Víťazstvo ducha

Opět mě dostal film z války, o kterém jsem jakživ neslyšel. A přitom Vítězství ducha je velký film plný masových scén a dost dobrého příběhu. A co je nejdůležitější, snaží se dbát především na skutečnost. Díky tomu jsem zjistil plno věcí, o kterých jsem vlastně ani nevěděl a i když to byly banality, na tu chvíli mě šokovat dokázali. Zapadlý válečný filmy dokážou překvapit nejvíc ze všech. To jen dokazuje, že těch filmů na světě je ještě plno, jen je potřeba je najít. (08.07.2011)

Protože se film věnuje problematice židovských věznů a odehrává se v koncentračním táboře, samozřejmě má svůj potenciál. Vidíme v něm tak hrůzy, které museli židé v táborech podstupovat a skrze hlavní postavy se pokoušíme pochopit i jejich vnímání. Do prostředí zasazený příběh boxera mi ale příliš rozvitý nepřijde. Podobně židovské utrpení je natočeno typicky pro hollywoodskou tvorbu spíše dramatické než sugestivní, a tak přesto, že se tak jedná o poměrně kvalitní snímek, příliš nového nebo silného nepřináší. Dobrým filmem z koncentračního tábora je i Člověk bez osudu. Alternativa: Sorstalanság. (13.01.2011)

Silný příběh ne nepodobný filmu Ďáblova čísla, akorát že tam byl děj orámován stupidním příběhem, který nás poučoval o tom, že si máme vážit vlastních prarodičů, potažmo starých lidí. Triumf ducha se bez tohoto kýče naštěstí obešel a udělal dobře. Můžeme tak sledovat osud bývalého profesionálního boxera, který se bez vlastního přičinění objeví v "pekle na zemi". Jeho nejbližší padají jeden po druhém jako mouchy a postupně se jediným jeho hnacím motorem stává láska k Allegře. V tomto světě mohli přežít jen ti nejsilnější a mezi ně Salamo Arouch určitě patřil. Dohromady se musel utkat s více než 200 soupeři, přičemž kterýkoliv zápas mohl být jeho poslední. Co se týče dorozumění mezi postavami, nelámali si tvůrci příliš hlavu. Stačilo, aby Arouchův polský kamarád Janusz řekl - "Každý mluvíme jinou řečí, ale tady si budeme rozumět všichni". A od té doby si všichni rozuměli víc, než ostravák s pražákem. Největší ozdobou filmu pak je jednoznačně Willem Dafoe, za kterým bych vlezl do ringu leda tak pro autogram. Jenom škoda, že na tento film už Robet M. Young dostatečně nenavázal. (04.07.2008)

Na tento film jsem narazil náhodou při připínaní kanálů při noci, kdy nemůžete usnout. No zajimavý film o tom, jak neztratim jistou hrdost a srdce bojovníka. Edward James Olmos- Admiral Adama jako velicí cikánský kappo pobaví nejen nacistické publikum, ale i vás. Hanna z Předčítače, jestli tam seděla, tak se taky bavila. Řecký boxer židovského původu Salamo Arouch-Willem Dafoe, kdyby mu do ringu jeho věznitele dali Rockyho Balbou v nejlepší kondici, tak by milý Rocky klesnul k zemi jako akcie Třetí říše na konci tohoto filmu. Díky Bohu, za to pro většinu z nás. (09.05.2009)

Zahrané bravurně, ale jinak to nebylo ono. Pokud se mám dívat na film z koncentračního tábora, tak očekávám odpovídající atmosféru, zoufalství a všechno ostatní, co k těmto továrnám na smrt patřilo. To jsem tady postrádal. Jistě že lidé se tu tvářili zoufale, Němci byli krutí a kára s mrtvolami se také sem tam objevila, ale já se u toho neotřásl ani náznakem. Navíc všichni vězni vypadali až příliš dobře živení. Příběh samotný byl fajn už jen tím, že se stal, ačkoliv Willem Dafoe mým představám řecko-židovského boxera příliš nevyhovuje. Nebylo to špatné, ale podob zase nic, co by mě vystřelilo z tenisek a zanechalo delší stopu. 60% (31.01.2014)