Spartakus

Měli jsme tu Andy Whitfielda. Měli jsme tu Kirka Douglase nebo Russella Crowea. Je potřeba se také věnovat i charitě a tak na kolbiště, jenž znamenají nesmrtelnou slávu nebo smrt, vstupuje Spartakus pro chudé Goran Višnjić. Tenhle "svalovec" je stručně řečeno televizní.....kdyby šlo celovečerní film, řeklo by se béčkový nebo (sorry Wayne Gretzky) kanadský. Když tam společně s Crixem a dalšími sedí v těch jejich předchůdcích tílek a dumají co dál, vypadá to spíš jako saunovaní v druhořadém golfovém klubu. Chybí tahoun, chybí prostředky, chybí kvalita. Ale pořád to je Spartakus. Je tam ten příběh, ty emoce, ta krev v písku.... jenom to celé má tvar hračky z kinder vajíčka. (17.01.2018)

Historický film na téma Spartakus si přímo žádá o solidní propracování postav. Scénář je bohužel pravým opakem. Vezměme dialogy, vůbec nebudu přehánět, když řeknu, že pokud vede Spartakus hovor s Variniou je tu scéna hodně připomínající Argentinskou telenovelu. To samé platí o psychologii jednotlivých zůčastněnců, která je příliš lacině servírována a když už se autor o něco pokusí, vyzní to jaksi nepřesvědčivě - místy až úsměvně (třeba impuls, který přivedl Spartaka k povstání nebo výčitky, které ho provází ohledně padlých přátel). Díry ve scénáři však zdatně látuje Robert Dornhelm. Strategie a zpracování bojů sice nemůže svou monumentálností konkurovat historickým velkofilmům, ale spousty zajímavých záběrů se nakonec podařilo natočit (viz. koňský skok do hromady plné obrněnců atd.) proto filmařská poctivost je u nich cítit nejvíce. Je sice pravdou, že před koncem si pan režisér jaksi ulehčuje - místo, aby natočil celou bitvu, nechá pouze přiběhnout upoceného vojáka s krvavým šlincem na helmě, který podává hlášení jak vše dopadlo. Vzhledem k délce filmu jsem ochoten to tolerovat a když připočtu i Gladiátorské zápasy je tam toho beztak dost. Celkově Spartakuse vidím spíše pozitivně, má slušnou výpravu i režii, pravdou je, že charakter hrdinů sice nedostal ve scénáři prostoru, kolik by zasloužil, dá se to však do určité míry překousnout. (30.05.2005)

Musím hodnotit tak, jak hodnotím, i když je to hlavně vina obsazených herců. Nikdo z hlavních postav mi díky nim prostě nepřirostl k srdci. Tedy s výjimkou Marcuse Crassa, který byl zahrán velmi dobře a na jehož výraz při Spartakově noční fintě jen tak brzy nezapomenu. Televizní rozpočet se tedy nejvíce projevil na hercích. Sice byl poznat i jinde, ale nikde natolik, abych to musel filmu nějak vyčítat. Nelíbil se mi slepý idealismus, kterým je to celé protkané. Podávat po lžičkách by to šlo, ale tady to byly naběračky, ne-li kbelíky. Musím ale pochválit politické pletichy v Římě, které byly vyobrazeny a popsány velmi dobře a zábavně. Celkově byly ve filmu prostě jak zábavné, tak nudné chvíle, bohužel v poměrně vyvážených dávkách. Ty zábavné byly ale lepší. (15.05.2011)

Nebylo to nic moc. Spartakus (bojovník, válečník, gladiátor = v té době statní a silní chlapíci) zde působí jako slaďouš hrající tak velkého klaďase bez výraznějšího svalstva, až se to začne protivit. Spartaka si prostě predstavuju jinak. Bylo to romantické (tradiční zápletka) a celkově průměrné. Viděl bych to na 2,5/5 (05.12.2008)

Až moc okato sa to snaží navodiť dojem akéhosi veľkofilmu, avšak pôsobí to žiaľ dosť lacne. Slabučké a absolútne nevierohodné obsadenie, nekvalitne natočené bojové scény, taká nijaká výprava... Mohol by som pokračovať kľudne ďalej, no prejdem radšej rovno k pozitívam - verte alebo nie, zopár sa ich našlo taktiež. Mám tým na mysli vcelku solídny scenár, zaujímavé mocenské boje o moc, a navyše je to aj pomerne (v rámci možností) realistické. Čiže ako celok to až tak zle nedopadlo, a to aj napriek tomu, že sa jedná o televízny počin. Avšak stále to nie je film, ktorý by som si potreboval niekedy v budúcnosti vyložene zopakovať, to skôr nie. 2/5 (13.12.2014)