Krvavé pobrežie

Nádherná podívaná nešetřící na výpravě a navíc těžící z krásné čínské přírody. Oslavný paján na přátelství, pevnost slibů a věrnost ve víře v pozitivní hodnoty života. A jestliže se nás při jejich ochraňování nezastane ani císař - stejně jsme povinni nenechat je zplanět. Že je to trochu pohádka? Určitě ano, ale takové nám při dnešním ohlédnutí staré dějiny připadají vždycky. (31.07.2010)

Pro studium starověkých vojenských taktik a strategií je to naprosto ideální materiál. V samotném příběhu se mi bohužel spousta postav pletla a většina z nich spíš vypadala jako figurky, kterými si John Woo pohybuje na téhle složité šachovnici. Přesto (nebo právě proto) bych rád viděl tu kompletní, téměř dvojnásobně dlouhou čínskou verzi (70%). (31.08.2009)

John Woo ukázal, že je zpět ve skvělé formě a natočil naprosto úžasný historický megafilm. Přes výborně natočené souboje, krásné obrazy přírody, vojenské taktizování, po speciální efekty a dobré výkony hlavních herců je to film, který mě oslovil na plné čáře. Už se těším na asijskou verzi, která je dvakrát tak delší :-). 90 %. (09.08.2009)

Kdyby si John Woo ujasnil, co chce točit, bylo by to za plných pět. Když inscenuje strategická rozhodnutí, úskoky, léčky, útočné formace, když nechává hlavní hrdiny souznít při hudbě, či když se obřad čaje stává zbraní silnější než meč, ve všech těchto chvílích jako divák nedýchám a nechám se unášet příběhem. Jenže nevím proč, ale v době post-LOTRovské asi musí každý geroj bojovat stylem Legolas, a tak se dočkáme závěru spíše z ranku béčkového fantasy. Což filmu tvářící se dvě třetiny docela historicky trochu ubližuje, protože Cao Cao není nějaký béčkový záporák, ale "jen" ambiciózní vojevůdce. (30.07.2018)

Jasný dôkaz pre tých, čo neverili, že Číňanov bolo vždy veľa. Je fajn, že John Woo vymenil pištole za meče a intenzívne akčňáky za rozmáchle historické spektákly, pristane mu to. Napriek jasnému názvu som ale čakal aj niečo epickejšie ako výborný, v rámci kinematografie takmer učebnicový strategický rozbor jednej bitky, čo ako zásadnej. Ostatne, v čínskych dejinách muselo byť takých na stovky. Aj keď niektoré postavy pôsobia dokonale ako polomýtickí hrdinovia z dávnych legiend, všetko ostatné je kruto prozaické a vecné. Chýbalo mi tu čosi z tých intenzívnych emócií LEPŠIEHO ZAJTRAJŠKU, zovretosť ŽIVÉHO TERČA či prekombinovaná rafinovanosť FACE OFF, ktoré v spojení s dychberúcou akčnou dravosťou dávali Wooovým filmom to jedinečné kúzlo. Akoby sa ho presunom do Číny zmocnil stoický pokoj taoistu a fatalistické zmierenie sa s osudom, takže sa príliš nezozrušoval nad novou podobou starodávnej ríše a nechal mnohé svoje krásne postavy takmer utopiť v masách odhodlaného proletariátu. V Amerike to viazlo, ale možno ani Čína nebude veľkou výhrou... Čo takto skúsiť Rusov alebo Bessona ? (22.06.2009)