Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roku 72 pred Kristom nemalo Rímske impérium premožiteľa, keďže jeho moc siahala široko-ďaleko. Každá dobytá zem znamenala prísun nových otrokov do rúk rímskych pánov. Spartakus, otrok, ktorému zavraždili otca, mal odvahu sa vzoprieť rímskym generálom a politikom a stal sa vodcom obrovského povstania otrokov. Jeho boj za slobodu, ktorým ohrozil celé Rímske impérium, hlboko ovplyvnil mnoho ďalších generácií... Keď otrok Spartakus sleduje, ako rímski vojaci vraždia jeho otca, prisahá, že sa pomstí. Podrobí sa gladiátorskému výcviku a naučí sa bojovať. Svojou odvahou a silou si čoskoro získa rešpekt v radoch ostatných otrokov. Oddane ho nasledujú pri povstaní proti celému impériu. Dovtedy neporaziteľná rímska armáda narazí na odpor, ktorý nedokáže zastaviť. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (99)

adams89 

všetky recenzie používateľa

Novou verzi Spartaka jsem zatracoval ještě než jsem ho viděl, protože o televizních historických filmech si myslím své (vyjímkou je snad jen tv verze Kleopatry). Musím ale uznat, že mě film celkem příjemně překvapil! Nebylo by asi moudré srovnávat ho s dnes již legendárním velkofilmem s Kirkem Douglasem z roku 1960, protože tomu samozřejmě nemůže konkurovat. V té nové verzi má však větší prostor vztah Spartaka a jeho manželky, což vůbec není na škodu. Bitvy jsou natočeny v rámci možností, škoda toho nízkého rozpočtu, protože zejména počet komparzistů se mi zdál dost nízký. Goran Visnjic se hlavní role zhostil více než zdatně a přesvědčil mě. Už jsem si pomalu říkal, jaké vysoké hodnocení filmu dám, ale to jsem ještě netušil jaký bude konec. Zklamáním pro mě totiž bylo to, že Spartacus neskončil ukřižováním (jako v té staré verzi), ale že padl v závěrečné bitvě s Římany. Tím si myslím, že režisér přišel o mnohem dojemnější konec než jaký byl. Nicméně film se mi jinak dost líbil, byl to celkem slušný pokus napodobit slavný originál.60% ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

2/2 Novodobá verze Kubrickova spektáklu je mi v mnohých ohledech sympatičtější. Chybí velké herecké hvězdy, které by si svými výstupy kradly film pro sebe a tím pádem mohou být lépe exponovány postavy. Pořád samozřejmě chybí bystré a celkově vynalézavější zpracování tvůrců seriálu Spartacus: Blood and Sand (Gods of Arena & Vengeance), ale pro rekapitulaci základního příběhu bez manýr zlatého věku sandálů je tento Spartak ideální. A navíc v této verzi chybí onen slavný patos na kříži. ()

Shit 

všetky recenzie používateľa

Z tohohle filmu je na sto honů cítit jakí to je nízkorozpočtová sračka, která se snaží působit jako velkofilm, ale prostě na to nemá. Představitel Spartaka je naprosto nevýraznej a zapadá mezi ostaní, takže film nemá vůbec kdo táhnout a proto to dopadlo jak to dopadlo. Radši si touhle slátaninou nekazit vzpomínky na pořádnýho Spartaka s Kirkem Douglasem ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Další verze (tentokrát TV) Spartaka - legendárního vůdce otroků. Celkem se to povedlo a ani bych neřekl, že to bylo cítit nedostatkem financí i když samozřejmě na svůj velký vzor to nemá. Jen ta družka Spartaka... Ta byla tak emancipovaná až mně to vytáčelo... Holt další , moderní verze... Solidní průměr. * * * ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (6)

  • Táto verzia je nakrútená presne podľa tej istej predlohy ako slávny Kubrickov Spartakus z roku 1960, ale obsahovo chce byť knihe bližšie. (Arsenal83)
  • Film sa nakrúcal v Bulharsku. (curunir)
  • Keď Marcus Crassus (Angus Macfadyen) a Pompeius Magnus (George Calil) sú vyhlásení za spolukonzulov Rímskeho impéria, lenže Rím bol v tom čase ešte republikou a o impériu sa hovorilo až od čias Augusta po jeho vyhlásení za cisára. Crassus a Pompeius boli zvaní konzuli republiky. (Arsenal83)

Reklama

Reklama