Medveď

Po Boiling Point ďalšia vecička, z ktorej Pohlreich a spol. musia mať stojáka pod zásterou a pri ktorej si poviete, že radšej do uranových dolov faráť, než do reštiky ku plotni. Hektické tempo od prvej minúty, stresujúca atmosféra, všetky dialógy idu za pochodu a tu a tam sa nájde chvíľka na to zvoľniť a zotriasť zo seba emócie, alebo si dať len v kľude cigaretku a odfúknuť a pokecať, či už o banálnych, alebo dôležitejšívh veciach. Nič viac, žiadna veľká story, len vyvíjajúce sa vzťahy medzi posádkou jedného bistra.  Nie je to nahláškovaná vykecávačka typu Clerks a ani to nie je zrovna oddychovka, skor občas vypätý ukričaný chaotický emocionálny nervák (ep.7 je parádne one-shot kuchynské peklo), no má to echt vťahujúcu intenzívnu autentickú atmosféru. No hlavne to má, ako spomínaná 'smithovka', extrémne sympatické, živé a skutočné postavy, ktoré sú so svojimi osobnými radosťami a mindrákmi do jedného proste spoločnosť, v ktorej chcete stráviť okamžite ďalšiu sezónu. (10.10.2022)

“Dude, it would be weird to work in a restaurant and not completely lose your mind.” Papiňák emocí, nejistot, ambicí, charakterů, depresí, jídla, radostí, sebedestruktivních vzorců chování, kakafonie frenetičnosti, úzkostí a otrocké denní rutiny v "kuchyňském zákulisí". To vše v adrenalinovém hávu (neustále je to v pohybu, kolotá tu vše a všichni, běží pět dialogů přes sebe apod.), vždy však hlavně a především o postavách.  Jak je s charaktery pracováno, jak se Storer nebojí udělat otočku o 180 stupňů pro druhou řadu, a přesto zůstat věrný konceptu... Všechna čest. Působí to jako indie film z devadesátek, ke kterému psal dialogy Sorkin na steroidech. Přes veškeré cinefilské aluze (Storer se nebojí opakovaně dávat na odiv, jak velkým fandou Michaela Manna a Ridley Scotta je), je to svébytné, strhující, podmanivé. A navzdory všemu tomu adrenalinu, chaosu a vyšponovaným emocím, to umí vzít za srdíčko a zdevastovat i vykouzlit úsměv. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | (21.07.2023)

Jestli Vám říká něco Noma nebo prestižní Eater, tak se tento seriál bude určo líbit. První série byla více než dívatelná, fakt jsem se bavil. Druhá řada vypadá velmi nadějně. Pátým dílem to již lehce začíná nabírat styl Haute cuisine. Zavzpomínal jsem ca 8 let zpět na návštěvu restaurace L'Institut Restaurant, jinak řečená Institut Paul Bocuse v Lyonu. U vstupu do hlavní části je obří foto Paula Bocuse, který od roku 1965 až do své smrti 2018 držel nepřetržitě tři hvězdy, nejdéle na světě. Tak po celé druhé řadě musím zvednout do plných :) (02.09.2023)

Naprostá blaženost, žrádloláska, famózní gastro porno v housce, s hovězím angusem a lečem. Rozhodně povznášející než vítězná bageta s kuřetem a salsou z bagošky bulvár, a to vše do obědové pauzy, kežby všechny seriály byly tak krátké.. 🌭 [překvapivě stravitelné, ale nejstresovější seriál za hodně dlouhou dobu? Udělám den otevřených dveří, abyste si vyzkoušeli moji práci, a tohle bude jen slabý odvárek..] (30.09.2023)

Vstávačka v šest, meal prep, za dvacet otevíráme, neni dost hovězího, ta omáčka je moc hustá, šéf se dneska chová divně, mu teď umřel brácha, chodí prej na AA, je z toho v hajzlu, jeho bratranec, co vlastně neni jeho bratranec, netuší, co tady dělá, je úplně zbytečnej, jenom všechny sere, přestaň furt pilovat ten donut, tahle restaurace je úplně na hovno, máme dluhy, jak jsme vlastně proboha přežili covid, kdo nám střílí do výlohy, nevim, musíme hodit na menu ty špagety, ne, špagety nebudou, proč ne, protože ten recept je mrdka, proč se nevrátíš klohnit do mekáče, máme devadesát hot dogů na uberu, třicet kuřat, kdo dělá hranolky, co tady proboha dělám, jsem k ničemu, končim, jdu domu, nic jinýho neznám, zejtra znova, rinse, rinse, rinse, repeat, repeat, repeat. Yes, chef. Thank you, chef. (25.08.2022)