Spartakus

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. (09.04.2006)

Musím hodnotit tak, jak hodnotím, i když je to hlavně vina obsazených herců. Nikdo z hlavních postav mi díky nim prostě nepřirostl k srdci. Tedy s výjimkou Marcuse Crassa, který byl zahrán velmi dobře a na jehož výraz při Spartakově noční fintě jen tak brzy nezapomenu. Televizní rozpočet se tedy nejvíce projevil na hercích. Sice byl poznat i jinde, ale nikde natolik, abych to musel filmu nějak vyčítat. Nelíbil se mi slepý idealismus, kterým je to celé protkané. Podávat po lžičkách by to šlo, ale tady to byly naběračky, ne-li kbelíky. Musím ale pochválit politické pletichy v Římě, které byly vyobrazeny a popsány velmi dobře a zábavně. Celkově byly ve filmu prostě jak zábavné, tak nudné chvíle, bohužel v poměrně vyvážených dávkách. Ty zábavné byly ale lepší. (15.05.2011)

****(77 bodov zo 100) Mne osobne sa to páčilo, taký trocha novší spartakus nie je zlé si pozrieť. Fakt akože príbeh dobre spracovaní aj ked Gorana mam zafixovaneho ako doktora z pohotovosti, tak mi niekedy prebleslo hlavou, ze co by sa stalo, a ze ake vtipne by to vyznelo, keby sa tam prebehol v bielom plášti :DDDD, ked je uz raz doktor tak ako spartakus nevyznel moc vierohodne, takze obsadenie by som mozno trochu pomenil inak fajn. (20.10.2008)

Docela naučný TV film i shlédnutelný..:) Sice to není jako Gladiátor, ale to se přece ani od tohoto snímku nemůže čekat!.. Přesto je to dosti dobré, né úplně vymakané, ale jako film o historii jednoho z nejznámějších gladiátorů starověkkého říma... V hlavní roly bych si dokázal představit někoho jiného, přesto nesklamalo..! Průměr3* (22.01.2007)

Televizní Spartakus není úplně špatný film... Ale... Pominu-li casting (mohl být mnohem lepší, což je však subjektivní záležitost) , některé za vlasy přitažené historické "fabule" a různé další historické nepřesnosti (ach, ty zbroje, opět ty zbroje), jsou největší slabinou filmu neuvěřitelné a papírově znějící (a zvláště ke konci zoufale patetické) dialogy. Některé postavy (Spartakus) se chovají jako uvedomělí humanisté jednadvacátého století a působí tak neuvěřitelně "papírově". Většina postav je navíc vykreslena dost černobíle, což je výrazný mínus. Jak jsem již napsal na začátku, Spartakus není úplně špatný film a přes všechno, co na mě působilo rušivě, bych byl možná i ochoten dát hodnocení vyšší. Jenže ve srovnání s "Římem", který se podobným neduhům vyvaroval, působí Saptakus přeci jen dost lacině a odflákle, proto: 40%. (29.01.2007)