Súmrak

Dosud jsem žil v domění, že jsem samurajských filmů viděl dostatečné množství - Zatoichi, Poslední samuraj, nějaký ten Kurosawa, Samurai Fiction, Lady Snowblood a naposledy Harakiri. Tak dostatečné množství, jo? A vše to spolehlivě převálcoval Kill Bill. Soumrak (trochu zmatek v českých názvech - Twilight samuraj jako Soumrak, Soumrak samurajů ale jako When the last sword is drawn... no nic).. tedy Soumrak mi připadal jako... Soumrak dne, jen místo distingovaného butlera distingovaný samuraj. Soubojů a vůbec akčních scén (které mám se samurajskými filmy bůhvíproč zafixované) je tu poskrovnu (dva) a popravdě mi ani nechyběly... Solidní drama, málem nenaplněná láska, scény v pološeru a dialogy postav v nezvyklých pozicích vůči sobě (místo naproti sobě - sedí po diagonále). (17.02.2011)

Tklivý a citlivý příběh chudého samuraje, který musí za soumraku z práce ve skladu chodit domů, aby se mohl starat o dvě dcery a senilní matku poté, co mu umřela manželka. Neuvažuje se znovu oženit, ale poté, co se vrátí jeho kamarádka z dětství začíná váhat. Tahle "romance" je nádherná a tak odlišná od všeho, co se na západě točí. Režie na sebe vůbec neupozorňuje, a tak se můžeme soustředit na herecké výkony a příběh podbarvený pěknou hudbou. 8/10 (09.11.2009)

Samuraj s vážnou existenciální krizí bojuje spíš se zanikajícím systémem než s nepřáteli. O souboje sice divák nepřijde, nejsou však nijak na efekt. Tenhle samuraj-rolník víc přemýšlí, než že by se hnal za slávou a vítězstvím. To, co ho dělá sympatickým u diváků, ho naopak staví do pozice vyvrhele v očích jeho tehdejších velitelů. Snímek je prodchnutý nostalgickou a lehce posmutnělou, nikoliv však beznadějnou atmosférou. SHRNUTÍ: I skladník z potravin se může umět ohánět mečem. (29.03.2019)

Překrásné. Poetické. I když by se to mohlo zdát usoužené a táhnoucí se, pro mě to tak není. Vše je tu pravdivě ukázáno, vše je špinavé a přitom krásně jasné. Nikdo nic nepřibarvil, všechny barvy, co tento film obsahuje, by se daly označit za původní. Všimněte si, až se budete dívat, ke konci, v průběhu boje, když ti dva stojí naproti sobě v tom pokoji, toho okna - přišlo mi tím nejdůležitějším prvkem v celé scéně, papírové okno, skrze které lze vidět vítr hrající si s větvemi stromu. Teď zřejmě trochu zaspoileruju, ale musím to zmínit - když se vracel domů, celý zakrvácený, a ona tam stále byla, cítila jsem to jako naprostý happy end, říkala jsem si, že i kdyby teď umřel na ztrátu krve, stejně by to byl happy end, protože ona tam byla. ~ Ten film dovolí záhadný způsobem se vžít do Seibeie, že s ním cítíte jeho radost, a když se tak stane, ten konec se stává vskutku trošku smutným. (23.12.2009)

Měl jsem za to, že japonci v poslední době zapomněli jak natočit kvalitní samurajský film. Není to pravda. Soumrak se může pyšně řadit mezi nejlepší díla svého žánru 60. a 70. let. A přitom je to vyzněním takový malý skromný film. Jeho hlavní hrdina, není kdovíjaký bojovník, jediné o co stojí je vychovávat své dcery. Bohužel pro něj, je slušný šermíř, možná jediný takový široko daleko, a tato skutečnost ho občas připlete do událostí, jimž se snaží maximálně vyhýbat. Skvěle napsaný příběh funguje díky vykresleným postavám, hlavně Hiroyuki Sanada v hlavní roli je fenomenální a jeho Seibei působí věrohodně, protože v divákovi umí vzbudit jak respekt, tak soucit a lítost nad jeho osudem. A musím přiznat, že v závěru jsem byl upřímně dojat. (01.02.2012)