Spartakus

Musím hodnotit tak, jak hodnotím, i když je to hlavně vina obsazených herců. Nikdo z hlavních postav mi díky nim prostě nepřirostl k srdci. Tedy s výjimkou Marcuse Crassa, který byl zahrán velmi dobře a na jehož výraz při Spartakově noční fintě jen tak brzy nezapomenu. Televizní rozpočet se tedy nejvíce projevil na hercích. Sice byl poznat i jinde, ale nikde natolik, abych to musel filmu nějak vyčítat. Nelíbil se mi slepý idealismus, kterým je to celé protkané. Podávat po lžičkách by to šlo, ale tady to byly naběračky, ne-li kbelíky. Musím ale pochválit politické pletichy v Římě, které byly vyobrazeny a popsány velmi dobře a zábavně. Celkově byly ve filmu prostě jak zábavné, tak nudné chvíle, bohužel v poměrně vyvážených dávkách. Ty zábavné byly ale lepší. (15.05.2011)

K tomuto snímku jsem se víceméně (spíše více) dostal náhodou, jelikož jsem si nejdříve chtěl "pořídit" Kubrickova Spartaca a jeden neznámý inteligent označil tohoto nového za Kubrickovo, čili jsem po "dopořízení" v očekávání spustil soubor a moje naštvání neznalo mezí. Ale teď už k samotnému hodnocení: počátek filmu byl ve znamení mrzutosti nad tím, že se dívám na Spartaca od Roberta Dornhelma a ne na Spartaca od Stanleyho Kubricka. Na to jsem ale díkybohu brzy zapomněl, jelikož z počátku panovala snad 100% jistota, že snímek skončí tragicky a výborná první polovina mě doslova pohltila. Doba, kdy je Spartacus gladiátorem a i první chvíle, kdy je vzbouřencem, by se daly oznámkovat i pěti hvězdami...Co se ale stalo pak? Stále stejné scény, únavné hrdinské projevy, chabé vysvětlení na první pohled roztodivných spartacových pohnutek chodit stále sem a tam, dojem, že dnešní Itálie má rozlohu snad 10-ti kilometrů, někdy až průhledné zabíjení v bitvách, kdy bylo zřetelně vidět, jak meče zapichují za záda protivníka a především konec, ve který jsem, už mírně zklamán, vkládal své naděje, mě zklamal ještě o něco více. Zde totiž začaly v plné parádě padat věty, které by tamního Římana nikdy nenapadly. Slogany typu "aby na nás historie nezapomněla", nebo "stojíme na prahu veliké změny, konce Římu, jak jej známe" a podobné, se zdají být v pořádku dnes, kdy víme, jak a co bylo. V té době ale nemohli mít lidé o těchto myšlenkách ani potuchy. Nebo se mýlím? Dále jsem byl rozladěn samotným závěrem. Na začátku komentáře jsem psal, že od začátku je jasné, že příběh skončí tragicky, ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mohl stát opak. Co všechno ale americké autory nenapadne, jen aby mohli jejich spoluobčané klidně spát? To je až k nevíře. Také je zde mnoho momentů, které vzbuzují historicky podivné skutečnosti. Například, jak protestují proti dvěma konzulům a že je to proti tradici. Já nevím, já se vždycky učil, že za Římské republiky bylo běžné několik stovek let, že za dob míru byli voleni na jeden rok 2 konzulové a za dob ohrožení 1 diktátor na půl roku. Byl jsem tudíž značně zmaten.... Jinak však nakonec vcelku spokojenost. (09.04.2006)

Až moc okato sa to snaží navodiť dojem akéhosi veľkofilmu, avšak pôsobí to žiaľ dosť lacne. Slabučké a absolútne nevierohodné obsadenie, nekvalitne natočené bojové scény, taká nijaká výprava... Mohol by som pokračovať kľudne ďalej, no prejdem radšej rovno k pozitívam - verte alebo nie, zopár sa ich našlo taktiež. Mám tým na mysli vcelku solídny scenár, zaujímavé mocenské boje o moc, a navyše je to aj pomerne (v rámci možností) realistické. Čiže ako celok to až tak zle nedopadlo, a to aj napriek tomu, že sa jedná o televízny počin. Avšak stále to nie je film, ktorý by som si potreboval niekedy v budúcnosti vyložene zopakovať, to skôr nie. 2/5 (13.12.2014)

Další verze (tentokrát TV) Spartaka - legendárního vůdce otroků. Celkem se to povedlo a ani bych neřekl, že to bylo cítit nedostatkem financí i když samozřejmě na svůj velký vzor to nemá. Jen ta družka Spartaka... Ta byla tak emancipovaná až mně to vytáčelo... Holt další , moderní verze... Solidní průměr. * * * (22.01.2012)

Prekvapivo slušne natočený film, ktorý je po dejovej stránke zaujímavejší ako jeho stomiliónoví kamarát Gladiátor. Príjemným prekvapením je herecké obsadenie; nie sú to žiadne herecké hviezdy, ale do svojich úloh zapadli. Mňam Rhona Mitra. Vinikajúce tu boli: súkromný boj, skok koňa do rímskych légií, vstup do arény presne okopírovaný z gladiátora. Škoda že je taký dlhí (v TV by bol rozdelený na dve časti), no a ten jeho rozpočet. A hodil by sa k nemu aj výraznejší hudobný doprovod. (21.04.2005)