seriálu z ní v podstatě vychází jen pilotní díl), ale o to tu nejde. Film je mnohem víc realističtější a vlastně podle mě z něj to protiválečné poslání vyleze docela nenásilně. Seriál je v tomto směru mnohem útočnější (aspoň ve svých moralistických začátcích). To dokládá, že sitcom nesmazal to hlavní poselsví, ale podává ho trochu jinými prostředky. Robert Altman neměl rád seriál z prostého prozaického důvodu: kvůli penězům. Za celou dobu mu z jednoho nejsledovanějších pořadů nekápnul ani cent. Ačkoli se původní film M.A.S.H. drží Hookerovy předlohy, došlo tu přesto k několika změnám. Především rozšíření postavy Franka Burnse, který se v knize objevuje pouze v jedné kapitole. Scénárista sloučil Franka s postavou majora Hobsona, pánbíčkáře, který je neustále viděn s modlitební knížkou. V té jedné kapitole má však Frankovo chování blíž seriálu. Mně se líbí film i seriál, pouze k seriálu jsem si vypěstoval větší vztah. Ze zdejšího původního ansámblu se do televize dostali pouze Garry Burghoff jako Radar a G. Wood jako generál Hammond. (01.11.2005)

Reflexia vojny pohľadom tých, ktorí sa na ňu vôbec nehrnuli. Ich vlastenecké nadšenie začína aj končí na operačnom stole. Mimo to sa snažia užiť si čo to dá a zabaviť sa na účet tých, čo sú príliš zažratí do armádnych povelov a príručiek, čo zbožňujú dodržiavanie príkazov a zákazov. Skvostný výsmech ambicióznym zmrdom, snažiacim sa všemožne odstaviť podrývačov ich autority. Poznámka: Seriál vo všeobecnosti prirodzene boduje viac. Ideologická mašinéria masovej zábavy je totiž vždy účinnejšia, pretože sa zameriava na čo najširší masový príjem. Seriál dokázal ostro absurdné posolstvo filmu zmäkčiť, sústredil sa na charaktery postáv a ich "nesmrteľné hlášky" (čítaj drísty) a prostredie tábora ako keby poľudštil. Aby to vyzeralo šmrncovnejšie, vypreparoval z filmu len humorné scény a prilepil na ne stovky ďalších gagov. Pobyt v Kórei tak pôsobil podľa seriálu takmer ako nejaká vidiecka selanka. (02.09.2014)

Film Roberta Altmana má se seriálem jen málo společného – jeho humor není tak přímočarý, spíš absurdnější, a odsouzení nesmyslnosti celé války a akcí v Koreji se děje v prvním plánu. Vše na příbězích a osudech vojenských felčarů. Snímek se řadí k tehdejší vlně protiválečných témat, jakými byla např. i Hlava XXII, v nichž se parodovala absurdita, nemyslnost a bezhlavost vojenských tažení. A dalo by se říci, že je na pováženou, když má snímek co říci i dnes v současné době, zvláště podíváme-li se na konflikt v Iráku. Je vidět, že Altmanovy filmy patří skutečně k nadčasovým svými tématy a zaměřením, a že i "stařičký" M*A*S*H dokázal natočit velice stylově. (16.03.2012)