Preplnená miestnosť

Slušná mini séria od Apple TV. Aj keď treba uznať že tých náznakov a hlavne vysvetlovačiek bolo trochu od tvorcov viacej ako obvykle. Po slabšej prvej polovici seriál slušne graduje a výrazne ho ťahá nad priemer skvelý Tom Holland, ten si svoju postavu skvele vychutnal vo viacerých polohách. A k tomu krásna okaňa Amanda. Tých pár nedokonalosti jednoducho Let it be…75% (16.09.2023)

velmi dobrá sedmdesátková atmosféra a výborné herecké výkony táhnou Crowded Room z podprůměru. Jeho největší chybou totiž je, že vyloží karty na stůl příliš brzo a připraví tak diváka o všechny překvapení (s výjimkou jednoho) prakticky hned s úvodními titulky. Asi nebude žádným velkým spoilerem, že hlavní hrdina má hned několik osobností, což je ztvárněno zajímavě,a Holland se s tím pere statečně, ale díky tomu co jsem napsal výše, nemá divák prakticky žádnou šanci se do toho pořádně ponořit a užívat si zvraty. Nezbývá mu tak nic jiného než si odškrtávat povinné položky a to je velká škoda. A na poměrně ambiciózní projekt dost málo...60% (29.07.2023)

Víš jak člověk velice rád a rychle zapomene na to špatné, a ještě si trochu (hodně) přibarví to dobré na ještě lepší? Tak tahle schopnost mozku se vztahuje asi i na seriály, páč já tu teď nevěřícně koukám na to souhrnné tří hvězdové hodnocení ještě v přetrvávajících pocitech nadšení z druhé poloviny série a dala bych tomu klidně čtyři. Jenže pak si vzpomenu na tu nudu a vleklost na začátku. Z The Crowded Room se nakonec i přes prvotní rozpaky vyklubal pěkně vizuálně zpracovanej drama seroš s fajn atmosférou minulého století, bohužel ale i s nekonzistentní kvalitou a celkovou nepropojeností. Chyběl tomu šmrnc. První čtyři díly jsou dle mého vyhozeným materiálem a hodně slabým rozjezdem. Tvůrci si v prvních dílech asi stavěli základy, aby mohli od pátého dílu dál začít „vysvětlovat“ a nějakým stylem na základech stavět, ale to je za mě největší slabina. Předloha - příběh Billyho Milligana - je už dost profláknutá (Netflix dokument, film Rozpolcený atd) takže nikoho nejspíš vícero osobností nepřekvapí, tak proč kolem toho na začátku chodit jak kolem horké kaše? Odhalení a zkoumání osobností za mě přišlo pozdě, kdyby do toho tvůrci šlápli od začátku naplno mohli prolínat mnohem víc časových linek, mohlo být dáno více prostoru právě osobnostem a zkoumání jejich charakteristických znaků. Osobnosti byly hrány různými herci a v podobě Toma jsme je viděli až v druhé půlce seriálu, což za mě ale byla ta nejlepší část a mrzí mě, že jsme se na začátku plácali ve stavění chatrných základů, když to mohl Tom rozjet naplno už od začátku, a to on herecky určitě mohl. Takhle mám prostě pocit, že se tam Tom na začátku jen divně kroutil pro nic za nic. Sorry. Co se mi líbilo hodně byla temná linka mámy, která tomu dodala hodně pochmurnou atmosféru a podnět k zamyšlení (btw moje milovaná Shameless star Emmy Rossum hrající mamču? Crazy, ale byla skvělá). Možná mě nakonec ta její linka zasáhla víc než celá roztříštěná osobnost jejího syna. Vždyť oni tam ani nevytáhli ty největší zločiny, který Billy (potažmo Danny) v realitě spáchal, to by tomu dalo sakra jinej rozměr a celý soudní proces by nabral na větší vážnosti. Nakonec mě to rozhodně neurazilo, ale ani nijak zásadně neoslnilo. Knížku D. Keyese jsem si, jak jinak, než koupila hned první den jejího vydání u nás, tak se těším až prozkoumám i jiný (hádám/doufám, že mnohem víc drsnější a komplexnější) pohled než ten, který poskytla tahle minisérka. (31.07.2023)

Seriál, kde jsem měl pocit, jak kdybych sledoval dva různé příběhy. Přesně první polovina seriálu působí jako nelogické špionážní drama a vysloužilo by si sotva dvě hvězdičky. Víc ani ťuk. Jenže pak se to v jeden moment zlomí, seriál se konečně nasměřuje příběhově a vysvětlí mi, co je vlastně postava Toma Hollanda zač. V tu chvíli je to i jak kdyby se to kvalitou rázem zvedlo a druhá polovina by s přehledem obstála u čtyřhvězdičkového hodnocení. Jenže kdo u toho seriálu má takhle dlouho čekat a doufat, že se to zlepší? (05.02.2024)

Prípad Billiho Milligana sme s mojou polovičkou sledovali už vo viacerých variáciách. Aj dramatizovaných, aj v dokumentárnej podobe. Keďže som čítal najprv tunajšie recenzie, bol som od začiatku ovplyvnený a moje pôvodné hodnotenie bolo dosť nízke. Nevyplynulo mi z nich totižto, že ide práve o skutočné pozadie tohto príbehu, myslím že väčšina recenzentov to brala ako fiktívny príbeh. Táto diagnóza je filozoficky aj psychologicky tak fascinujúca, že to človeka vtiahne aj keď má o jej existencii skutočné pochybnosti. MPD sa ťažko posudzuje, keďže ide o tak vzácnu diagnózu, že nie je ani dosť štatistických dát na vyhodnotenie, či ide o skutočnú diagnózu, alebo iba podvod. No aj keby išlo o podvod, opäť to nič nemení na fascinujúcej psychológii takýchto ľudí. Nie je celé MPD v skutočnosti iba extrémna forma hystérie a afektovanosti? Kto vie. Každopádne ide o seriál, ktorý práve s vedomím skutočného pozadia vtiahne omnoho viac a všetkým ktorý si radi "lámu hlavu" ho odporúčam. (01.07.2024)