Scenár:
Pavel JuráčekKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Evžen IllínHrajú:
Miroslav Horníček, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Josef Somr, Miroslav Macháček, Leopolda Dostalová, Jan Libíček, Jan Vostrčil, Věra Tichánková (viac)Obsahy(1)
První interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje. U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka (Miroslav Horníček) zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Mladá dáma v prekérní situaci prosí o pomoc. A je velmi půvabná. Na druhé straně se každou chvíli může vrátit domů manželka pana Nováka, která má navíc dnes narozeniny... STOP! zvolá moderátor vcházející na scénu a děj filmu se opravdu zastaví. Nyní je řešení této prekérní situace na divácích... Vpustit nebo nevpustit? Zelené tlačítko na křeslech diváků znamená vpustit, červené odmítnout... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (69)
Naše predstavenie moderovala dcéra pána Činčeru a malo to svoje čaro. Nápad Kinoautomatu je super, bohužiaľ realizácia zaostáva. Scenár je slabý a neprospievajú mu ani pauzy pre moderovanie. Na hlasovanie by to chcelo rýchlejší systém, ale asi to v dobe uvedenia filmu nebolo možné. Ale ako skúsenosť to bolo zaujímavé. 70 % ()
Jistě už to někdy každého napadlo, jaké by tak bylo, kdybychom se mohli v klíčových momentech filmu rozhodnout, jak chceme, aby děj pokračoval. Kinoautomat tuto netradiční možnost nabízí, ale po prvních pár duelech je jasné, že nic není uplně jak se zdá a vlastně už úvodní scéna nám prozradí, že naše rozhodování výsledek příliš neovlivní. Zajímavá zkušenost na jejímž pozadí se dočkáme průměrné podívané s nadprůměrnými klasiky české kinematografie. Nápad rozhodně nevyhazovat, dal by se ještě velmi dobře využít. ()
Ale samozřejmě že nemůžete nic změnit, hlasujte si jak chcete, stejně se příběh po pár minutách vrátí na stejné místo, kam by došel i po zvolení druhé varianty - jen by mu to trvalo tu déle, tu kratší dobu. Jen to prosím tvůrcům nevyčítejte - to byl záměr. Voluntas dei, jak se po latinsku říká. Ad Exkvizitor: "Ano, všichni víme, že v roce 1967 nebyla v ČSSR demokracie. Co to má společného s Kinoautomatem?" - Třeba to, že tento skvělý projekt, který by v demokratických poměrech svým tvůrcům vynesl slávu a hromady peněz, byl za komunistů tak dlouho potlačován, až potlačen zcela, přičemž samozřejmě získané valuty za Expo schlamstnul systém, nikoli tvůrci. ()
Dobrý nápad, iluzorní a nezajímavé volby, nenavázanost děje (jak mě by zajímalo, jak se může pan Novák dostat od vraždění vrátného do auta přijíždějícího! k hořícímu domu) a, jak říká Ony, publikum, které volí očividné zápletky místo aspoň mírných tvůrčích výzev. Že to není film, ale cirkusová atrakce, snad netřeba dodávat. ()
Legenda kterou nikdo neznal,až do nedávna - letos to vyšlo na DVD. Jako film to stojí za prd,jediná světlá místa jsou učinkování mnou oblibovaného Horníčka,který ukázal že i umí hrát,a vnady Karličky Chadimů-Třísků... ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (13)
- Na podobném konceptu jako Kinoautomat byl v polovině 80. let založen i televizní seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984). Hlasování tehdy probíhalo rozsvěcením a zhasínáním světel v domácnostech. (Letní filmová škola)
- Zahraniční kritici Kinoautomat označili za vrchol výstavy Expo 1967. Proč, to se mohli českoslovenští diváci přesvědčit až roku 1971 v pražském kině Světozor, které kvůli interaktivnímu představení prošlo nákladnou rekonstrukcí. Už o rok později však bylo další uvádění nelineární situační komedie z blíže nespecifikovaných „ideových důvodů“ zakázáno. Pomyslnými spolutvůrci filmových eskapád pana Nováka (Miroslav Horníček) se tuzemští diváci stali znovu v květnu 2007, kdy se Kinoautomat vrátil na tři večery do Světozoru. (Letní filmová škola)
- Za celou dobu promítání filmu na Expu 1967 si diváci nikdy nezvolili variantu nevpustit polonahou sousedku do bytu pana Nováka (Miroslav Horníček). (raininface)
Reklama