Třinácté patro

Jak už napsali mnozí přede mnou - je to Matrix bez akce, efektů a precizního vizuálu, jehož bullet timem je zelená laser show a elektrické záblesky v očích. A který spoléhá na "překvapivý zvrat", který mě napadl ještě než jsem film zapnul, protože je to první "překvapivý zvrat", který vás napadne, když vás někdo zaúkoluje, abyste natočili film o virtuální realitě s překvapivým zvratem (taky byl film natočen podle jedné z prvních knih o virtuální realitě). Ve výsledku je to koukatelný komorní mix sci-fi a detektivky ze staré školy (podobný Smrtihlavovi) pro čtyři herce s tragickým, věčně vyvaleným Bierkem a výborným prověřeným hajzlem D´Onofriem. (09.09.2009)

Slušné scifi, které se prolíná v několika různých světech , ale vyznat se v tom který ten svět je opravdu ten skutečný taky není jednoduchý. Já jsem si osobně myslel , že mohla být pointa, trochu jiná a to ta, že ti lidi ve světě v roce 1937 objeví způsob jak se dostat, k těm , který je stvořili, byt se to částečně splnilo, ale né až tak docela a ve hře je ještě někdo další. Přesto příběh zaujme a nenudí. (25.07.2011)

No dobrá, 13. patro netěží z popularity Matrixu :) Ale myslím, že nebýt Matrixu, asi by se k nám ten film jen tak nedostal (a to i tak šel přímo na video). A k filmu samotnému: líbil se mi, hlavně svým námětem, je to správně zamotané (i když jsem se v tom pak trochu ztrácel), pointou jsem byl docela překvapen a samotný konec byl pěkně hollywoodsky líbivý :) (27.06.2002)

Myšlenka, že svět je pouze představou (a v moderním pojetí pouze virtuální realitou), je velice stará a rozpracovali ji například George Berkeley a David Hume. To, co se zdravému rozumu jeví jako naprosto absurdní závěr, se ale vyvrací velice těžko. Na rozdíl od efekty přeplácaného Matrixu je Třinácté patro docela střízlivým pohledem na tuhle lákavou sci-fi myšlenku. A vůbec nevadí, že člověk tuší, kam celý film směřuje. (1 109.) (18.02.2016)

Slušný nízkorozpočtový sci-fi příběh ze stejného roku jako první Matrix, navíc se vzdáleně příbuznou zápletkou, a i když není zdaleka tak geniální a orgasmicky pohledný, dlouhou dobu mě hodně bavil. Jeho vrcholem je asi scéna, ve které Doug dorazí na konec světa. Působivé. Ale bohužel vzápětí poté celý film bezradný scénárista naprosto zařízne nebetyčně pitomou lovestoryovou zápletkou, čímž mi způsobí nejen prudký záchvat blití, ale i zkažený divácký zážitek... Když nad tím tak přemýšlím, Matrix byl vlastně taky taková lovestory s happyendem... No ale tam mi to nějak nevadilo, ani nevím proč, zajímavé... (28.02.2014)