MASH film

"Frank Burns je hrozba. Pokaždý, když mu umře pacient, řekne, že je to vůle Boží, nebo vina někoho jinýho." Válečné šílenství se dá docela dobře zvládnout, když má voják slabost pro hvězdy a pruhy, sadistické sklony nebo smysl pro humor. A právě na humoru při uvádění pacientů do stavu, ve kterém je může nepřítel znovu zabít, je postaven MASH 4077. Já jsem tedy asi jako všichni viděl nejprve seriál, takže musím smutně konstatovat, že není Pierce jako Pierce, Frank jako Kuní ksicht, Margaret jako Hrma a snad jen Radar je tak trochu jako Radar. Tahle korejská válka je zkrátka mnohem realističtější než ta seriálová sranda, ale já zábavu určitě potřebuju k životu víc než válečnou realitu. (07.02.2017)

Seriál M*A*S*H je moje srdeční záležitost, ale původnímu filmu jsem se hodně dlouho stranil. Dokoukal jsem ho až na třetí pokus. I když jsem se k němu snažil přistupovat nezaujatě, prostě to nešlo. Vím, že je tento snímek úplně jiný než seriál a měl bych k němu pociťovat jistou úctu (kdyby nebylo jeho, nebyl by seriál, nebyla by Suicide is Painless, nebyl by Radar Gary Burghoff atd.), jenže to opravdu nejde. Uznávám, že film určitou kvalitu jistě má a má dobré herce, ale zároveň se postavám narozdíl od seriálu nedá fandit a děj taky není moc zajímavý. Není to ani vtipné, ani napínavé. Seriálový M*A*S*H také nebyl vždycky jenom kupa srandy, zvláště poslední série. Avšak i dramatické epizody seriálu, třeba zrovna ty, které režíroval Alan Alda, strčí Altmanův film do kapsy. Kdybych chtěl být přeci jen objektivní, dal bych tomuhle snímku alespoň tři hvězdičky, ale sám za sebe prostě nemůžu... Pokud je knižní předloha R. Hookera stejná jako film, tak to jsou pak tvůrci seriálu dvakrát tak geniální, že z takového materiálu dokázali vytvořit kult. (17.01.2010)

Co říct? I když je M.A.S.H. rozhodně kvalitním filmem, rozhodně nedosahuje kvalit pozdějšího seriálu a díky jeho úspěchu byl taky téměř vymazán z paměti všech, kdo měli šanci ho někdy shlédnout. Příznivci seriálu budou možná taky poněkud zklamáni trochu jiným uchopením hlavních postav, které jim vtiskli herci jako Sutherland, Gould a nebo Duvall. ***Věděli jste, že: Robertu Altmanovi připadla řežie filmu až poté, co odmítli Stanley Kubrick, Sidney Lumet, William Friedkin a mnozí další.// Eliot Gould a Donald Sutherland získali běhen natáčení přesvědčení, že Altman je blázen a že by měl být umístněn do ústavu. Konflikt zašel tak daleko, že si oba herci byli stěžovat ve studiu a údajně se marně snažili prosadit, aby Altman dostal padáka.// Nápad propojit scény hlášením z táborového rozhlasu vzniknul až poté, co Altman přinesl do střižny nesourodý shluk zdánlivě nesestříhatelných skevencí se spoustou krve a obscénního humoru.// Jelikož Altman patřil k velkým odpůrcům války ve Vietnamu, dělal vše proto, aby publikum zmátnul a přivedl je k názoru, že jde o Vietnam. Ze scénáře tak byly odstraněny všechny narážky na Koreu, a dokonce se záměrně manipulovalo s reáliemi. Například když Hawkeye doprovází Ho-Jona do Soulu k odvodu, vidíme kolem spoustu lidí v trojúhelníkovitých kloboucích, které jsou typicky vietnamské a v Koreji se nepoužívají, ostatně podobně jako jméno Ho-Jon.// Slavná píseň z úvodu titulků "Suicide is Pain" měla být původně použita pouze ve scéně zubařovy sebevraždy a Altman ji považoval za tak nedůležitou, že napsání textu svěřil svému čtrnáctiletému synovi Michaelovi. Ten chtěl jako provizi za svou práci kytaru, byl však místo toho Altmanem donucen podepsat smlouvu s tentiémami jako každý jiný a nakonec na filmu vydělal mnohem víc peněz než jeho otec.*** (15.03.2007)

V MASHi Roberta Altmana jsou poprvé představeny osudy slavné televizní polní nemocnice, při jejíž pokračováních ve volně navazujícím kultovním seriálu se v USA vylidňovaly ulice a každá nová premiéra byla malá televizní událost (to píši při vědomí kontextu obrovského amerického televizního trhu). Nelze totiž přehlédnout dobu, kdy se Altmanův film i pozdější stejnojmenný seriál natáčel - Amerika byla právě uprostřed ožehavého válečného konfliktu ve Vietnamu. Není se proto čemu divit, že osudy polní nemocnice MASH z předcházející války v Korei byly více než aktuální... Jestliže jsem výše zmínil pozdější slavný seriál, je nutno se také zastavit u několika nepřehlédnutelných rozdílů mezi těmito dvěma audiovizuálními fenomény - zatímco Robert Altman zdůrazňuje spíše čistě antiválečný rozměr svého snímku s akcentem na humornou absurditu válečného konfliktu, tvůrci seriálu se přiklánějí spíše k absurdně-humornému rozměru války a svůj záměr odrážejí v žánrovém posunu k sitcomu. Tato forma je pak jistě divácky snáze akceptovatelná, proto ten obrovský divácký ohlas seriálu. Altman jde cestou náročnější a v řetězení absurdit někdy připomíná filmovou Hlavu XXII. Jeho film skutečně není tak humorný jako seriál. Přesto styčných ploch bychom našli hned několik - ve filmu je iniciována většina postav, které známe ze seriálu (pouze Radara však hraje stejný herec...), proti absurditě válečné mašinerie je postaven lidský přístup hlavních hrdinů v opozici k vojenskou subordinaci vyznávajícím Franku Burnsovi a vrchní sestře O'Houlihanové (zde s přezdívkou Hrma) - Frank Burns tu ještě není tak zkarikován a jeho postava je více charakterní (dá-li se to v jeho případě napsat :-)) a mnohovrstevnatější atd. V obou případech si však MASH zachovává to nejpodstatnější ze své literární předlohy - Je to manifest proti nesmyslnosti války. A jako takový bychom ho měli i vnímat... Podobné filmy a seriály: M.A.S.H. (TV seriál) , Jak jsem vyhrál válku, Hlava 22, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (27.11.2008)

Nejdříve jsem viděla seriál, který bezmezně obdivuji a považuji za jeden z nejlepších seriálů všech dob. Film pro mě byl neuvěřitelným zklamáním a po zhlédnutí tohoto filmu jsem vždy zbystřila, když se objevil film, který režíroval Robert Altman. Je to režisér, kterého prostě nemám ráda, jeho styl mi ani trochu nesedí. (24.05.2002)