M*A*S*H
M.A.S.H.
Réžia:
Robert AltmanScenár:
Ring Lardner Jr.Kamera:
Harold E. StineHudba:
Johnny MandelHrajú:
Donald Sutherland, Elliott Gould, Tom Skerritt, Sally Kellerman, Robert Duvall, René Auberjonois, David Arkin, Jo Ann Pflug, Gary Burghoff, Fred Williamson (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Do mobilní chirurgické nemocnice MASH 4077, kterou americká armáda umístila nedaleko frontové linie, je převelena dvojice nových lékařů. Jak kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkey, tak kapitán dr. Augustus Bedford Forrest, přezdívaný Duke, nemají vůbec žádnou vojenskou morálku a neuznávají armádu. Svým postojem sice nepřispívají k udržování vojenské disciplíny, na druhé straně svérázným humorem a zvláštním druhem kolegiality napomáhají sobě i ostatním lépe přežít v drsných podmínkách války, daleko od domova… Černou komedii z korejské války natočil režisér Robert Altman. Film vznikl v době odporu proti účasti vojenských jednotek USA ve Vietnamu a diváci aktuální zpracování tématu i jeho kvalitu ocenili. Získal Oscara za nejlepší scénář (Ring Lardner Jr.). Inspiroval také vznik jeho televizní seriálové podoby pod názvem M*A*S*H, jež se po jedenáct sezón s úspěchem vysílala nejen v USA, ale i v zahraničí...
Osamělý ironik, společenský provokatér a demystifikátor za filmovou kamerou – to je jeden z nejvýznamnějších světových tvůrců – scenárista, producent a režisér Robert Altman (20. 2. 1925 – 20. 10. 2006). Je také považován za důležitého zakladatele amerického nezávislého filmu a osobnost podporující mladé filmaře. Přestože původně vystudoval techniku, pokoušel se prosadit v rozhlase, později v rodném Kansas City založil vlastní produkční společnost, podílel se na natáčení mnoha krátkých snímků a pak dalších deset let pracoval v televizi jako režisér a autor seriálů. Po snímcích Delikventi a Odpočítávání se Robert Altman prosadil jako filmař právě až černou komedií z korejské války MASH, natočenou v roce 1969. Tímto dílem naznačil vlastní režijní styl: směs výstřednosti, nadsázky, překvapivého a ostrého pohledu na vztahy v rodině a společnosti. Po celou svou další kariéru se pokoušel bořit a ironizovat americké mýty, společenské stereotypy a schemata, stejně jako nemilosrdně kritizoval praktiky médií. Svět Divokého západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová, Buffalo Bill a Indiáni. Do prostředí módního průmyslu nacílil snímek Pret-a-porter, zatímco v Hráči dokonale zkompromitoval hollywoodskou továrnu na sny. Do společenských a rodinných vztahů míří jeho Tři ženy, Dokonalý pár, Svatba či Prostřihy. Pro své režijní plány dokázal skvěle využít zaběhnuté filmové žánry, například krimi v titulech Zloději jako my, Perníkový dědek a Dědictví tety Cookie. K většině svých filmů si psal scénář, anebo se na něm alespoň významně podílel. V roce 2006 byl tento významný filmař členy Americké filmové akademie oceněn Oscarem za celoživotní dílo.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (307)
Seriál se mě líbil více... Možná to bude faktem, že jsem seriál viděl dříve a oblíbil si nejen skvělé postavy, ale díky televizi snad i ten dabing. Bohužel film mi přišel tak o dva stupně jiným směrem a přes obyčejný příběh a chvílemi až nepříjemné charaktery jsem se protrpěl ke konci. Uvidíme, zda druhá šance změní můj názor (a zda k ní vůbec dojde:)) Alan Alda je best. ()
- Pane plukovníku! Jak dopadla cesta? - Dobře, generál tam nebyl.| Nečekal jsem, po těch letech a xkrát po kouskách viděném seriálu, že mě to ještě nějakým způsobem osloví, ale ano. Zasmál jsem se i nahlas. Vlastně jen dva mínusy: scéna s americkým fotbalem, který mě nechává chladným (ale zase funguje v kontextu filmu velmi dobře), a český dabing. ()
Když už to tu píšou všichni, tak já taky: seriál jsem ještě neviděl, protože mi vždycky utekl první díl a rád sleduju seriály od začátku. Film se mi líbil spíš na tři a půl. Trochu mi vadilo, že nebyl kompaktní, že byl složen z trochu nesourodých scének, z nichž některé mě bavily (rozhlas, sprcha), některé ne (Japonsko, americký fotbal). Obsazení mi přišlo dobré, ale jak říkám - seriál jsem neviděl, tak se k tomu asi nemůžu moc vyjadřovat. Vyloženě libové jsou závěrečné "titulky". ()
Film Roberta Altmana má se seriálem jen málo společného – jeho humor není tak přímočarý, spíš absurdnější, a odsouzení nesmyslnosti celé války a akcí v Koreji se děje v prvním plánu. Vše na příbězích a osudech vojenských felčarů. Snímek se řadí k tehdejší vlně protiválečných témat, jakými byla např. i Hlava XXII, v nichž se parodovala absurdita, nemyslnost a bezhlavost vojenských tažení. A dalo by se říci, že je na pováženou, když má snímek co říci i dnes v současné době, zvláště podíváme-li se na konflikt v Iráku. Je vidět, že Altmanovy filmy patří skutečně k nadčasovým svými tématy a zaměřením, a že i "stařičký" M*A*S*H dokázal natočit velice stylově. ()
Asi jako vetsina lidi jsem driv videl serial, kterej je jeden z mejch nejoblibenejsich. Ale po skouknuti filmu nemuzu rict, ze by me nak vyrazne zklamal. Oproti serialu tu je vic krve pri operacich a cely to pusobi vetsim dojmem, vic hudby, vetsi tabor atd. Na druhou stranu, spousta postav tu ma jen minimum prostoru. Tim se dostavam asi k nejvetsimu rozdilu oproti serialu. Jedinej herec ze serialu, aspon co jsem si vsim, je Gary Burghoff, jinak tu nebyl zadnej znamej herec. Ne ze bych mel neco proti Sutherlandovi, Duvallovi a dalsim, ale zkratka jsem zvyklej na obsazeni serialu, jsou mi sympatictejsi a mam je radsi. To je asi tak hlavni problem, co jsem s filmem mel. Jinak tu je par skutecne skvelejch vtipu a celej film dokaze dobre zabavit. Ale serial je o nekolik trid lepsi. ()
Galéria (98)
Zaujímavosti (50)
- Práva na zfilmování Hornbergerovy knihy stála společnost Twentieth Century-Fox přibližně 100.000 dolarů. Na jejich nákupu se podílel i bratr tehdejšího ředitele Ingo Preminger. (hippyman)
- V rámci programu „AFI 100 Years“ sestavil Americký filmový institut na začátku roku 2000 žebříček (AFI's 100 Years...100 Laughs) „100 nejzábavnějších filmů všech dob“. Byly zde zahrnuty žánry: fraška komedie, akční komedie, parodie, romantická komedie, satira, černá komedie, hudební komedie atd. Tento film se umístil na 7. místě. (kaladze77)
- Jelikož Altman patřil k velkým odpůrcům války ve Vietnamu, dělal vše proto, aby publikum zmátl a přivedl je k názoru, že jde o Vietnam. Ze scénáře tak byly odstraněny všechny narážky na Koreu, a dokonce se záměrně manipulovalo s reáliemi. Například když Hawkeye doprovází Ho-Jona do Soulu k odvodu, vidíme kolem spoustu lidí v trojúhelníkovitých kloboucích, které jsou typicky vietnamské a v Koreji se nepoužívají, ostatně podobně jako jméno Ho-Jon. (Divočák)
Súvisiace novinky
Zemřel Donald Sutherland
Přichází velmi smutná zpráva ze Spojených států. Ve věku osmaosmdesáti let odešel americký filmový velikán a plodný herec s přibližně dvěma stovkami filmových a televizních rolí na svém kariérním… (viac)
Filmová bonboniéra
Je střed pracovního týdne, povinnosti se na každého jen sypou ze všech stran a vytoužený oddych je v nedohlednu. Po včerejším informačním nášupu tu tedy pro vás mám tři filmové jednohubky, které sice… (viac)
Reklama