Víťazstvo ducha

Protože se film věnuje problematice židovských věznů a odehrává se v koncentračním táboře, samozřejmě má svůj potenciál. Vidíme v něm tak hrůzy, které museli židé v táborech podstupovat a skrze hlavní postavy se pokoušíme pochopit i jejich vnímání. Do prostředí zasazený příběh boxera mi ale příliš rozvitý nepřijde. Podobně židovské utrpení je natočeno typicky pro hollywoodskou tvorbu spíše dramatické než sugestivní, a tak přesto, že se tak jedná o poměrně kvalitní snímek, příliš nového nebo silného nepřináší. Dobrým filmem z koncentračního tábora je i Člověk bez osudu. Alternativa: Sorstalanság. (13.01.2011)

Na vítězství ducha jsem se po přečtení článku o skutečném Salomonovi docela těšil. Samotný box mi ale do filmu moc nesedl. Willem Dafoe si vždy akorát zamlátil do němčoura, když mu někoho zabijí. Rodinné vztahy, krutost němčourů, box, těch témat je docela hodně, ale nejsou spolu nijak svázaná. Navíc film působí dost černobíle, když všichni němčouři jsou strašný svině. A do toho spolu ne moc související scény spojují dloooouuuuuhatánské záběry, které mají nastolit nějakou vizuální nebo emoční úroveň filmu, a u těchto scén já usnul, protože byly většinou fakt strááááášně dlouhý. (12.04.2017)

Zaujímalo by ma, či dvaja scenáristi a režisér videli Boxer a smrť. Okrem základnej tematiky a boxu ale toho tieto dva filmy príliš spoločné nemajú. Osobne mi farebné znázornenie koncentračných táborov sedí viac, ako čiernobiele v x filmov a to z jediného, až trápne jednoduchého dôvodu. Svet je totiž farebný a že sa kedysi točili iba, alebo viac čb filmy, na tom nič nemení. Podobne to mám napríklad aj s westernami. Určitý sentiment prvých troch tretín, ale stále bez problémov udržiavaný v medziach, vystrieda až brutálna a zároveň napínavá dráma posledného aktu. Dafoe je proste herec s neuveriteľným ksichtom a tu vidíme, že hrôzostrašne pôsobí aj jeho šľachovité telo bez gramu tuku. Sekundanti Olmos a Loggia ale taktiež dokážu maximálne zaujať. (06.12.2016)

Opět mě dostal film z války, o kterém jsem jakživ neslyšel. A přitom Vítězství ducha je velký film plný masových scén a dost dobrého příběhu. A co je nejdůležitější, snaží se dbát především na skutečnost. Díky tomu jsem zjistil plno věcí, o kterých jsem vlastně ani nevěděl a i když to byly banality, na tu chvíli mě šokovat dokázali. Zapadlý válečný filmy dokážou překvapit nejvíc ze všech. To jen dokazuje, že těch filmů na světě je ještě plno, jen je potřeba je najít. (08.07.2011)

Zahrané bravurně, ale jinak to nebylo ono. Pokud se mám dívat na film z koncentračního tábora, tak očekávám odpovídající atmosféru, zoufalství a všechno ostatní, co k těmto továrnám na smrt patřilo. To jsem tady postrádal. Jistě že lidé se tu tvářili zoufale, Němci byli krutí a kára s mrtvolami se také sem tam objevila, ale já se u toho neotřásl ani náznakem. Navíc všichni vězni vypadali až příliš dobře živení. Příběh samotný byl fajn už jen tím, že se stal, ačkoliv Willem Dafoe mým představám řecko-židovského boxera příliš nevyhovuje. Nebylo to špatné, ale podob zase nic, co by mě vystřelilo z tenisek a zanechalo delší stopu. 60% (31.01.2014)