Pavilón žien

Čekala jsem daleko více. Začátek byl slibný, ty rozdíly asijské a americké mentality byly zajímavé, zbytek byl kýčovitý a sladkobolný. Zejména ta milostná scéna, kterou započal déšť, jež je vděčným tématem pro filmové tvůrce. To byla hrůza, stejně jako stupidní konec. Ani vynikající Willem Dafoe nedokázal přidat filmu na alespoň průměrné kvalitě. (11.07.2009)

Premisa je určitým příslibem potenciálně výživného dramatu, ale nenechte se zmást. Pavilon žen je poměrně pitomá a dost nezáživná romanťárna, v níž je každé myslitelné klišé vyždímáno až na dřeň tím nejbezinvenčnějším možným způsobem a postavy se pohybují někde na rozmezí papírem šustícího stereotypu a karikatury. Trochu jsem se bála, že v závěru uvidím nad loukou poletovat dva motýlky v odkazu na Butterfly Lovers. Tenhle film mi vzal necelé dvě hodiny života a utvrdil mě ve dvou věcech: ano, Willem Dafoe je k sežrání za všech okolností a (MINOR SPOILER WARNING) - ano - v uniformě Čínské dělnicko-rolnické rudé armády vypadá i sexy kluk jako John Cho naprosto nemožně. (09.07.2009)

Kdyby to natočili Američané, ale Číňanům se fakt divím. Asijské filmy si vychutnávám a většinu i skladuji. Pavilon bude neúprosně smazán... A abych pravdu napsala, ani ten Dafoe to nevytrhnul, spíš mi byl tento nastrčený moralizátor trnem v oku. Takto se vše motalo jen kolem rorzrúznění tradic a vyzdvihování západních zvyků. (13.09.2009)

I přes své téma mě tento film málem uspal. Protože ať sem jsem se snažil sebevíc, hlava mi pořád klesala dolů a dolů… Tohle je totiž vcelku nuda, která má sice dobrý příběh, ale celkově mi to přišlo hodně prázdné. Velmi nejisté 3 * s tím, že kdyby tam nebyl Dafoe, tak by to bylo minimálně o jeden stupeň dolů. (09.07.2009)

Ale je to silně na hranici odpadu. Willem Dafoe je fajn, ale nechápu proč se neustále objevuje v tak příšerných filmech. Ze začátku mi to přišlo docela zajímavé, něco o Číně, že to tam mají strašné, jaké jsou tam ženy utlačované, jaké mají zvláštní, až děsivá pravidla a zvyky. Ale pomalu se z toho stávala odpadní záležitost, zvlášť co se týče hudby, zpomalených záběrů, trapných zamilovaných pohledů, nebo naprosto příšerného konce. Dobré bylo, že se tam všechny milostné scény obešly bez nahotin. Ale žel to bylo strašně hysterické, většinou herců přehrávané, a v některých místech strašně předpovídatelné. Taky příliš dlouhé. Trošku mi to přišlo jako když to napsala tak čtrnáctiletá, romantická slepice a filmaři z toho udělali za spoustu peněz rádoby trhák. Červená knihovna z prostředí Číny, nic pro mě. (28.04.2012)