Medveď

“Dude, it would be weird to work in a restaurant and not completely lose your mind.” Papiňák emocí, nejistot, ambicí, charakterů, depresí, jídla, radostí, sebedestruktivních vzorců chování, kakafonie frenetičnosti, úzkostí a otrocké denní rutiny v "kuchyňském zákulisí". To vše v adrenalinovém hávu (neustále je to v pohybu, kolotá tu vše a všichni, běží pět dialogů přes sebe apod.), vždy však hlavně a především o postavách.  Jak je s charaktery pracováno, jak se Storer nebojí udělat otočku o 180 stupňů pro druhou řadu, a přesto zůstat věrný konceptu... Všechna čest. Působí to jako indie film z devadesátek, ke kterému psal dialogy Sorkin na steroidech. Přes veškeré cinefilské aluze (Storer se nebojí opakovaně dávat na odiv, jak velkým fandou Michaela Manna a Ridley Scotta je), je to svébytné, strhující, podmanivé. A navzdory všemu tomu adrenalinu, chaosu a vyšponovaným emocím, to umí vzít za srdíčko a zdevastovat i vykouzlit úsměv. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | (21.07.2023)

Vyzkoušel jsem to, protože to sbírá všechny možné seriálové ceny v kategorii "komedie". Komedie to není ani smykem, ale na podobné podvody s kategoriemi jsem zvyklý. Co to tedy je? Afektované drama o partě nesympatických lidí, co provozují restauraci, a v jednom kuse na sebe křičí, což asi znázorňuje stresovost prostředí. Jediná postava, o kterou bych si opřel kolo, je ta mladá černoška. Děje minimum. Hodnocení 90%+ u některých epizod je wtf (i s vědomím toho, že do sedmého dílu vydrží jen ti, kterým se to líbí, tudíž hodnotí lépe). Nejlepší na seriálu je to, že hudební supervizor má výborný vkus podobný mému a vybírá do seriálu dobré songy (Pearl Jam, R.E.M., Sufjan Stevens, David Byrne, Radiohead), což je ale trochu málo. Druhou řadu už hodlat nesleduji. (12.02.2024)

Gastronomický seriál se skvělou kamerou (close ups, širší záběry, v S1E7 je strašně povedený long shot) . První dvě ep Chaos ADHD styl, hlavně díky střihu a prolínání zvuku diegetického a nediegetického což je naopak dost cool. Seriál o tom moc dobře ví, ale pro několik diváků může být tento styl vyprávění nevhodný. Navíc pokud vás nezajímá gastro, tak vás to nemusí tolik bavit bcs ⅝ každé epizody jsou záběry na přípravu jídla. Já jsem v oboru který s gastrem úzce souvisí takže něco málo pochytím, hlavně tedy z epizody S1E2, která se zabývá hygienickou inspekcí. Za epku se moc věcí nestane, protože se to především odehrává v tom jednom gastro podniku. Ale ani to moc nevadí, seriál totiž sází na VÝVOJ POSTAV a taky metráž je cca pulhodky. Hlavní téma je dát do pořádku restauraci a lidi v ní, aby vše bylo ok a několik postav se musí vyrovnat se smrtí jedné postavy, která umřela než to vše začalo. Což je skvělé zakončeno poslední epizodu první série. DRUHÁ SÉRIE jede ve stejném stylu jen už známe víc ty postavy a není potřeba představování, opět cool kamera a přibyly exteriérové bird wiew záběry atd. Dějově se dostáváme na zrušení The Beef, kde to moc nefungovalo a byl to chaos. A vytvoření The Bear, která má být restaurace snů co bude fungovat.  První epky jsou spíše takové organizační a moc mě to nebralo, navíc po tom skvělém ukončeni S1. Ale nakonec se to vrátilo do zajetých koleji . + epicka 6. Ep která se odehrává v minulosti a jsou tam skvělá camea. Celkem mě mrzelo že nebyli všichni pohromadě a nebylo tam tolik chemie mezi nimi, ale aspoň to není takový chaos a každá postava získala nový vývoj, miluju.  Epický konec, čekal jsem že to tak nějak skočí, ale damn...  Střídá se negativní energie s chaosem a s humorem. Doporučuji všem koho zajímá gastro a kvalitní seriály. (16.11.2023)

Začalo to jako jedna velká a šíleně frenetická jízda kuchyní, v níž na sebe každý řve a nic se nestihá, aby to na konci první série skončilo jako něco, do čeho jsem se vlastně totálně zamiloval. Seriál The Bear režiséra Christophera Storera zaujme již na první pohled tím, že Vás bez sebemenších skrupulí "vhodí" přímo doprostřed dění a je jen na Vás, zda na tuto podvratnou hru tvůrců přistoupíte. Pokud ano, seriál se Vám odmění precizní režií, která organicky posouvá celý příběh vpřed a především nevyzpytatelnými postavami, k nimž jsem si po první sérii vybudoval téměř láskyplný vztah. To je dáno zejména skvěle napsaným scénářem a uvěřitelnými hereckými výkony, pročež tedy do hektického prostředí jedné restaurace v Chicagu zapadají naprosto dokonale. Pomyslnou třešničkou na tomto seriálovém dortu je pak vybroušený soundtrack, který působivě doplňuje již tak návykovou atmosféru, přičemž už teď vede v žebříčku poslechovosti na mém Spotify. Co tedy dodat na závěr? The Bear je výtečnou seriálovou laskominou, k níž si ale díky svému nekompromisnímu pojetí nenajde cestu úplně každý divák. Pokud ovšem máte rádi počiny s kuchařskou tematikou a tím spojenou neopakovatelnou atmosférou, tento epicky odsýpající klenot Vám pak mohu jen a jen doporučit. Vážně totiž stojí za to. Výborná práce! (Disney+) „Trying to fix The Restaurant was Me trying to fix whatever was happening with My brother.“ (16.08.2023)

Jestli Vám říká něco Noma nebo prestižní Eater, tak se tento seriál bude určo líbit. První série byla více než dívatelná, fakt jsem se bavil. Druhá řada vypadá velmi nadějně. Pátým dílem to již lehce začíná nabírat styl Haute cuisine. Zavzpomínal jsem ca 8 let zpět na návštěvu restaurace L'Institut Restaurant, jinak řečená Institut Paul Bocuse v Lyonu. U vstupu do hlavní části je obří foto Paula Bocuse, který od roku 1965 až do své smrti 2018 držel nepřetržitě tři hvězdy, nejdéle na světě. Tak po celé druhé řadě musím zvednout do plných :) A zapomněl jsem napsat o třetí sérii. Nemohu se dočkat finální 4té :) třetí byla takové vyplnění ale velmi příjemné :) (02.09.2023)